Projev na oficiálním obědě na počest prezidenta Medveděva

Projevy a vystoupení, 8. 12. 2011

Vážený pane prezidente, vážená paní Medveděvová, vážení členové vlád a parlamentů obou zemí, vážené dámy a pánové, dovolte mi Vás všechny zde na Pražském hradě velmi srdečně přivítat. Je mi velkou ctí, vážený pane prezidente, že Vás mohu již podruhé přivítat v České republice.

Vystoupení prezidenta republiky na zahájení výstavy „Carský dvůr pod žezlem Romanovců“

Projevy a vystoupení, 8. 12. 2011

Vážené dámy, vážení pánové, nemíváme příliš často příležitost být svědky setkání kulturních a historických světů, které mají na jedné straně mnoho společného, na straně druhé jsou odlišné. Pražský hrad jako symbol české státnosti, moskevský Kreml jako symbol státnosti ruské.

Předmluva prezidenta republiky ke knize prof. Tomšíka: „Ekonomie a zdravý rozum“

Dokumenty, 8. 12. 2011

Z pera předního českého ekonoma Vladimíra Tomšíka, viceguvernéra České národní banky a profesora financí na Vysoké škole ekonomické v Praze, vznikla – a to nejen v našem kontextu – zcela unikátní kniha. Je to pohled ekonoma, důsledně využívajícího instrumentarium moderní ekonomické vědy, na vybraná aktuální témata dnešní doby.

Foreword to Prof. Plimer’s book How To Get Expelled From School

English Pages, 6. 12. 2011

In the last decade, we have been authoritatively told and forced to accept that the Earth has been warming up. Some of us are not ready to accept that. Before fully acceding to the global warming alarmism, we want to know why, how much and how relevant (if not dangerous) the warming is or could be. Many politicians, journalists and activists among scientists pretend to know all the answers.

Rozhovor prezidenta republiky o rozdělení Československa v knize „Jak praskaly švy“

Rozhovory, 2. 12. 2011

Významně jste se podílel na mírovém rozchodu Česka a Slovenska. Považujete to ve své politické kariéře za zásadní záležitost, nebo to byla, třeba vedle ekonomické transformace, jen „maličkost“?

Za prvé: Já …podílel? Mám pocit, že jsem se více než podílel. Organizoval jsem ho! To je více, než že jsem se jen podílel. Vím, že to zní poněkud pyšně, ale taková je pravda. Za druhé: k Vašemu dotazu, zda to byla podle mého názoru maličkost v rámci obecnějších systémových změn, které tenkrát probíhaly. Určitě nebyla. Pro mě to byl zásadní krok, protože já jsem se s Československem identifikoval...

Odpověď prezidenta republiky na dotaz LN ke sporu ministra vnitra a policejního prezidenta

Tisková sdělení, 3. 12. 2011

Destabilizovat jakýmkoli způsobem naši křehkou politickou situaci nepokládám za příliš šťastné. Navíc masový odchod policistů do civilu za příznivou zprávu pro českou veřejnost nepokládám. Jestli je problém v tom, že se policejní prezident bije za své policisty, pak mu do jisté míry rozumím.

Kondolenční dopis prezidenta republiky Karlu Páralovi

Dokumenty, 2. 12. 2011

Vážený pane Párale,

      dovolte, abych Vám a Vaší manželce vyjádřil svou hlubokou soustrast nad úmrtím Vašeho otce, pana Karla Párala. Váš otec prožil dlouhý a velice pohnutý život. Mnohokrát za poslední léta jsem se s jeho jménem setkal a vždy jsem o něm slyšel jen slova plná úcty. Patřil mezi ty bývalé politické vězně, kteří svou zkušenost dokázali zprostředkovávat nám ostatním a trvale nám připomínat cenu svobody.

Kondolenční dopis prezidenta republiky paní Emilii Milerové

Dokumenty, 2. 12. 2011

Vážená paní Milerová,

       dovolte, abych Vám i celé Vaší rodině vyjádřil hlubokou účast v souvislosti s úmrtím Vašeho manžela. Pan Zdeněk Miler patřil k těm šťastným umělcům, jehož práce zlidověla a stala se všeobecně známou nejen v jeho vlasti, ale prakticky po celém světě. I to bylo jedním z důvodů, proč jsem mu udělil vysoké státní vyznamenání.

Zápisky ze Senegalu č. 3 – přírodní park Bandia

Články a eseje, 1. 12. 2011

Státní večeře byla velmi oficiální, ale přátelská. Pozice prezidenta v zemi je mimořádně silná, jeho osobní rozhodovací pravomoc je veliká, v našich poměrech nepředstavitelná. Vede to k zamyšlení. Nikdo z nás, v naší části světa, nemá sebemenších pochyb o tom, co si myslíme o pohybu na ose diktatura – demokracie a stejně tak je nám jasné, že čím více k demokracii, tím lépe. Ukazuje se však, že v určitých kontextech černo-bílé vidění nepomáhá.

Zápisky ze Senegalu č. 2 – Dakar

Články a eseje, 30. 11. 2011

Druhý den naší cesty je věnován oficialitám v hlavním městě. Je ráno, úžasně příjemné teplo. Sedím na terase svého hotelového pokoje a přede mnou se otevírá nekonečná prostora Atlantského oceánu. Moře neúnavně hučí a bílé čepičky vln stejně neomylně vznikají a zanikají v jakémsi perpetu mobile. Kolem hotelu jsou tenisové kurty a golfové hřiště, ale nikdo nehraje.