Hlavní strana » Rozhovory
Rozhovory, 19. 1. 2013
Co říkáte na výroky ministra zahraničí ČR Karla Schwarzenberga o Benešových dekretech, například, že jsou již zrušené?
Že si něco takového pan Schwarzenberg dlouhodobě myslí, vím už dávno. Že si s tímto svým názorem dovolí vystoupit ve volební kampani na českého prezidenta, jsem nečekal. Asi byl zvyklý, že mu vždy všechno prošlo, ale já mu tento výrok prominout nikdy nemohu.
Rozhovory, 14. 1. 2013
Jaké je vaše hodnocení výsledků voleb?
Jako prezident, kterému jde o to, aby Česká republika byla reprezentována, jsem rád, že byli zvoleni politici. Jeden je bývalým předsedou vlády, druhý ministrem zahraničí, jsem spokojen, že jsme se nedočkali nějakých exotických voleb. Za druhé bylo zřejmé, že přímá volba je do značné míry otázkou moci médií, poslední týden to velmi jasně demonstroval. Já bych si moc přál, aby kampaň před druhým kolem byla férová a každý z voličů přemýšlel svým rozumem. A za třetí byly tyto volby největším debaklem pravice vůbec v postkomunistické historii naší země.
Rozhovory, 9. 1. 2013
Byla to nesmírně pozitivní a nesmírně přátelská návštěva. Ukazuje šíři, hloubku a kvalitu česko-německých a německo-českých vztahů, o čemž jsem se mohl přesvědčit jak při jednáních s prezidentem Gauckem, tak v parlamentu a zejména nyní s paní kancléřkou Merkelovou. Jsem opravdu velmi spokojen, myslím, že naše vzájemné vztahy jsou velmi pěkné. Je také cílem této návštěvy, abychom to potvrdili.
Rozhovory, 8. 1. 2013
Provedení amnestie je podmíněné spolupodpisem předsedy vlády. Považujete premiérovu kontrasignaci za víceméně formální akt, anebo jste o rozsahu amnestie vedli s Petrem Nečasem zevrubný rozhovor?
Já to považuji za akt vážný. Kontrasignace je částí našeho právního systému, takže formální akt to určitě není. Myslím ale, že teď opravdu nejde o to, jak dlouhý byl náš rozhovor s premiérem Nečasem na toto téma. Myslím, že jde daleko více o podstatu věci a mám strach, že právě ta se poztrácela...
Rozhovory, 7. 1. 2013
Vaše amnestie vyvolala vlnu negativních reakcí. Byl jste překvapen její razancí?
Razancí negativních reakcí jsem překvapen byl. Ve svých projevech a rozhovorech již delší dobu mluvím o narůstající agresivitě a ztrátě rozumné komunikace v naší zemi, ale to, co se děje teď, je už příliš. Kritika je navíc vedena apriorně a politicky, nikoli věcně. O jednotlivých větách amnestie diskutováno není, ve všeobecné vřavě zcela zanikla hlavní věc amnestie – prominutí nepodmíněných trestů do jednoho roku vězení.
Rozhovory, 5. 1. 2013
Už víte, co budete dělat osmého března, první den, kdy už nebude českým prezidentem?
To vím docela přesně: 7. března skončím v úřadě a druhý den sednu do letadla a odletím do Spojených států. Po delší přestávce jsem mohl přijmout pozvání od American Enterprise Institute, který každoročně pořádá setkání špiček americké politiky a akademické sféry. Z Evropy tam nezvou moc lidí, jednou jsme tam byli jenom dva: paní Thatcherová a já.
Rozhovory, 3. 1. 2013
Vyhlášení amnestie jste ve svém prezidentském úřadě využil poprvé. Co je podle Vás hlavním smyslem tohoto speciálního institutu?
Amnestie je nejen článkem našeho ústavního systému, ale i ústavního systému všech známých demokracií. Není správné ji nadužívat, není správné ji dávat očekávatelně a v pravidelných intervalech. Určitě se pomocí ní nemá řešit stav vězeňství. Smysl amnestie je v něčem jiném. Jde o mimořádný krok pro mimořádné chvíle.
Rozhovory, 17. 12. 2012
Za deset let, po které jste ve funkci prezidenta republiky, se společenský systém formovaný vašimi dvěma vládami v devadesátých letech jako velmi liberální a protržní proměnil v celkem obvyklý evropský stát blahobytu, který je dnes v celé Evropě v krizi. Byla tahle změna nevyhnutelná, nebo se někde stala chyba?
Ano, k téhle změně došlo. Zahájili jsme velmi liberálními reformami. Z důvodu předčasného ukončení fungování mé druhé vlády a z důvodu adaptace na vstup do Evropské unie se tento proces zvrátil v něco úplně jiného. V tom je mé hodnocení shodné s tím vaším. Otázkou je, zda se tomu dalo zabránit.
Rozhovory, 10. 12. 2012
Přečetl jste knihu Petra Hájka Smrt v sametu? Jak ji hodnotíte?
Knihu Petra Hájka považuji za pozoruhodnou, téměř za povinnou četbu pro každého, koho zajímá náš svět, jakkoli s autorem v mnohém nesouhlasím. Od autora se liším základním světonázorem. Nemohu akceptovat – jako svůj pohled – jeho víru v katolickou doktrínu, ze které v této knize tak významným způsobem vychází.
Rozhovory, 10. 11. 2012
Pane prezidente, mezi oběma zeměmi se rozvinuly úzké vztahy jak mezi obyčejnými lidmi, tak v hospodářské rovině. Člověk má ale občas pocit, že ve vysoké politice by se ještě nějaký ten potenciál pro spolupráci našel.
Takový potenciál určitě existuje, ale využít ho je obtížné. Normální lidé se těší z malých radostí a nemusí pořád nad druhými vyhrávat. Politici vyhrávat stále chtějí, a proto mají pocit, že po jejich vstřícných slovech není od voličů poptávka.
Copyright © 2010, Václav Klaus. Všechna práva vyhrazena. Bez předchozího písemného souhlasu není dovoleno další publikování, distribuce nebo tisk materiálů zveřejněných na tomto serveru.