Hlavní strana » Projevy a vystoupení » Vystoupení v Poslanecké…

Vystoupení v Poslanecké sněmovně k vládnímu prohlášení

Projevy a vystoupení, 27. 1. 1998

S vládním prohlášením před nás předstupuje vláda, která vznikla zvláštním způsobem. Vznikla po demisi vlády předchozí, vynucené odchodem KDU-ČSL a ODA z bývalé vládní koalice, vznikla na velmi úzké a chatrné bázi právě těchto dvou stran, ale bez vytvoření jakékoli formální vládní koalice, vznikla zákulisními jednáními, kterých se zúčastňovali jen vybraní a vyvolení, vznikla dokonce komunikací s příslušníky jedné politické strany v rozporu s vedením této strany. Vznikla na dobu velmi krátkou, vznikla jako vláda překlenovací do předčasných voleb, nicméně je vládou s výrazným politickým zabarvením.

Přednesené vládní prohlášení je velmi obtížné seriózně hodnotit, protože obsahuje příliš mnoho obecností (nemajících téměř vůbec žádnou souvislost s vymezeným časovým obdobím) a protože vůbec neobsahuje konkrétní sliby toho, co vláda chce za pravděpodobných 5 měsíců udělat. Řadu vět tohoto vládního prohlášení by nepochybně napsala zcela identickým způsobem kterákoli představitelná vláda této země, ale v textu chybí jakákoli kvantifikace, jakákoli hierarchizace, jakékoli termíny. Díky tomu nejde tolik o to, co v programovém prohlášení vlády obsaženo je, spíše jde o to, co v něm obsaženo není.

Za nejprázdnější považuji část „Právo a vnitřní bezpečnost“, ač je to právě ta oblast, kterou různí členové vlády ve své rétorice dosud považovali za klíčovou. Ani se mi nechce jednotlivé věty analyzovat (a chytat autory za slovo), protože by to mohlo vypadat příliš školometsky. Ale slovní obraty typu „vláda posílí důvěru občanů v zákonnost a právo“, „vláda zvýší svou aktivitu“, vláda „zahájí očistu právního řádu“ (neříká se od čeho), vláda „bude hledat způsoby, jak zefektivnit fungování soudní moci“, „budou pokračovat práce“, vláda se „přihlašuje k myšlence reformovat veřejnou správu“, vážnou debatu neumožňují.

Vláda hodnotí částečně kriticky činnost vlády minulé. To by bylo jistě v pořádku, kdyby byla kritika věcná a kdyby v ní neseděli oba poslední místopředsedové vlády, poslední ministr financí, ministryně spravedlnosti, ministr obrany - čili vesměs klíčoví členové vlády minulé.

Vláda velmi volně naznačuje své záměry ve sféře legislativní (i když je zřejmé, že na tuto aktivitu nebude mít čas), ale zcela abstrahuje od nástinu své činnosti ve sféře výkonné. Co udělá vláda v soudnictví? Co udělá s policií? Co udělá s veřejnou správou? Jak bude „obnovována a udržována makroekonomická stabilita“? Na úkor čeho a koho? Co se udělá s institucemi, které byly naší transformační specifikou, jako je Konsolidační banka, Česká inkasní a Česká finanční? Co udělá s regulací přirozených či administrativních monopolů? Co udělá v restrukturalizaci Českých drah? Co se skrývá za zcela chaotickým odstavcem o zdravotnictví? Co se skrývá za slovem optimalizace škol? Jak bude probíhat bezúplatný převod nemovitostí na církevní právnické osoby? Bude vláda v této věci striktně dodržovat usnesení vlády předchozí z roku 1996?

Mohl bych ještě dlouho pokračovat, ale asi to není potřeba. Toto vládní prohlášení hlubší diskusi neumožňuje. Otázka vyjádření důvěry vládě je daleko širší problém než jakési oponentní posouzení textu.

Jsem přesvědčen, že si - i na základě tohoto vládního prohlášení - vláda důvěru od Poslanecké sněmovny nezaslouží.

Václav Klaus, PSP ČR, 27. ledna 1998