Projev Jiřího Weigla na večeru „Děkujeme nejen za jazz, pane prezidente!“

Jinýma očima, 6. 3. 2013

Vážený pane prezidente, vážená paní Klausová, vážené dámy a pánové, dobrý večer. Příští týden skončí funkční období pana prezidenta Václava Klause a dnešní večer je takovým neformálním symbolickým loučením. Nazvali jsme jej „Děkujeme nejen za jazz, pane prezidente“. O jazzu bude celý tento večer, já chci proto hovořit o tom, co se skrývá za oním slůvkem „nejen“.

Rok desátý – projevy, články, eseje

Knihy, 5. 3. 2013

Sborník článků, projevů, prohlášení, rozhovorů, ale i vybraných dopisů prezidenta republiky, nazvaný „Rok desátý“, je již desátou publikací tohoto typu. V této řadě a s tímto názvem je určitě knihou poslední. Tím nechci říci, že už nikdy nebudu snažit vydávat sborníky svých textů za nějaké časové období. Dělal jsem to vždycky – poloamatérsky jsem si své texty vzniklé v průběhu jednoho roku nechával svázat i ve své předpolitické době, tedy ještě za komunismu, později formou knih, vydávaných v standardních nakladatelstvích (pod různými názvy) v mé již politické, ale předprezidentské době.

Jiří Weigl: Už dost, pane Palato

Jinýma očima, 4. 3. 2013

Luboš Palata ve svém čtvrtečním článku v LN „Klaus si žádný řád nezaslouží“ předvedl takovou míru zášti vůči končícímu prezidentovi, že ji nelze jenom tak přejít. Především však nelze přejít lži a manipulace, které jeho text obsahuje. Všechno, o čem píše, bylo ve skutečnosti přesně naopak. Václav Klaus nikdy nefiguroval v absurdních pomlčkových válkách a  sporech, které v prvních dvou letech po Listopadu postavily Čechy a Slováky proti sobě a rozložily společný stát. Naopak jako ministr financí se snažil česko-slovenskou fiskální a měnovou unii udržet proti všem „vlastencům“, kteří si probouzením nacionalismu snažili získávat laciné politické  body.

Rozhovor prezidenta pro deník Právo

Rozhovory, 2. 3. 2013

Jak byste chtěl, aby si vás lidé jako prezidenta pamatovali?

Chtěl bych, aby si mě určitě lépe pamatovali než skupina 28 senátorů, kteří dnes hrají takové ošklivé politické hrátky. Pevně věřím, až dnešní vlna zloby z některých úst skončí, tak se vše vrátí do normálu. Pevně věřím, že moje prezidentování bude uznáno.

Neobáváte se, že si vás lidé budou spojovat s amnestií, která vyvolala vlnu negativních reakcí?

Tak bych to nehodnotil. Řekl bych, že byla vyvolána obří vlna karikaturou amnestie, na kterou spousta běžných lidí naskočila. Nevidím to tak špatně. Myslím, že se to vrátí k normálu.

Projev prezidenta Združenia podnikateľov Slovenska Jána Oravca při udělení Výroční ceny ZPS Václavu Klausovi

Jinýma očima, 28. 2. 2013

Zišli sme sa tu dnes, aby sme absolvovali v poradí už 23. snem Združenia podnikateľov Slovenska. 23 rokov je obdivuhodne dlhá doba, najmä ak si uvedomíme ako málo spolkov, politických strán a ďalších subjektov, ktoré existovali vtedy, existuje ešte aj dnes. Ak od roku 2013 odpočítame 23 rokov, prenesieme sa do doby bezprostredne po páde komunizmu. Ja osobne som spojil svoje sily so Združením podnikateľov Slovenska v roku 2003 a dodnes je pre mňa fascinujúce počúvať od zakladateľov ZPS, ktorí sú medzi nami aj na tomto sneme, ako v decembri 1989, teda doslova niekoľko dní po 17. novembri, podnikali kroky k založeniu prvého združenia podnikateľov.

Rozhovor prezidenta republiky pro slovenskou tiskovou agenturu TASR

Rozhovory, 25. 2. 2013

V tomto roku si pripomíname 20.výročie vzniku Českej a Slovenskej republiky. Ako sa počas tohto obdobia zmenili oba štáty?

Na straně jedné oba zůstaly samy sebou, což je určitě dobře. A mělo to tak být. Rozdělení československé federace k tomu určitě pozitivně přispělo, jakkoli tomu na počátku mnozí nevěřili. Přesto je třeba říci, a já to neříkám s žádným smutkem, že se oba státy vyvíjejí v nemalé míře odlišným způsobem. Schopnost a ochota zorganizovat televizní soutěž Česko Slovensko má talent s tímto mým pocitem není v rozporu.

Rozhovor prezidenta republiky pro Passauer Neue Presse a Deník

Rozhovory, 22. 2. 2013

Brzy, pane prezidente, opustíte po 10 letech Pražský hrad. Hodláte v budoucnu komentovat politický vývoj z ústraní nebo zamýšlíte, že své zkušenosti ještě aktivně zužitkujete v politice?

Mou prvotní ambicí je posadit se do mnou nedávno založeného Institutu Václava Klause, který je vybudován ve stylu amerických „prezidentských knihoven“, a být tedy vedle politiky. Ne přímo v politice. Ale před aktivní politikou si nechci zabouchnout dveře. Uvidíme.

Interview des Präsidenten für die Passauer Neue Presse

Deutsche Seiten, 22. 2. 2013

Bald werden Sie, Herr Präsident, die Prager Burg nach 10 Jahren verlassen: Wollen Sie fortan die politischen Entwicklungen aus dem Abstand kommentieren oder gedenken Sie, Ihre Erfahrungen aktiv in der Politik zu nutzen?

Meine tatsächliche Ambition ist, mich in mein neu gegründetes „Vaclav Klaus Institut“ zu begeben, d.h. nicht in der Politik aber in ihrer Nähe zu sein. Dieses Institut ist nach dem amerikanischen Stil einer Präsidentenbibliothek errichtet worden.

Milan Knížák pro Deník Legie: Naše demokracie se čím dál víc totalizuje

Jinýma očima, 21. 2. 2013

Exkluzivní rozhovor pro Deník Legie s profesorem Milanem Knížákem o amnestii, svobodě, médiích, bastardech, Evropské unii, vlastenectví a radostně neradostné budoucnosti. Na začátku roku vzbudila neočekávaný výbuch vášní amnestie prezidenta Václava Klause. Poodhrnula nehezký pohled na temnější stránky naší národní povahy. Dnes, po mírném ochladnutí emocí, si už pár lidí při pohledu zpět uvědomuje, jak kampaň proti amnestii některými rysy strašidelné připomínala kampaně padesátých let minulého století. Profesor Milan Knížák byl jedním z těch, kteří se k nenávistným výlevům vůči prezidentovi a amnestii nepřidali.

Opening Statement of the President at the Farewell Meeting with the Heads of Diplomatic Missions

English Pages, 21. 2. 2013

Excellencies, ladies and gentlemen, let me welcome you here most sincerely. Thank you for joining us at this small ceremony at the end of my presidential mandate. It has been an honor for me to serve as the President of the Czech Republic for the past ten years. I can assure you that my meetings with you and your predecessors belonged to my pleasant duties, and not only duties, I learned a lot as well. It is a memory I will always cherish.