Hlavní strana » Články a eseje
Články a eseje, 21. 5. 2020
Pozorně čtu Právo a Salon Práva a objevuji tam zajímavé texty a postoje. Pravice bohužel nic takového nemá. Kdysi částečně hrály tuto roli brněnské Kontexty a Revue politika. Teď už bohužel nikoli. V Salonu Práva jsem čítal cenné příspěvky autorů Kellera, Druláka, Barši, ale i Bělohradského. Nacházel jsem v nich myšlenky, které mne obohacovaly a se kterými jsem mohl i souhlasit. Byly v lecčems méně triviální než texty tzv. pravičáků.
Články a eseje, 19. 5. 2020
Jsem člověk, který se seznámil s panem Harantem (přiznám se, že jsem si dodnes – vzhledem k úctě, kterou vůči němu cítím – nikdy nedovolil použít jeho křestní jméno) až v jeho už „dospělém věku“, před zhruba třiceti lety. Komunismus lidem jako já neumožňoval jezdit do Rakouska a ani on v té době často nejezdil do země, ve které sice nikdy dlouho nežil, ale která mu byla nesmírně blízká.
Články a eseje, 7. 5. 2020
Dámy a pánové, vážení pamětníci, ale i Vy všichni, kteří si připomínáte 75. výročí konce 2. světové války,
v prvních květnových dnech si tradičně připomínáme konec druhé světové války, válečných hrůz do té doby nepředstavitelných rozměrů, které zasáhly celý svět. Ve velkých a malých městech, u národních památníků, nenápadných pomníčků i pamětních desek se obvykle konají pietní akty a slavnostní shromáždění, kterých se stále aktivně účastní ti, pro které jsou události výročního Dne vítězství spojeny s osobními vzpomínkami, prožitky a emocemi. Zejména na válečné veterány, na které bych se chtěl těmito řádky obrátit.
Články a eseje, 4. 5. 2020
Za posledních třicet let jsem ve svých vrcholných politických funkcích na téma druhé světové války napsal mnoho článků a pronesl neméně projevů. Určitě už jsem v nich řekl všechno. Chvíli jsem váhal, mám-li si je před napsáním tohoto textu všechny přečíst a vybrat z nich své „nejmoudřejší“ výroky. Naštěstí jsem včas pochopil, že nikoli. Každý text je jiný, každý byl napsán jindy a v jiném kontextu. Teď je třeba vyjádřit pocity dneška, května 2020, tedy chvíle, kdy od skončení války uplynulo již 75 let. Každý další den totiž to, co se v té době stalo, „osvětluje“ trochu jinak, i když už se s tehdejší realitou nedá nic dělat.
Články a eseje, 13. 3. 2020
Nejsem epidemiolog, nebudu spekulovat o úmrtnosti, smrtnosti či nakažlivosti nemoci Covid-19. Úmrtnost (podíl zemřelých na celé populaci) není vysoká, není vyšší než u běžné chřipky. Smrtnost (podíl zemřelých z celkového počtu nakažených) je podstatně vyšší – nejvyšší na světě je v Itálii. Nakažlivost je mimořádně vysoká, proto ten rychlý růst nakažených. To je – v mých očích – základní zdravotnický obrys celého dnešního problému. Je evidentní, že se zatím nacházíme v první fází standardního epidemiologického procesu. Bude hůř. Dosud jsme nákazu dostávali jen ciziny, teď bude i z domova.
Články a eseje, 14. 2. 2020
Naši samozvaní „majitelé“ demokracie, kteří tak ostře bojují proti všem nedemokratickým způsobům uspořádání jakékoli lidské komunity ve světě i u nás doma, se tentokráte úžasně předvedli a plně odkryli své pravé nedemokratické já.
Články a eseje, 10. 1. 2020
Replika Michala Žantovského z 18. prosince na můj článek, který byl otištěn v Lidových novinách o čtyři dny dříve a který kritizoval politické a ideové postoje skupiny lidí kolem čtvrtletníku Aspen Review, je pro tuto skupinu lidí naprosto typická. Není v ní ani slovo o podstatě mé kritiky, je to pouze neomalený osobní útok.
Články a eseje, 28. 12. 2019
Když jsem byl letos po mnoha letech opět v Číně, za nepříjemnou novinku jsem považoval zcela nepřijatelný systém tzv. social scoring (sociálního či společenského hodnocení), který je založen na sledování chování každého člověka (patří do něho např. i systém pouličních kamer, které Vám snižují hodnocení, když přecházíte ulici na červenou či mimo přechod pro pěší).
Články a eseje, 14. 12. 2019
Pocit bezmoci (či bezmocnosti) je s výjimkou několika výjimečným historických okamžiků převažujícím stavem lidského údělu (abych si vypůjčil už slavný obrat W. Somerseta Maughama). Čím je společnost nesvobodnější, tím je tento pocit silnější. Havlův známý esej o moci bezmocných odrážel pocit bezmoci člověka v komunistické společnosti (což byl oprávněný deskriptivní soud) a zároveň ve svém názvu obsahoval optimistický normativní soud o tom, že masa bezmocných až zas tak bezmocná není.
Články a eseje, 6. 12. 2019
Již delší dobu si všímám, že v sobotu odpoledne (ale možná i někdy jindy) běží na ČT24 velmi zvláštní pořad, který se vším – obsahem, osobami, tématy, názorem, formou – naprosto liší od všech dalších pořadů České televize. Je to vidět na první pohled. Dlouho mi to vrtalo hlavou, až jsem v pravém horním rohu obrazovky objevil, že to je – bez jakýchkoli poznámek či dovysvětlení – přebíraný pořad od německé DW, Deutsche Welle, což je německé vysílání pro zahraničí. Neboli je to organizace německého státu.
Copyright © 2010, Václav Klaus. Všechna práva vyhrazena. Bez předchozího písemného souhlasu není dovoleno další publikování, distribuce nebo tisk materiálů zveřejněných na tomto serveru.