Hlavní strana » Rozhovory » Václav Klaus pro iDNES.cz: Na…

Václav Klaus pro iDNES.cz: Na místě Motoristů bych se do Babišovy vlády nehrnul

Rozhovory, 10. 10. 2025

Po volbách jsme vás viděli na fotografii u stolu s politiky strany Motoristé sobě, s Filipem Turkem, Petrem Macinkou a Borisem Šťastným. Co jste si povídali? Byl důvod slavit?

Oni chtěli, abych za nimi přijel do jejich sídla. Já jsem byl tehdy v televizi a říkal jsem: „Už nikam takhle pozdě nepojedu.“ Oni na to: „Tak přijedeme za vámi.“ Tak jsem řekl, že jdu do své oblíbené hospůdky v Kobylisích, a tam jsme se nakonec potkali. Myslím, že to byl odraz sobotní nálady po volbách. Ale ta sobotní – a částečně ještě nedělní – euforie byla jedna věc, teď máme několik dní po volbách a zdá se mi, že spousta lidí pořád nepochopila ten fatální rozdíl.

Jak to myslíte?

Třeba ve středu jsem přišel někam, kde bylo patnáct lidí, a všichni slavili, pořád si přiťukávali. Říkal jsem jim: „Počkejte, to bylo na místě v sobotu, ale teď už jsme úplně jinde. Už víme, že vznikají při formování nové vlády obrovské problémy, kdo z kterého z programů vycouvá.“ To vůbec není důvod k oslavám. Doufám, že dnes už to všichni chápou.

A co byste Motoristům poradil?

Já v tomto smyslu opravdu rady nedávám. Je to jejich zodpovědnost, jak se s tím vypořádají. Ale je naprosto evidentní – a to říkám jako člověk, který má rád čísla – těch 108 mandátů pro většinu ve Sněmovně má dvě složky: 80 poslanců (ANO) a 28 poslanců (15 SPD a 13 Motoristé). A ty dvě menší strany tahají za nekonečně kratší konec provazu. Dnes jsem si z novin vypsal větu, která mi připadá přesná: „Nejtěžší úkol po volbách je nezklamat ty, kteří vám dali svůj hlas.“ To je triviální, ale pravdivé. A platí to právě pro Motoristy – jejich situace je nejtěžší.

Proč?

Protože Andrej Babiš žádné jasné programové kontury nemá, je to čistý pragmatik. Okamurova SPD není ideově definovaná strana, a navíc se teď obohatila o příslušníky jiných menších uskupení. Takže největší úkol čeká Motoristy. Z těch 108 mandátů mají jen 13. A Babiš, ať si o něm kdo chce myslí cokoliv, se rozhodně nebude rozpakovat prosazovat svůj názor.

Poprvé to podle mě zaskřípalo už v neděli, když se v televizní debatě utkali pánové Petr Macinka a Karel Havlíček z ANO. A když jsem slyšel jejich naprosto odlišné názory na rozpočtový deficit a takzvanou rozpočtovou odpovědnost, říkal jsem si: „To se vláda vůbec nedá sestavit.“

Na jejich místě, šel byste do toho? Stal byste se součástí Babišovy vlády?

Já ne, tady už je jiná generace politiků. Jednat by se samozřejmě mělo – jednat se musí. Jenže z pozice 28 hlasů se těžko jedná z pozice síly. Všichni víme, že Babiš vyjednávat umí. Umí to z byznysu a s menšími partnery to zvládne mistrně. Takže já jim nezávidím, čeká je neřešitelný úkol. Kdybych byl v jejich kůži, asi bych nespal. I když vzhledem k malým dětem asi nespí ani Petr Macinka. A tady jde hlavně o něj, ti další nejsou tak zřetelní nebo viditelní.

Ani Filip Turek?

Filip Turek je v něčem viditelný a zřetelný. Myslím, že by dokázal hájit rozpočtovou odpovědnost. Ale že by byl rašínovským typem, který by se utkával s Babišem? To ne. A obrovské deficity nepáchal jen Babiš, ale i Fialova a Stanjurova vláda, a to až do posledního dne. A nezapomínejte na to, že může přijít také tlak zvenčí, z Evropské unie.

Myslíte tlak na to, aby Okamurova SPD nebyla součástí vládní koalice?

Dovedu si něco takového představit. Nechci mluvit za ně, ale dovedu si představit, že to může zamýšlet paní (předsedkyně Evropské komise) Ursula von der Leyenová, jak si říká i s tím aristokratickým „von“, na kterém tak lpí, a kterému se musíme uklánět. Nemůžu si pomoct, ale že by nad něčím takovým nepřemýšleli? Jak třeba pomoci nějakému „rozumnému“ vývoji v České republice. Takže ten tlak může být opravdu velký. A vidím i problémy na druhé straně.

