Hlavní strana » Články a eseje
Články a eseje, 13. 5. 2026
Čtvrtletník „The European Conservative“ je skutečně konzervativní a skutečně evropský. Jeho šéfredaktor, náš dobrý přítel Alvino-Mario Fantini, z něj za deset let existence udělal výraznou publikaci. Jsem jedním ze Senior Editorial Advisors, spolu např. s Johnem O’Sullivanem a Rogerem Scrutonem. Články v jarním čísle 2026 napsali např. Angličan Anthony Daniels, Maďarka B. H. Pulay, dánský teolog I. Thranholm, portugalský filozof N. Lebreiro přednášející na univerzitě v holandském Leidenu, Fin S. Rohner, slavný Francouz Renaud Camus, Ital A. Garzoni, Argentinec di Sospiro, Němec Stefan Korte a řada dalších.
Články a eseje, 27. 4. 2026
K datu 26. dubna jsem v posledních letech, či dokonce desetiletích psával narozeninové přání jedné z největších osobností soudobé České republiky Dominiku Dukovi a většinou jsme si na to ještě přiťukli dobrým koňakem. Svůj obdiv a úctu k Dominiku Dukovi jsem mohl nedávno vyjádřit v katedrále sv. Víta ve svém projevu při jeho pohřbu. Věděl jsem už ve chvíli smutku, že po něm zůstane veliká mezera a že bude obtížně zaplnitelná.
Články a eseje, 23. 4. 2026
Claremont Institute a s ním spojená Claremont College vydává – v dnešní podobě od roku 2000 – čtvrtletník Claremont Review of Books (CRB). Ten se stal jednou z bašt amerického konzervatismu. Provedená změna byla dílem tehdejšího prezidenta tohoto institutu Larry Arnna (který se potom stal prezidentem známé Hillsdale College, se kterou dlouho spolupracuji).
Články a eseje, 16. 4. 2026
Již 39. ročník amerického čtvrtletníku The International Economy věnoval své zatím poslední číslo „zima 2025-26“ jednomu z aktuálních témat hospodářské politiky současného světa, kterým je Německo a jeho opuštění „dluhové brzdy“ kancléřem Merzem.
Články a eseje, 9. 4. 2026
Kniha má naprosto přesný a výstižný název. Vladimír Mečiar byl – a zůstává dodnes – mimořádným fenoménem slovenské, ale i celé středoevropské politiky. Byl autentickým politikem, kterému šlo vždy o Slovensko, ve které věřil, které měl rád a kde dostal, resp. svým úsilím si vybojoval, šanci, aby ve vysoké vládní funkci vývoj této země ovlivňoval.
Články a eseje, 9. 4. 2026
Rozhodl jsem se, že budu pokračovat v pravidelném psaní výpisků, citátů a odkazů z jednotlivých vydání zahraničních časopisů, které už léta čtu. Abych trochu rozšiřoval obzor našeho myšlení, a abych připomínal jiná témata.
Minulý týden jsem začal švýcarským čtrnáctideníkem Zeitfragen a dnes pokračuji německým týdeníkem Junge Freiheit, který vychází už více než tři desetiletí. Když jsem si udělal předběžný seznam časopisů, ze kterých chci vytvářet tento „seriál“, došlo mi, že žádný z těchto časopisů nepatří mezi mainstreamová média. To o mně asi leccos vypovídá. Potěšil mne šéfredaktor časopisu TO Marek Stoniš, když mi napsal, že moje první glosa série je vykročením ze „zahledění do českých malicherností a sporů“. Přesně o to mi jde.
Články a eseje, 9. 4. 2026
Jako dlouholetý přítel Maďarska a – a to je třeba zdůraznit – osobní přítel, kolega a příznivec Viktora Orbána budu v neděli, zejména večer, velmi nervózně očekávat výsledky maďarských parlamentních voleb.
Ve hře je mnoho – v Maďarsku, v jeho sousedních zemích i v Evropě obecně. Volby podle mého názoru potvrdí velmi specifickou cestu maďarského politického vývoje, dají premiérovi Orbánovi další šanci pokračovat ve vedení země, zaručí další éru maďarské nezávislosti a znovu zajistí specifické směřování maďarské společnosti, tak, jak se v posledních „orbánovských“ desetiletích utvářelo.
Články a eseje, 1. 4. 2026
Už více než deset let dostávám, a částečně i čtu, švýcarský čtrnáctideník Zeitfragen (otázky dne, otázky času), který by naši milovníci EU, Ameriky a progresivismu – kdyby ho četli – označili za nový marxismus, za obhajobu Ruska, za nedostatek pochopení hrůzy plynoucí z islámu a z arabských zemí Blízkého východu, z nedocenění zla a teroru, atd.
Články a eseje, 9. 2. 2026
Nikdy jsem se neodvážil psát o jídle. Když o tom zasvěceně píší někteří angličtí lordi, vždy jsem to považoval za aristokratickou „zvláštnůstku“, resp. myslel jsem si, že už neví, co by bohulibějšího dělali. Používám příliš zdrobnělé slovo zvláštnůstka, abych nepoužil nějaké slovo příliš nezdvořilé.
Články a eseje, 5. 2. 2026
Ve švýcarském týdeníku Die Weltwoche (3/2026) jsem si přečetl mimořádně zajímavý rozhovor s ukrajinskou klavírní virtuoskou Valentinou Lisitsou. Narodila se v Kyjevě ještě v Brežněvově éře v roce 1973, v počátku devadesátých let přesídlila do USA. Je světovou klavírní hvězdou.
Copyright © 2010, Václav Klaus. Všechna práva vyhrazena. Bez předchozího písemného souhlasu není dovoleno další publikování, distribuce nebo tisk materiálů zveřejněných na tomto serveru.