Klaus.cz




Vyhledávání

Kalendář


Nejnovější


Nejčtenější



Hlavní strana » Projevy a vystoupení » Vystoupení prezidenta…


Vystoupení prezidenta republiky na Velitelském shromáždění 2011

Projevy a vystoupení, 2. 11. 2011

Děkuji za pozvání na toto každoroční důležité setkání, které se už stalo dobrou tradicí a které by mělo být vážnou diskusí – tedy nejen jednosměrným předáváním informací – špiček naší armády s politiky.

Ministr obrany Vondra řekl minulý týden při vojenské přísaze na Hradčanském náměstí – silněji než to naši ministři obrany říkávali v minulosti, neboť většina z nich se s armádou v podstatě bohužel vůbec neidentifikovala – že „armádu potřebujeme“. Řada z Vás tomu byla přítomna. To je výrok velmi netriviální, který v naší zemi nebýval a o to více není nyní zcela jednoznačně přijímán. Zejména na počátku 90. let postoje vlivné části naší politické scény s tímto názorem nebyly v souladu.

Tato věta pana ministra, se kterou souhlasím, však musí mít dovětek. Občanům a zákonodárcům musíme dobře vysvětlit, proč armádu potřebujeme.

Zdá se mi nedostatečné pokoušet se postavit obhajobu potřeby naší armády primárně na základě jejího účinkování v zahraničních misích. Tyto mise – při proměnlivosti politiky a mezinárodní situace – dostatečným argumentem nejsou, a nemohou se stát výlučným zdrojem legitimity armády v očích veřejnosti. Nemyslím, že můžeme být armádou chemické ochrany a polních nemocnic. Není možné změnit armádu ani na pomocný záchranářský sbor například při povodních. Tyto věci sice úlohou armády také jsou, ale pouze TAKÉ.

Hlavní rolí armády je – podle ústavy – bránit celistvost našeho státu. A zde to také všechno začíná i končí. Není to o armádě, ale o státu. Nechceme-li rezignovat na svůj stát, nechceme-li rezignovat na jeden ze základních atributů státu, pak armádu potřebujeme. Tato otázka bohužel dnes nemá samozřejmou odpověď.

Páni generálové a důstojníci, potřebu armády pomůžete obhájit, jen když budete spolu s některými z nás obhajovat existenci našeho státu – ve světě před globalizačními a v Evropě před unifikačními tendencemi. Jedině jako důsledek vážné politické debaty napříč celým politickým spektrem na toto téma je možné vysvětlit, zda armádu potřebujeme a jen za tohoto předpokladu je možné vést vážnou debatu – při dnešních obrovských tlacích na státní rozpočet v důsledku dalšího oslabování ekonomiky – o tom, aby byl na armádu vydělován potřebný objem finančních prostředků.

K tomu, aby byla armáda jen formálním ornamentem na obrazu našeho, o řadu tradičních atributů oslabovaného státu, je příliš drahá. Je-li něčím jiným, a já jsem přesvědčen, že je, resp. by být měla, pak je třeba uvažovat úplně jinak. Pak je třeba odmítnout defétismus, který se v naší zemi, ale i v naší armádě šíří.

Pak je třeba říci, že armáda musí nejen udržovat, ale i zesílit svou morální, profesionální a bojovou připravenost. Pak je třeba říci, že armáda není dopravní stavbou, kterou je v dobách hospodářských obtíží možné zakonzervovat na pozdější dobu. Armáda je živý organismus, který má smysl, jen pokud je na vysoké technologické a profesionální úrovni doby. Stejně tak se armáda nemůže obejít bez elementární profesionální i sociální jistoty vojáků.

Nelze zastírat, že v uplynulém období prestiž armády v očích veřejnosti utrpěla. Zapříčinily to postupně se vynořující skandály či nevyjasněné problémy v oblasti vyzbrojování z minulých let (Tatra, pandury, gripeny, CASY a řada dalších), příklady nehospodárného nakládání s majetkem, nerozhodné a neodvážné vyklizování výcvikových prostorů, nekoncepční rušení útvarů a základen, ale i leckdy neplánované odchody vojáků pod tlakem finančních úspor, atd.

Jako vrchní velitel ozbrojených sil budu v politických diskusích stát rozhodně na pozicích početně možná nevelké, ale silné a bojeschopné, technologicky moderně vybavené armády. Armády, v níž se neplýtvá prostředky daňových poplatníků, jejíž vojáci, stejně jako celá společnost, si umějí bez reptání a výhružek odchodem utáhnout opasky, když není dobrá hospodářská situace, ale kteří současně žijí a pracují s jasnou perspektivou.

Věřím, že toto všechno bude tématem Vašeho dnešního jednání, do kterého Vám přeji mnoho zdaru.

Václav Klaus, Ministerstvo obrany ČR, Velký sál, Praha, 2. listopadu 2011

vytisknout

Jdi na začátek dokumentu