Klaus.cz






Hlavní strana » Rozhovory » Rozhovor prezidenta republiky…


Rozhovor prezidenta republiky pro internetový server Parlamentní listy

Rozhovory, 8. 3. 2011

LP: Vážený pane prezidente, v těchto dnech vychází Vaše kniha "Rok osmý", která rekapituluje uplynulý osmý rok Vašeho působení ve funkci prezidenta. Které události loňského roku považujete za nejvíce klíčové a proč?

VK: Za sebe mohu říci, že ze světových událostí mě asi nejvíce zasáhla nešťastná havárie letadla s polským prezidentem Kaczyńským. Z domácích událostí to byly nepochybně jarní a podzimní volby, které zcela překreslily českou politickou mapu.

Účastníte se summitu EU, který se bude týkat situace v Libyi. S jakou pozicí ČR na toto setkání pojedete?

Není nám jedno, že se v Libyi páchá násilí na nevinných lidech. Ale byl bych hodně opatrný při úvahách o silovém zásahu zvenčí. Zkušenosti s takovými postupy nejsou zrovna dobré.

Ke konci roku proběhla vládní krize vyvolaná takzvanou kauzou Drobil. Nevidíte tady jistý dvojí metr jak médií, tak i politické reprezentace, kdy v jednom případě ministr odstoupil a v druhém ne?

Já o těch kauzách nevím víc než kterýkoli čtenář novin. A zdá se mi už skoro nemožné oddělit od sebe podstatu těchto kauz v podobě reálných či potenciálních škod na veřejném majetku či financích na straně jedné a zájmovou hru různých skupin, které ovládají média, na straně druhé. Ať svou práci dělají příslušní vyšetřovatelé, jim bych do práce nefušoval, jako to dělá kdekdo na politické či mediální scéně.

Myslíte si jako vrchní velitel ozbrojených sil ČR, že kauza ohledně zakázek pro firmu Promopro během českého předsednictví EU a údajná role ministra Alexandra Vondry v ní poškozuje dobré jméno armády, či má spíše záležitost charakter politického soupeření?

Možná obojí. Faktem je, že o efektivitě prostředků vynaložených na naše předsednictví jsem si už předem nedělal žádné iluze.

O čem podle vás svědčí mediální smršť kolem takzvané „kauzy" Bátora?

O stádním efektu v našich médiích. Nikoho nezajímala fakta, jen nálepky.

A jak hodnotíte tento ideový střet z hlediska budoucího vývoje svobodné společnosti a demokracie v naší zemi?

Sám to označujete za ideový střet. Ano, zdá se, že politicky a společensky akceptovatelné je dnes už skoro všechno. I vydírání zájmových skupin, i ty nejhroznější společensko-inženýrské projekty. Ale jediná věc je našim mediálním světem vylučována z debaty vždy: zdravý rozum a tradiční, chcete-li konzervativní pohledy na svět.

V poslední době se na titulní stránky novin také dostával ministr školství Josef Dobeš. Jedná se podle Vás o podobnou mediální „popravu" jako v případě Ladislava Bátory? Nejsou zde přinejmenším porušeny etické principy, když například novináři vytahují na veřejnost soukromou korespondenci ministra?

Opět se nechci pouštět do hlubokých soudů. Žádné podrobnosti o případu neznám. Ale vždy jsem ostražitý, když referování o čemkoli začíná v našich médiích nabývat podoby kampaně.

Na co by se podle vás měla vláda a její premiér především zaměřit?

Deregulovat a bojovat s dluhy ve veřejných financích. To jsou podle mne hlavní úkoly doby.

V současnosti je velkým tématem takzvaná důchodová reforma. Je podle vás pravicovým principem zvyšování daní? Je správné zvýšit DPH, když koaliční strany nic takového v programu neslibovaly?

Zvyšování daní je nejen nepravicové, ale především nemoudré. Omezuje svobodu lidí a navíc není zárukou ozdravění veřejných financí. Důchodová reforma u nás nevykročila dobrým směrem. Neřeší podstatu, tedy nezabývá se redefinicí toho, o co všechno se v oblasti důchodů má starat stát a o co už ne.

Zejména sociálně slabší občané jsou znepokojeni z reforem vlády a avizovaného podzimního zvýšení DPH. Jsou znepokojeni oprávněně? Co byste jim vzkázal?

Že jsou znepokojeni právem. Vyšší DPH mimo jiné znamená, že dnešní důchodci budou ze svého platit lepší důchody důchodcům příštím, kteří budou mnohem bohatší a budou mít daleko lepší možnosti se na stáří připravit.

