Hlavní strana » Projevy a vystoupení » Poznámky Václava Klause k…

Poznámky Václava Klause k úvodu semináře o Renaudu Camusovi

Projevy a vystoupení, 13. 10. 2026

Dovolte mi hned na počátku pozdravit všechny přítomné a omluvit se, že se dlouho žádný seminář IVK nekonal. Poslední byl v květnu. Bylo by snadné vymlouvat se jen na to, že bylo strašné horko. Skutečný důvod je jiný. 

Ať bychom zvolili jakékoli – nikoli zcela neutrální – téma, bylo by to kritikou dnešní vlády. A to nechceme. Že nemůžeme přežít její rozpočtový deficit, je snad jasné každému. Že se nesmiřujeme s politikou ministrů Plagy a Vojtěcha, je jistě evidentní také. Že vidíme jinak válku nejen na Ukrajině, ale i na Blízkém východě, také neskrýváme. Říkáme to veřejně při nejrůznějších příležitostech, ale speciální semináře jsme o těchto tématech neorganizovali. Nicméně, horko bylo, takže se na to aspoň trochu vymlouvat můžeme. 

Na horko se vymlouváme i proto, že jsme si na počátku srpna nevšimli 80. výročí narození významného francouzského myslitele a spisovatele Renauda Camuse. Musel nám to připomenout zde přítomný Michal Semín. Propást toto výročí by bylo od našeho institutu neomluvitelné. Je jedním z nejvýznamnějších nejen francouzských, ale i evropských bojovníků proti naprosto nezodpovědně tolerované, ne-li výslovně podporované masové migrace do Evropy. Jeho kniha „Le grand replacement“ z roku 2011, byla vydána v řadě zemí, v roce 2020 i v České republice. 

Ve Francii, kde je masová migrace již po desetiletí nejen tolerována, ale i přijímána jako fenomén pozitivní, je za své postoje ostrakizován, souzen (a odsuzován) a dehonestován. V žádném případě nesouhlasím s postojem umělé inteligence, která říká, že je jeho koncept velké výměny „krajně pravicová konspirační demografická teorie“. Tímto seminářem chceme říci, proč s tímto názorem nesouhlasíme. 

Shodou okolností jsem měl to štěstí, že jsem Renauda Camuse osobně poznal. V listopadu 2017 jsem spolu s naším tehdejším velvyslancem ve Francii Petrem Gandalovičem, který se dnes omlouvá, protože velvyslancuje v Chorvatsku, pořádal ve slavné pařížské kavárně Café Le Procop uvedení francouzského vydání naší knížky – napsané s Jiřím Weiglem – „Migration des peuples“ (česky Stěhování národů). V první řadě seděl tehdy i sám Renaud Camus a byl jedním z prvních, kdo se přihlásil do diskuse. Naši knihu chválil a dodával, že je naprosto v souladu s jeho názory. Od té doby jsme si dlouho psali a vyměňovali dopisy, plánovali jsme setkání v jeho originální vile-zámku kdesi ve střední Francii, ale z řady důvodů se nám toto setkání nepodařilo uskutečnit. O našem dnešním semináři mu hned zítra napíšu. 

Na toto pařížské setkání jsem nezapomněl, ale zapomněl jsem na to, že jsem 12. února 2021 v Lidových novinách publikoval pozitivní recenzi Camusovy Velké výměny, ve které jsem citoval řadu jeho úžasných a výstižných formulací. Nebudu je zde opakovat i proto, abych nevykrádal připravené projevy našich dnešních řečníků. Zmíním alespoň věty, že „není Velké výměny bez velkého odkulturnění“, že „otupělý souhlas s Velkou výměnou je ohromující resignací před dějinami“ a že ve Francii „nastalo zhroucení vzdělávacího systému“. V současnosti probíhající odkulturnění a zhroucení vzdělávacího systému u nás a dominance – jak to Camus nazývá – „imbecilizační televize“ jsou věci, které považuji i pro nás za naprosto ničivé. Imbecilizační televize je jedno ze slov překladatele Alana Beguivina, kterému vděčíme za přeložení celého Houellebecqova díla. 

Jak už jsem řekl, za připomenutí Camusova kulatého výročí vděčíme Michalu Semínovi, a proto jsme ho také pozvali jako prvního řečníka dnešního odpoledne. Jako druhého řečníka jsme pozvali dalšího z nedávných velvyslanců České republiky ve Francii Petra Druláka, pro kterého je Renaud Camus a jím nastolený problém také jedním z osobních témat. Pusťme se tedy do toho. 

Václav Klaus na semináři Institutu Václava Klause: Renauld Camus - Velká výměna, Grand Hotel International, 13. 10. 2026