Kterou stranu máte na mysli?

Na straně odcházející vlády.

V jakém smyslu?

Přece zpočátku to vypadalo, že se tahle vláda smířila s porážkou – naprostá odevzdanost fialovců, stanjurovců, pekarovců a dalších. Ale najednou se nadechli a chápou, jak těžké to bude pro těch 28 poslanců kývnout na Babišovy podmínky. A tak začínají zvedat hlas. Dokonce mluví o opoziční smlouvě – to se mi zdá úsměvné. Ten název bych si měl patentovat já. Nikdo z druhé strany barikády by ho neměl používat. Ale oni teď hledají možné rozpory a přemýšlejí nad tím, jak se znovu uplatnit.

Myslíte, že by mohli do nějaké formy spolupráce s Hnutím ANO vstoupit? Třeba KDU-ČSL má 16 poslanců, nebo část ODS či STAN?

Tak o KDU-ČSL víme, že se za více než sto let naší státnosti spojili s každým ďáblem. Takže se klidně spojí s kýmkoliv, kdo jim otevře dveře. Lidovce si takto dovedu představit velmi živě. O STAN nemluvme – podle mě to není politická strana, ale náhodné seskupení lidí bez jakékoliv ideologie. Kdybyste mě mučil, abych řekl, jaká je ideologie STAN, nic bych nevymyslel.

A ODS?

V ODS je to podobné – vedle zdánlivých kritiků typu hejtmana Martina Kuby jsou tam i věční „lidovečtí“ politici jako Marek Benda, Bendl, Adamec… Ti by mohli sehrát svou roli.

Takže váš odhad – vznikne trojkoalice ANO, SPD a Motoristů? Nebo nastane jiná varianta.

Nevím... Jestli jste chtěli prognostika, měli jste pozvat Miloše Zemana. Já zůstávám u analýzy, ne u věštění. Okamurovci podle mě nakonec kývnou na všechno, ale Motoristi budou mít velký problém. Investovali do toho, že chtějí do vlády, ale já jim říkal: „Jste začátečníci. Měli byste být šťastní, že jste se vůbec dostali do Sněmovny, že poznáte, co to je parlament.“ Politika není mluvení v bublině svých příznivců. Měli by začít budovat stranu, ne tlačit se hned do vlády. Teď budou nuceni dělat kompromisy – a to je špatně.

Bude Andrej Babiš lepší premiér než Petr Fiala?

Určitě. Ale nebude to mít lehké. Fiala byl totiž leccos, ale vládu fakticky neřídil. Byla to vláda původně pěti koaličních stran bez jasného vůdce smečky. Fiala nebyl autorita, vláda fungovala spíš jako soubor jednotlivých ministrů. To není fungující vláda.

A co říkáte tomu, jaký odkaz po sobě ministr financí Zbyněk Stanjura zanechal? Andrej Babiš mluví o chybějících 80 miliardách…

Nemám ambici, abych cupoval státní rozpočet, i když jsem tři roky byl ministrem financí. Ale nejdřív bych chtěl vědět, co z těch čísel jsou reálné díry a co jen výkřiky budoucí vlády. Když si někdo stěžuje, že „chybí peníze na dálnice“, tak to není o chybě – to je o prioritách. Když vám sníží plat, taky si auto koupíte až za rok. A vláda se tváří, že koupě auta je povinnost. Není. Stejně tak není povinnost mít hned nové dálnice.

Když jsem se stal ministrem financí v prosinci 1989, našel jsem na stole hotový rozpočet staré vlády. Bylo jasné, že ho za dva dny nepřepracuji. Navrhl jsem tehdy revoluční věc. Schválit ho jako prozatímní rozpočet, ale vydat za první čtvrtletí jen 20 procent výdajů, ne 25 procent. Tím jsem vyslal signál – brzdit, šetřit. Takový manévr by měl udělat i Babiš – místo slibů a rozdávání.

Když už se mluví o konkrétních kandidátech na ministerské posty: co říkáte na Petra Macinku jako ministra životního prostředí?

Ministerstvo životního prostředí není o mraveništích a lesích. Je to nejvíce ideologické ministerstvo dnešní doby, prosáklé zelenou ideologií, která nemá se skutečnou starostí o přírodu nic společného. Petr Macinka to ví, a právě to je jeho zásadní kvalifikace, proč by mohl být dobrým ministrem životního prostředí.

Celý rozhovor můžete sledovat zde.