Hlavní strana » Rozhovory
Rozhovory, 12. 1. 2008
Vedle školy a sportu bylo už vaše dětství vyplněné hudbou a vlastními hudebními aktivitami. Vzpomínáte si na to, jak jste se s tím vším dostal do kontaktu, kdy a na co jste sám začal hrát?
S mým hraním to příliš slavné není, ale byl jsem od malička veden rodiči k nejrůznějším kulturním aktivitám, protože maminka dlouhá léta pracovala ve Špálově galerii.
Rozhovory, 11. 1. 2008
Podľa prieskumu pre náš denník, ste za Vladimírom Mečiarom druhou osobou, ktorá sa zaslúžila o vznik samostatného Slovenska. Máte pocit, že ste sa o to zaslúžili?
Že by som sa zaslúžil o vznik samostatného Slovenska povedať nemôžem. Narodil som sa v Československu, prežil som v ňom celý život a nikdy mi nenapadlo, že sa spoločný štát rozpadne.
Rozhovory, 2. 1. 2008
Otázka časopisu Host: Jak jste na konci 60. let hodnotil veřejné působení Ludvíka Vaculíka a zvláště prohlášení Dva tisíce slov? Myslíte, že je potřebné, aby se spisovatelé a intelektuálové i dnes angažovali ve veřejném životě?
Odpověď Václava Klause: Každý, kdo prožíval 60. léta – a já jsem mezi ně patřil – musí i s odstupem čtyř desetiletí považovat Ludvíka Vaculíka za jednu z klíčových osobností tehdejší doby.
Rozhovory, 30. 12. 2007
Dobrý den, vítám Vás u exkluzivní předvánoční Nedělní partie s prezidentem republiky Václavem Klausem. Dobrý den, pane prezidente.
Dobrý den.
Rozhovory, 24. 12. 2007
Doteky víry, dobrý večer přeje Eva Hůlková. Stojíme doslova na prahu vánoc a ten práh překročíme s exkluzivním hostem: s prezidentem republiky Václavem Klausem. Pane prezidente, děkuji, že jste přijal pozvání...
Děkuji, dobrý večer.
Rozhovory, 14. 12. 2007
Bývalý spolkový kancléř Schröder ve svých pamětech píše, jak občas pod tíhou odpovědnosti nemohl spát, třeba když měl vyslat německé vojáky do Afghánistánu. Kolikrát jste měl jako prezident bezesnou noc vy?
Bezesnou noc jsem určitě měl, ale ty bezesné noci se mně vybavují spíš z počátku naší transformace z raných 90. let v roli ministra financí a potom předsedy vlády.
Rozhovory, 8. 12. 2007
Pane prezidente, před několika dny uplynulo deset let od jedné z nejdramatičtějších a nejvýznamnějších událostí české polistopadové politiky. Na podzim 1997 padla vláda, kterou jste vedl. Luděk Vychodil, šéf vaší tehdejší kanceláře, časopisu Respekt řekl, že nejdříve jste v bosenském Sarajevu, kam vám volali, abyste odstoupil, neměl přesné informace, co se v Praze děje. Druhý den prý ale "vstal úplně jiný člověk". Co se s vámi stalo tu noc v sarajevském hotelu Holiday Inn?
Nechtěl bych používat tak silná slova jako pan Vychodil.
Rozhovory, 16. 11. 2007
Londýn je zvyklý hostit návštěvy hlav států. Vždy se dbá na to, aby byl dodržován diplomatický protokol, ale někdy není možné skrýt politické názorové rozdíly a to je rovněž příklad mého dnešního hosta, prezidenta České republiky, Václava Klause. Je zde na závěr své mezinárodní mise, v rámci níž se snaží přesvědčit svět, že Al Gore nemá pravdu. Globální oteplování ve skutečnosti nevadí. Je v Evropě osamoceným prezidentem. Otázkou je: Záleží na jeho názorech?
Rozhovory, 16. 11. 2007
Pane prezidente, v Německu vyšla v těchto dnech vaše kniha „Modrá, nikoli zelená planeta“ a připravují se vydání v mnoha dalších jazycích. Jaké publikum ve světě oslovujete a co mu chcete sdělit?
Oslovuji normálního občana, ale také politika, protože politici jsou do tohoto problému ve spoustě zemí světa více než namočeni.
Rozhovory, 15. 11. 2007
Pane prezidente, německá spolková kancléřka Angela Merkelová se během svých státních návštěv po celém světě zasazuje za ochranu klimatu. Všude je vyslyšena, jen u Vás ne. Proč?
Neférová a neracionální debata o globálním oteplování mne zlobí. Toto téma se více a více stává základním ideologickým konfliktem naší současnosti.
Copyright © 2010, Václav Klaus. Všechna práva vyhrazena. Bez předchozího písemného souhlasu není dovoleno další publikování, distribuce nebo tisk materiálů zveřejněných na tomto serveru.