Hlavní strana » Rozhovory
Rozhovory, 10. 9. 2012
Ze zkušenosti bývalého premiéra: je o procentní bod vyšší DPH problémem takového řádu, aby kvůli němu padla vláda?
Vláda kvůli němu nepadá, nenechme se vykolejit slovníkem pana premiéra, který asi patří do výbavy při přesvědčování poslanců. Procentní bod není změnou tragickou, jde ale jednak o princip zvyšování samého, které se u toho jednoho bodu nemusí zastavit, a jednak o to, že ekonomika v recesi je mnohem citlivější a zachytí i takto relativně malou změnu.
Rozhovory, 18. 8. 2012
Narodil jsem se v době Protektorátu Čechy a Morava, kdy Slovensko bylo samostatným státem, ale vnímal jsem to jako Československo, jako základní entitu, do které jsem patřil a se kterou jsem se identifikoval. Do svých padesáti let mne něco takového, jako rozdělení, vůbec nenapadlo. Nicméně, jsem naprosto přesvědčen, že to bylo nejlepší řešení, jaké bylo v té chvíli možné udělat, a že to prospělo oběma následnickým zemím.
Rozhovory, 18. 8. 2012
Premiér Nečas se pro Lidové noviny vyjádřil, že rezignace na další zvýšení daní by byl krok na hranici politické a ekonomické debility. Vzhledem k tomu, že před dalším zvyšováním daní varujete, platí tato slova také Vám. Co si o tom výroku myslíte?
Je to výrok absurdní, těžko pochopitelný, skoro se mi nechce věřit, že ho učinil. Kdybych chtěl jeho slova parafrázovat, namítl bych, že je naopak na hranici politické a ekonomické sebevraždy v této době daně zvyšovat.
Rozhovory, 9. 7. 2012
Úlohou vlády je, aby udržovala elementární sociální kohezi. Nelze tudíž zemi rozbourat nesmyslnými škrty. Každý škrt musí být tisíckrát pozorně zvážen. Ale nevidím sebemenší možnost pro pokračování našeho zadlužování. Dnes jsme již překročili hranici čtyřiceti procent státního dluhu vůči HDP. Před pár lety to bylo daleko méně. Uvědomme si, že pokud dnes máme deficity kolem tří čtyř procent, znamená to, že je-li letos dluh 41 procent, napřesrok bude 45 procent, pak 49 a následně 53 procent. To je nikdy nekončící spirála, která může mít jedině zhoubné důsledky. My zadlužení nesnižujeme, my ho nadále zvyšujeme.
Rozhovory, 1. 2. 2012
Podle ministra Schwarzenberga postoj premiéra Petra Nečase k fiskální unii poškodil Česko. Co říkáte na tento rozpor v české zahraniční politice?
Být panem Schwarzenbergem, takováto silná slova bych nepoužíval. Ve chvílích, kdy premiér Nečas vedl složitá jednání v Bruselu, náš pan ministr zahraničí vystupoval v televizi Prima v pořadu B. Tachecí Fakta a řekl tam věty, které – na rozdíl od postoje premiéra Nečase v Bruselu – Českou republiku skutečně poškozují.
Rozhovory, 20. 1. 2012
Jak hodnotíte pozici vlády, která premiérovi uložila nepodepisovat smlouvu o rozpočtové unii, dokud nebude dohoda o vypsání referenda?
Podepisovat jménem České republiky Evropskou smlouvu o rozpočtové (či fiskální) unii je evidentně nerozumné a jsem rád, že si to většina členů vlády uvědomuje. Abych předešel různým desinterpretacím, myslím, že každý ví, že jsem poslední, kdo by byl proti přísné rozpočtové disciplíně, pouze považuji za zbytečné, aby to nám či komukoli jinému někdo přikazoval zvenku.
Rozhovory, 18. 12. 2011
Od 60. let do dne vzniku eura, za čtyři desetiletí, devalvoval francouzský frank proti německé marce o 63 procent, italská lira o 84 procent, španělské peseto o 82 procent. Hodnoty těchto měn permanentně klesaly až do noci, kdy bylo zavedeno euro. Pak někdo očekával zázrak, že tento čtyři desetiletí probíhající proces mávnutím kouzelného proutku skončí a už vůbec nebude důvod, aby ostatní země vůči Německu slábly.
Rozhovory, 21. 12. 2011
Pane prezidente, máte rodinu, dva syny, vnoučata. Co pro Vás znamená Vaše rodina?
Měl jsem to podivné štěstí, že oba naši synové se narodili v té nejhorší době po srpnu roku 68. Jako osoba nepřizpůsobivou vůči komunismu – dnes se obrat „nepřizpůsobiví občané“ používá jinak – jsem byl exemplárně vyhozen z Československé akademie věd. Veškerá má životní kariéra se ocitla v troskách, dostal jsem podřadné místo v pobočce banky.
Rozhovory, 2. 12. 2011
Významně jste se podílel na mírovém rozchodu Česka a Slovenska. Považujete to ve své politické kariéře za zásadní záležitost, nebo to byla, třeba vedle ekonomické transformace, jen „maličkost“?
Za prvé: Já …podílel? Mám pocit, že jsem se více než podílel. Organizoval jsem ho! To je více, než že jsem se jen podílel. Vím, že to zní poněkud pyšně, ale taková je pravda. Za druhé: k Vašemu dotazu, zda to byla podle mého názoru maličkost v rámci obecnějších systémových změn, které tenkrát probíhaly. Určitě nebyla. Pro mě to byl zásadní krok, protože já jsem se s Československem identifikoval...
Rozhovory, 26. 11. 2011
Podle vás se eurozóna ocitla na křižovatce, a teď se může buď rozvolnit, nebo odbočit k evropské fiskální unii. Který scénář máte za pravděpodobnější?
Jedna věc je, co bych si přál já, druhá, co považuji za pravděpodobnější. Já bych si samozřejmě přál to rozvolnění, vrátit se z dnešního mezistavu zpátky. Evropská fiskální, přerozdělovací či transferová unie je pokračování slepou uličkou. Není to tunel, na jehož konci bych viděl nadějná světýlka.
Copyright © 2010, Václav Klaus. Všechna práva vyhrazena. Bez předchozího písemného souhlasu není dovoleno další publikování, distribuce nebo tisk materiálů zveřejněných na tomto serveru.