Hlavní strana » Články a eseje
Články a eseje, 29. 10. 2002
Brněnské Centrum pro studium demokracie a kultury udělalo v roce 2002 velký ediční počin vydáním nesmírně zajímavé a dobře čtivé knihy Noëla O´Sullivana „Fašismus“, v originále uvedené ve Velké Británii na knižní trh již v roce 1983. Pro ty z nás, kteří prožili komunismus a kteří v té době četli o fašismu všechno možné, protože cítili jeho strukturální podobu s komunismem, je to nesmírně důležité a inspirativní čtení. Jsem však přesvědčen, že je tam leccos i o dnešku, o dnes dominantním politickém stylu, který autor nazývá „aktivistický politický styl“ a který řada z nás - spolu s ním - považuje za předstupeň nebezpečeného „Brave New World“, ke kterému stále více směřuje naše soudobá civilizace.
Články a eseje, 10. 10. 2002
V jednom novinovém článku z nedávné doby jsem použil – spíše náhodně, než jako předem připravený termín – obrat myšlenkové schéma ODS. Šlo mi o charakteristiku toho, zda někteří, dnes velmi slyšitelní a médii často oslovovaní reprezentanti ODS zastávají pro ODS typické, standardní, obvyklé, ODS vymezující a určující názory či nikoli. Primárně šlo o názory severomoravského hejtmana Evžena Tošenovského (který – mimochodem – v mezidobí více než přesvědčivě své názory demonstroval v rozhovoru s A. Kramerem v Právu dne 5. října).
Články a eseje, 25. 9. 2002
Jiří Pehe v posledních letech zasvětil svůj život jedinému: boji proti ODS, boji proti Václavu Klausovi a boji ve prospěch hradních stran a za jejich účast ve vládě po boku sociálních demokratů. Už je to sice až příliš obehrané a vyčpělé téma, které snad už nikdo ani nečte, ale po jeho posledním článku pro Právo (Nerozborná opozice, 23. října) nezbývá než říci, že čeho je moc, toho je příliš.
Články a eseje, 18. 9. 2002
Mediální pozorovatelé naší politické scény v těchto chvílích komentují převážně jednotlivosti minulý pátek vypuknuvší vládní či politické krize. Ty jsou nesporně zajímavé a po dlouhé době je v politice o čem psát, ale neměly by vést k tomu, že nám unikají hlubší souvislosti.
Články a eseje, 17. 9. 2002
Minulý pátek si Špidlova vláda sama vůči sobě vyvolala svou tvrdohlavostí a špatným hodnocením situace vládní krizi. Pustila se do úpravy daňové soustavy pod záminkou povodní, ač ve skutečnosti šlo o pokus násilným způsobem protlačit normální, tedy nepovodňové úpravy daní. Výsledek byl téměř očekávatelný, daňová úprava ve zrychleném projednávání parlamentem neprošla. Bylo to dáváno za vinu jedné poslankyni Unie svobody, ač je zjevné, že chyběl hlavně socialistický poslanec Jan Kavan. Ale o tyto detaily tolik nejde.
Články a eseje, 11. 9. 2002
Nesmírnou lidskou tragédií loňského 11. září jsme byli šokováni a shodovali jsme se v tom, že zločin, který ji způsobil, nesmí zůstat nepotrestán a že musí být učiněny takové kroky, aby nemohl být opakován. Někteří z nás si dokonce mysleli, že se stalo něco, co mění svět a že svět vstoupil do úplně nové fáze svého vývoje.
Články a eseje, 9. 9. 2002
Špidlova vláda svým předpovodňovým rozpočtem udělala v naší zemi zcela bezprecedentní věc a – zdá se – že i v publicistice nasadila novou laťku, podle které je už dovoleno snad úplně všechno. Je dovoleno i evidentní pošlapávání základních, v ekonomické vědě nikým nezpochybňovaných pravd, je dovoleno její autoritativní učebnice nečíst nebo je zcela ignorovat. Mrzí mě, že se to děje i na stránkách Hospodářských novin.
Články a eseje, 4. 9. 2002
V postpovodňové situaci se – zcela logicky – rozpoutal spor o peníze. Zájem na tom má hned několik účastníků tohoto klání. Socialistická vláda chce zdanit ty výkonnější a pracovitější (a proto i více vydělávající) a spolu s tím dostat do svých rukou více peněz, aby vypadala jako štědrá, sociální a solidární. Postižení povodněmi očekávají, že k jejich vlastním penězům, k pojištění a k rodinné, sousedské, kamarádské či charitativní pomoci přibude pomoc od státu, tedy od anonymních daňových poplatníků.
Články a eseje, 4. 9. 2002
Špidlova a Svobodova vláda od nás, daňových poplatníků, chce stamilióny korun na propagaci Evropské unie mezi občany České republiky, i když ti o EU slyší dnes a denně a proto žádnou propagandu nepotřebují. Jde jen a jedině o to, aby poslouchali dobře. Poslouchat by měli slova o realitě EU, nikoli o její propagandě. Měli by si proto všimnout i následujícího případu.
Články a eseje, 28. 8. 2002
Od poloviny devadesátých let vedeme v naší zemi téměř nepřetržitou debatu o specifikách velmi zvláštního, z minulosti neznámého a navíc neopakovatelného období přechodu od komunismu k tržní ekonomice a v rámci toho i o tom, zda, resp. nakolik má být naše ekonomika předčasně tlačena do parametrů vyspělé, stabilizované, mnoho desetiletí či staletí fungující tržní ekonomiky, zda ji toto „tlačení“ prospívá a zda to její transformaci urychluje (či jí naopak škodí a její cíl proto oddaluje).
Copyright © 2010, Václav Klaus. Všechna práva vyhrazena. Bez předchozího písemného souhlasu není dovoleno další publikování, distribuce nebo tisk materiálů zveřejněných na tomto serveru.