Hlavní strana » Projevy a vystoupení » Poznámky k úvodnímu…
Projevy a vystoupení, 18. 11. 2026
Dovolili jsme si uspořádat seminář k poněkud riskantnímu tématu, o němž dnes v naší zemi, ale ani kdekoli jinde v Evropě, nelze mluvit normálně. Toto téma je zatíženo absolutistickými soudy a předsudky. Zorganizovali jsme ho i proto, že už nastal čas i o tomto tématu mluvit nahlas a nenechat se zastrašit výroky, že je jakékoli jiné než černobílé vidění světa lokajstvím Kremlu.
Dnešní seminář pořádáme shodou okolností následující den po již tradičně absurdní formě „oslav“ výročí listopadu 1989. Slovo oslav dávám do uvozovek. Způsob oslav u nás – a zejména u nás v Praze – se stal karikaturou toho, co a jak by se slavit mělo. Tehdy šlo o zbavení se komunismu a o nastolení svobody, demokracie a trhu. Po 17. listopadu 1989 se toho v těchto věcech udělalo hodně, jsme samozřejmě úplně jinde než před 37 lety, ale mnozí z nás jsou přesvědčeni, že jsme v průběhu minulých let potichu a bez fanfár nastoupili cestu opačnou. Jediným smyslem připomínání tohoto výročí by v současnosti měla být kritika toho, že se v mnohém vracíme zpátky, měly by být objasňovány důvody, proč se to děje, a měla by být hledána cesta, jak z toho ven.
Nic takového u nás včera nebylo. Přetrvává šíření barvotiskového výkladu událostí 17. listopadu, posiluje kult Václava Havla i za cenu desinterpretace jeho skutečného přínosu (který byl nemalý) a dochází k vysmívání se nenahraditelné zkušenosti, kterou nám komunismus poskytl. Mnozí i díky tomu mnohé z dnešního světa a z dnešního nedemokratického systému EU vidíme zcela jasně.
Ale to by byl úplně jiný seminář. Pustit se do této debaty, by přehlušilo vážné téma toho, proč jsme se tu sešli dnes.
Našim dnešním tématem je Ukrajina, Rusko, ukrajinská válka a z ní plynoucí tragédie pro obyvatele zemí, které se jí přímo zúčastňují, a tragédií je s touto válkou spojená hrozba pro Evropu a celý svět, tedy i pro nás, kteří jsme válečných hrůz zatím ušetřeni.
Impulsem k volbě tohoto tématu byla série článků publikovaných velmi otevřeným a odvážným způsobem prof. Václavem Hořejším a komunikace, kterou jsme s panem profesorem na toto téma delší dobu vedli. Hledali jsme k němu partnera a napadl nás politik Cyril Svoboda, který se k tomuto tématu také veřejně vyjadřuje.
Nemohu nezačít tím, že se náš institut tímto tématem zabývá dlouhodobě. Hrozící se nebezpečí jsme viděli už dávno. Začali jsme o něm mluvit v době událostí na Majdanu, které jsou předstupněm toho, co se děje dnes. S dr. Weiglem jsme v roce 2014 publikovali text „Zabraňme zplošťování debaty o Ukrajině“ (15. 4. 2014, Echo24.cz), který se pak stal součástí publikace IVK č. 12/2014 s názvem „Záměrně plochá diskuse o ukrajinské krizi“ (duben 2014). Kdybych byl dnešním řečníkem, dlouze bych z něj citoval. Mnohé tam před 12 lety bylo řečeno. Uvedu alespoň několik tezí:
V roce 2022, hned po zahájení horké fáze ukrajinské války, jsme napsali a publikovali řadu textů, které vyšly ve sborníku „Válka na Ukrajině: předběžná zpráva“ (květen 2022). Nebudu z něj rozsáhle citovat, připomenu jen, že obsahoval i otevřený dopis, který jsme týden před zahájením války, 14. února 2022, jako IVK odeslali tehdejšímu českému premiéru Fialovi.
Začali jsme větou, že „se znepokojením sledujeme Vaši, pro nás nepochopitelnou pasivitu vůči tomu, co se odehrává na Ukrajině a kolem ní“, a končili jsme větou: „Už nechceme a nemůžeme mlčet. Už bylo dost politických vytáček, šíření paniky a přilévání oleje do ohně. Odmítáme pokusy zapojovat Českou republiku do vojenské eskalace konfliktu, dodávat do jeho ohniska zbraně, podílet se na zvyšování napětí, jakož i zneužívat konflikt kolem Ukrajiny v domácím vnitropolitickém zápase“. Žádali jsme předsedu vlády, aby se „zasadil o zahájení vážných a zodpovědných jednání všech zainteresovaných stran s cílem naplnit minské dohody a vyjednat bezpečnostní záruky pro všechny zúčastněné strany konfliktu“. Předseda vlády nám samozřejmě neodpověděl.
V březnu letošního roku jsme vydali sborník Jiřího Weigla s názvem „My, Ukrajina a Evropa“ (publikace IVK č. 79, 2026). Autor v úvodu zdůraznil, že „od událostí na kyjevském Majdanu a násilného svržení demokraticky zvoleného prezidenta Janukovyče jsme s obavami pozorovali eskalaci dění na Ukrajině, vměšování západních zemí i reakce Ruska, které vyvrcholily anexí Krymu a ruskou podporou separatistů na východě Ukrajiny“.
V této tématice tedy nezačínáme od nuly. A máme obavu, že ještě dlouho nebudeme mít důvod s tímto tématem končit.
To byl můj krátký úvod. Jako prvnímu dáme slovo prof. Hořejšímu, významnému molekulárnímu imunologovi, mikrobiologovi, biochemikovi, vysokoškolskému pedagogovi a dlouholetému řediteli Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR.
Jako druhý vystoupí politik, bývalý ministr českých vlád, bývalý ministr zahraničí, bývalý předseda KDU-ČSL Cyril Svoboda.
Václav Klaus na semináři IVK „Válka a mír: spor o způsob ukončení války na Ukrajině“, Praha, Grand Hotel Prague Towers, 18. listopadu 2026.
Copyright © 2010, Václav Klaus. Všechna práva vyhrazena. Bez předchozího písemného souhlasu není dovoleno další publikování, distribuce nebo tisk materiálů zveřejněných na tomto serveru.