Hlavní strana » Ekonomické texty
Ekonomické texty, 20. 1. 2006
Při svém prosincovém vystoupení na Euro Business Breakfast v pražském hotelu Corinthia Towers (o kterém bylo podrobně referováno v časopisu Euro, č. 50, 2005) jsem vyjádřil údiv nad tím, že se v diskusích o našem připojení se ke společné evropské měně hovoří výlučně o tzv. maastrichtských kritériích.
Ekonomické texty, 1. 12. 2005
Dnešní debata o Evropské unii, což je vlastně debata o budoucnosti nás všech, mi připadá poněkud zvláštní. Je nesmírně plochá a zúžená, a v každém případě nedostačující.
Diskutují se, nebo snad již můžeme říci – diskutovaly se, některé aspekty Evropské ústavy, zejména vzájemné vztahy institucí Evropské unie, avšak skutečný obsah Ústavy se nediskutoval.
Ekonomické texty, 24. 10. 2005
Musím říci, že i když téma dnešního panelu v Alpbachu znám, příliš mu nerozumím. Asi se od nás očekává, že s porozuměním přijmeme jeho název „Globalizace – trh versus politika“. To nemohu. Nerozumím totiž použití slova „versus“.
Ekonomické texty, 1. 4. 2004
Vysvětlit poněkud nečekaný a navíc velmi proměnlivý ekonomický vývoj první postkomunistické dekády v naší zemi i v celém postkomunistickém světě – jak prvotní ekonomický propad, který byl důsledkem nutného zbavení se v nových podmínkách neudržitelných ekonomických aktivit zděděných z komunistické éry (viz moje nedávná polemika s J. Švejnarem – „Mylné koncepce Jana Švejnara“, Euro, č. 41/2002 a navazující „Neargumenty“, Euro, č. 45/2002, ale i obdobně argumentující práce A. Aslunda a J. Winieckého) a stejně tak sekundární ekonomické zpomalení či dokonce recesi druhé poloviny devadesátých let (diskutované např. v mé studii „Tři roky po měnové krizi“, sborník CEPu, č. 5/2000) – znamená pro ekonomy dlouhodobý oříšek a inspirativní výzkumný předmět, kterému se budou jistě věnovat dlouhá léta.
Ekonomické texty, 26. 3. 2004
Pravděpodobně největší, ne-li dokonce nejvýznamnější výzkumná instituce dnešních Spojených států (a asi i celého světa) v oboru ekonomie - National Bureau of Economic Research - ve svém NBER Reporter pravidelně publikuje jeden tzv. „program report“ o jedné vybrané oblasti ekonomického výzkumu.
Ekonomické texty, 20. 11. 2003
Je mi velkým potěšením být zde dnes mezi tolika váženými řečníky. Obávám se nicméně, že nyní, na úplný závěr naší dnešní konference, je těžké přijít s něčím oslnivým či překvapujícím. Navíc mám pocit, že všechno, co je k tématu eura opravdu relevantní, již bylo řečeno (a doplněno přesvědčivými argumenty). Není žádný nedostatek nabídky argumentů, ale – čeho se nám nedostává – je poptávka po nich.
Ekonomické texty, 21. 11. 2002
Ekonomický ústav ČSAV měl až do počátku 90. let, tedy do Maastrichtu, monopol na zkratku EU, ale já ji pro účely tohoto vzpomínkového článku budu používat i dnes. Hned na počátku si dovolím vyslovit tezi, která se všem ekonomům v naší zemi určitě líbit nebude, ale která je – podle mého nejhlubšího přesvědčení – na místě a to, že po tři velmi složitá desetiletí komunistické éry EU představoval nejvýznamnější výzkumnou ekonomickou instituci naší země.
Ekonomické texty, 11. 11. 2002
Jan Švejnar v EURO (číslo 42, 2002) metodou apriorních soudů a neakceptování kritiky reaguje na mou vážně a jasně koncipovanou polemiku, publikovanou o týden dříve. Nebudu se věnovat jeho osobním útokům a urážkám, spíše se podívejme na jeho argumenty, resp. neargumenty.
Ekonomické texty, 22. 10. 2002
Až dosud jsme se při diskusích prvního Špidlova a Sobotkova rozpočtu převážně věnovali téměř neskutečné a v historii nevídané velikosti rozpočtového deficitu (v zatím navrhované hodnotě 157 miliard korun) a pokoušeli jsme se vysvětlit – těm, kteří chtěli poslouchat – proč je to věc špatná. Argumentovali jsme hlavně zadlužováním budoucích generací, hrozbou nejen dlouhodobé, ale i střednědobé neudržitelnosti takto rozvrácených státních financí (a tím obtížností budoucích řešení, která budou stále neschůdnější) a vytlačováním soukromých výdajů a tím oslabováním soukromého sektoru.
Ekonomické texty, 14. 10. 2002
Jan Švejnar, onen známý a některými našimi médii tak oblíbený vnější (protože své ruce si osobní angažovaností nešpinící) komentátor naší postkomunistické éry, je mimo jiné i ředitelem Institutu William Davidsona při Michiganské univerzitě. Tento institut má v poloodborném světě mimořádně dobré kontakty a jeho výstupy jsou pravidelně publikovány např. i v dvouměsíčníku Světové banky, zvaném Transition, který je touto institucí – zadarmo – šířen po celém světě. To se podaří jen málokomu.
Copyright © 2010, Václav Klaus. Všechna práva vyhrazena. Bez předchozího písemného souhlasu není dovoleno další publikování, distribuce nebo tisk materiálů zveřejněných na tomto serveru.