Články a eseje, 25. 9. 2010
New York je – ve vší své neopakovatelné rozmanitosti – stále svůj. Letošní novinkou jsou obrovské hromady odpadků, pečlivě tříděných do bílých a černých plastových pytlů, na ulicích města. Vzpomněl jsem si na italskou Neapol v roce 1966, kdy tam tři týdny stávkovali popeláři. Stávka tu ale není, pouze se prý jenom dvakrát týdně svážejí odpadky a my přijeli v nešťastnou chvíli.
Ekonomické texty, 23. 9. 2010
Chtěl bych zahájit poděkováním za možnost oslovit toto významné publikum. I když jsem měl za dvě desetiletí po pádu komunismu příležitost navštívit mnoho amerických univerzit, na Vaší, jedné z nejslavnějších, navíc proslulé svou kvalitou a svým důrazem na vědeckou práci, jsem dnes poprvé. A vážím si toho.
English Pages, 25. 9. 2010
It is almost an adventure for the President of a small Central European country, the Czech Republic, to be back at Cornell after more than 41 years. It has been a long time since I was here last time but the campus and the landscape around still look quite familiar to me. Just the autumn colors are different from those I could enjoy here in the spring of 1969. Since the fall of communism, I have been to the United States 50 – 60 times but I did not get a chance to come here. Mr. President, thank you for the invitation, I have been looking forward to it.
celý článek »Články a eseje, 24. 9. 2010
Druhý den mé cesty začíná neformální snídaní s vedením organizace American Friends of the Czech Republic v čele s jejím prezidentem, Tomem Dinem. Tito naši opravdoví přátelé se všemožně snaží podporovat česko-americké vztahy. Před několika lety ze svých prostředků na jednom z klíčových míst Washingtonu postavili sochu T. G. Masaryka. Jejich dnešním plánem je naopak postavit v Praze znovu sochu prezidenta Wilsona. Za jeho příspěvek ke vzniku Československa by si sochu u nás určitě zasloužil.
Články a eseje, 23. 9. 2010
Jistou shodou náhod jsem na vojenské kbelské letiště odjížděl přímo ze křtu své knihy „Zápisky z cest“, kterou právě vydalo nakladatelství Fragment. Přemýšlel jsem, jestli budu ještě někdy psát nějaké další zápisky, když už žádná podobná kniha určitě nikdy nevyjde. Jak je vidět, dělám to, protože vím, že alespoň pár lidí potěším.
English Pages, 23. 9. 2010
I would like, first of all, to express my thanks for giving me the opportunity to be here. In spite of having visited tens of American universities in the past two decades that followed after the fall of communism when we became a part of the free world again, I have never been to Johns Hopkins, one of the most famous American universities, well-known for its high quality and its emphasis on research. Thank you for the invitation.
celý článek »Jinýma očima, 20. 9. 2010
Pamětník Velké francouzské revoluce Jan Kalvoda (kdo by to do něj řekl) měl naposled strach z Robespierra. Pak byl 200 let asi v hibernaci, protože celé generace diktátorů a válečných zločinců ho nevyděsily. Pak byl 200 let asi v hibernaci, protože celé generace diktátorů a válečných zločinců ho nevyděsily. Až nyní prezident Václav Klaus.
Dokumenty, 17. 9. 2010
Vážení členové České advokátní komory,
dovolte mi, abych Vám poblahopřál k 20. výročí obnovení nezávislosti české advokacie a založení Vaší profesní komory. Svobodná advokacie je jednou z důležitých podmínek existence právního státu. Na odbornosti, odpovědnosti a etice Vašich členů velmi záleží to, jak se naše ústava a zákony naplňují v praxi reálným obsahem, jak jsou pochopeny a aplikovány v každodenním životě společnosti, jak naše veřejnost chápe a přijímá právní řád.
celý článek »Dokumenty, 17. 9. 2010
Vážená a milá paní Tvrzníková,
s hlubokým smutkem jsem přijal zprávu o tragické smrti Vašeho manžela. Dovolte mi, abych Vám vyjádřil svou hlubokou účast v nelehké chvíli, kterou nyní prožíváte.
Jistě víte, že Martina jsem měl rád nejen jako významného umělce, který v našem divadelním světě zanechal hlubokou stopu, ale také jako člověka, občana a politika. Ve všech těchto jeho životních rolích jsme se nejednou potkávali, hovořili spolu a vzájemně se inspirovali.
celý článek »Jinýma očima, 15. 9. 2010
Prezident ve svém parlamentním projevu minulý týden opět (pokolikáté už?) šlápl do vosího hnízda. Ne, nešlo o obligátní rýpnutí si do institucionálních oponentů. Projev lze číst jako výzvu k systémové debatě o tom, v jakém stavu se nachází náš politický systém. Zda vláda vládne, parlament schvaluje normy a soudy soudí.
celý článek »Copyright © 2010, Václav Klaus. Všechna práva vyhrazena. Bez předchozího písemného souhlasu není dovoleno další publikování, distribuce nebo tisk materiálů zveřejněných na tomto serveru.