Václav Klaus ke skandálu ministra Prymuly

Tisková sdělení, 23. 10. 2020

Čtyřtýdenní ministr zdravotnictví Roman Prymula byl od počátku nedůvěryhodnou osobou a nikdy se ministrem stát neměl. Pochybnosti, které mnozí z nás měli od počátku, byly posíleny autoritářským jednáním, které stačil v této funkci za jeden měsíc předvést. Strašil nás, ale z jeho chování je vidět, že svým slovům sám nevěřil. Zdiskreditoval nejen sebe, ale i všechna opatření, která prosadil. Doufám, že předseda vlády do této funkce vybere věrohodného a racionálního člověka, který opustí destruktivní politiku plošných restrikcí, zastrašování a rozvratu naší ekonomiky a společnosti.

Ivo Strejček a kolektiv IVK: Na Staroměstském náměstí probíhal hlavně občanský protest proti vládě

Komentáře IVK, 19. 10. 2020

Demonstrace na Staroměstském náměstí v Praze v neděli 18. října 2020 byla občanským protestem proti vládním protikoronavirovým opatřením. Většinu účastníků tvořili běžní občané různého věku, profese, napříč celou společností. Nebyli tam žádní zvenku organizovaní internacionalističtí profesionální demonstranti, kteří tvoří v poslední době významnou součást všech demonstrací na Staroměstském náměstí.

Rozhovor Václava Klause ml. (Trikolóra) pro Parlamentní listy o vládním přístupu k epidemii a politice strašení lidí

Jinýma očima, 18. 10. 2020

Pane předsedo, úvodem stručná otázka, přišla nová opatření, co na to všechno říkáte?

Na rozdíl od pana prezidenta a pánů Babiše a Prymuly či demobloku, který po letní revoltě opět vyzývá k podpoře opatření, si upřímně nemyslím, že situace je vážná. Snažím se číst i rozhovory s normálními lidmi a viděl jsem rozhovor s přednostou resuscitační kliniky z Karlova náměstí, který jasně řekl, že tato nová opatření jsou pro ně největším úderem a když děti nebudou ve škole, spousta lékařek a sester zůstane doma. To nabourá schopnost zdravotnického pracoviště pečovat o lidi. Je to celé nesmyslné. 

Odpověď k debatě o tom, zda má Covid-19 exponenciální vývoj

Dokumenty, 17. 10. 2020

Vážený pane inženýre,

děkuji za Váš dnešní email. Myslím, že je to trochu složitější. Není sebemenší pochyb o tom, že když se podívám na grafy tzv. panelu vědců, vypadá to opravdu jako exponenciála a možná to i je. Na druhé straně by se i o tom dalo vést diskusi. Jako někdo, kdo se skoro deset let zabýval analýzou časových řad, vím, že záleží na tom, jakou délku řady si zvolíme, kde uděláme začátek a kde konec. A také vím, že se každou časovou řadu dá proložit mnoha typy křivek, ale že jde o to, jak přesně či nepřesně ta či ona křivka časovou řadu vyjadřuje (pomocí standardních metod korelační a regresivní analýzy). Tím nepopírám, že se dnešní koronavirové grafy exponenciále blíží.

Ladislav Jakl: Nezahrávejme si s výrazem „osobní lockdown“

Komentáře IVK, 17. 10. 2020

Několik českých vědců různých oborů kolem rektora ČVUT Vojtěcha Petráčka a ředitelky SÚJB Dany Drábové vydalo v uplynulém týdnu výzvu veřejnosti k „osobnímu lockdownu“, tedy k individuální karanténě každého z nás. Výzva sice zapadá do aktuální atmosféry strachu, nezodpovědně vybičovávané médii a mnoha veřejně působícími osobami. Přesto nelze výzvu nechat bez kritické reakce. Výzva totiž do současné paniky přináší novou kvalitu a o to je nebezpečnější.

Odpověď na jeden typický email posledních dní o tom, co může normální člověk dělat proti dnešním restriktivním opatřením vlády

Dokumenty, 16. 10. 2020

Vážený pane inženýre,

děkuji za Váš středeční odpolední email, jsem rád, za Vaše slova a vidím, že dnešní problém vidíte stejně jako já. Je pěkná Vaše teze, že „národ onemocněl“. Mám strach, že „národ“ k této nemoci už dlouhou dobu směřoval. Tím, že si myslím, že dlouhou dobu, znamená to, že to nemá žádné jednoduché a zejména rychlé řešení. Četl jsem včera jednu anglickou knihu o stejně děsivé situaci v Anglii a autor Marc Sidwell v závěru knihy, která se jmenuje „Long March“ říká, že protože ten předcházející pochod byl dlouhý, není možné čekat rychlá řešení. Dokonce v závěru vybízí své anglické čtenáře k trpělivosti. Vím, že něco podobného vyhlásit teď u nás by bylo směšné. Ptáte se správně, kde začít. Asi nejde o snadno potlačitelné setkání protestujících před Prymulovým ministerstvem. Je třeba vyjadřovat opačné názory všude, kde je to možné. Ale vyžadovalo by to „uši“, které by to chtěly poslouchat. Mám na mysli uši institucionalizované, to znamená politické strany. Ty tady však nevidím. Vidím dlouhodobý proces, onu pověstnou Masarykovu „drobnou práci“ (a to Masaryk není autorem, kterého já bych citovával). Ale to se blíží anglickému autorovi Sidwellovi a jeho výzvě k trpělivosti.

Mylná tolerance obřích dluhů

Články a eseje, 16. 10. 2020

Klasický učebnicový pohled ekonomů říká – a bylo to respektováno po celá staletí – že je rozpočtový deficit státu zlo a nezodpovědnost. Platí i to, že čím větší deficit, tím větší zlo. Zde může ekonom skončit a eventuálně připustit, že sice existují výjimky jako války, ale je třeba připomenout, že ty většinou způsobují naprostý rozvrat financí státu a vedou k vysokým inflacím, které likvidují peněžní systém.  Často je následkem i rozvrat politický a společenský.

Jiří Weigl: Devět tisíc pět set čtyřicet čtyři

Jinýma očima, 15. 10. 2020

Devět tisíc pět set čtyřicet čtyři – dnes jako v posledních týdnech téměř každý den na nás z médií křičí další děsivé číslo údajně potvrzující nezadržitelnou explozi covidové pandemie. Říkají tomu počet nově nakažených z minulého dne, někteří dokonce počet nemocných. Většinu lidí toto trvale rostoucí číslo děsí a zřejmě je děsit má. Panika sílí.

Václav Klaus na Frekvenci 1 k vládním opatřením týkajících se epidemie koronaviru

Rozhovory, 14. 10. 2020

Václav Klaus byl v úterý dne 13. října 2020 hostem v pořadu rádia Frekvence 1 - Pressklub. S moderátorkou Helenou Šulcovou hovořil o kritice vládních opatření týkajících se epidemie koronaviru, ale i o významu nadcházejícího státního svátku Dne vzniku samostatného Československa. Odkaz na záznam rozhovoru naleznete uvnitř článku.