Myslíte si, že vláda vyřešila krizi ve zdravotnictví optimálně? Nehrozí, že její ústup požadavkům lékařských odborů může povzbudit podobné odborářské protesty v jiných oborech?

Krize ve zdravotnictví nebyla jen hrozbou. Byla i šancí udělat v tomto citlivém resortu některé potřebné změny. Bohužel šancí promarněnou.

Jak hodnotíte současnou ODS? Po optimistickém nástupu Petra Nečase se nyní může zdát, že strana je v defenzivě a příliš ustupuje koaličním partnerům.

Nechci známkovat ODS. Koaliční vládnutí není jednoduché. Nemyslím, že problémem je ustupování koaličním partnerům. Tomu se vyhnout nedá. Větším problémem může být malá péče o vlastní ideje a hodnoty.

ODS slaví letos dvacáté výročí od svého vzniku. Má podle vás strana stále co říci?

Na to musejí odpovědět voliči ve volbách. V každém případě žádnému voliči nestačí jen jméno a tradice. Zajímá ho současná politika.

V posledním průzkumu agentury STEM pouze 46 procent občanů uvedlo, že důvěřuje Evropské unii. Evropskému parlamentu důvěřuje dokonce jen 39 procent. Kde vidíte příčinu?

Život v Unii už pro naše občany není souhrnem nereálných snů, které šířili naši euronaivisté. Je to život v realitě. V realitě byrokracie, centralismu, regulace.

Díky Vašemu úsilí se podařilo vyjednat příslib pro Českou republiku, že získá výjimku z Charty práv EU, která je víceméně de facto součástí Lisabonské smlouvy. Nečasova vláda má prosazení ratifikace této výjimky ostatními státy EU ve svém programovém prohlášení. Zdá se Vám, že tuto výjimku prosazuje dostatečně? Není snaha některých evropských států prosadit změnu v Lisabonské smlouvě týkající se pomoci zadluženým státům dobrou příležitostí, jak naši výjimku vybojovat?

Taktickými detaily jsem se nezabýval. Pevně věřím, že vláda svůj slib dodrží a výjimku prosadí.

Prohlásil jste, že schválením Lisabonské smlouvy boj o tvář a budoucnost Evropy nekončí. Co by podle Vás nyní měly dělat a na co se zaměřit proticentralizační síly v EU?

Totéž, co vždy. Boj proti centralizaci a „bruselizaci" probíhá na mnoha frontách, u každého rozhodnutí, u každého zákona.

Čeští občané nechtějí přijetí eura. Nebylo by vhodné, aby si Česká republika vyjednala podobnou výjimku jako Británie, Dánsko či o přijetí vypsala referendum jako Švédsko?

Ano, něco takového bychom potřebovali.

Jak hodnotíte s odstupem času pozici nových stran v české politice. Mají podle Vás šanci uchytit se trvaleji v politickém systému České republiky?

Těžko říci. Vidím u nich obě tendence: jak jisté usazování, tak jistou deziluzi a drolení. Nevím, které z těchto tendencí převládne.

Jaký je Váš názor na současné návrhy na zrušení KSČM?

Nevím, jak lze zrušit komunistickou orientaci v hlavách deseti či patnácti procent voličů.

Pokud by Ústavní soud zrušil pražské volby, nemělo by to vést k debatě o přehodnocení postavení Ústavního soudu v českém politickém a ústavním systému?

K této debatě mělo vést už mnoho jiných rozhodnutí Ústavního soudu.

Rada Evropy opět kritizovala Českou republiku za údajnou diskriminaci Romů. Je její kritika oprávněná?

Nemyslím, že znají naši realitu. Ale problémy v této oblasti existují - a nejen u nás. Podobné deklarace v jejich řešení nikdy nepomohly.

Exprezident Václav Havel již zmínil několik svých favoritů na prezidentskou funkci. Vidíte nějakého svého důstojného nástupce v prezidentském úřadu, respektive vidíte ho mezi současnými potenciálními kandidáty, o kterých se hovoří?

Na to je ještě čas.

Má podle Vás sjezd ČSSD strany podstatný význam pro další vývoj politiky v ČR?

Určitě. Tato strana poslední rok žije hlavně vlastním rozporem. To není ku prospěchu ani jí, ani zbytku politické scény.

Lukáš Petřík, Parlamentní listy, 8. března 2011

vytisknout

Jdi na začátek dokumentu