Hlavní strana » Jinýma očima » Jiří Weigl: Opět vážné…

Jiří Weigl: Opět vážné otazníky kolem korespondenční volby

Jinýma očima, 14. 9. 2026

Zemské volby v německé spolkové zemi Sasko-Anhaltsko, které proběhly první zářijovou neděli, oprávněně vyvolaly nejen zemětřesení na německé politické scéně, ale i bouřlivé diskuse v celé Evropě i u nás. Spektakulární vítězství opoziční strany AfD s necelými 44% odevzdaných hlasů a katastrofální porážka na zemské i spolkové úrovni dosud vládnoucí CDU, která se 17% hlasů spadla proti minulým volbám na polovinu, jasně demonstrují debakl dosavadní dlouhodobé progresivistické politiky německého establishmentu, která zcela evidentně táhne do propasti nejen vlastní zemi, ale vzhledem k moci a váze Německa i celou Evropu.

V záplavě výkřiků, dojmů, analýz a prognóz především v české debatě zanikl jeden velmi zvláštní volební výsledek – v sasko-anhaltských volbách bylo odevzdáno 27,4% hlasů korespondenčně. To je docela velké číslo, téměř třetina. A v tomto korespondenčním hlasování získala jinak tragicky prohrávající zdiskreditovaná CDU 24,3% hlasů, stejně jako celkově drtivý vítěz voleb AfD. Kdyby nebylo korespondenčních hlasů a platily jenom ty vhozené voliči přímo do uren ve volebních místnostech, získala by AfD nadpoloviční většinu 51,2%, zatímco CDU pouhých 14,5%!!!

Takto dramaticky rozdílné výsledky u masového hlasování mezi přímou a korespondenční volbou nelze přesvědčivě racionálně vysvětlit. I kdybychom se politicky korektně nechtěli dotýkat hypotézy volební manipulace, kterou korespondenční hlasování, jež nesplňuje podmínky přímé ani tajné volby, umožňuje, samotná diametrální rozdílnost výsledků obou způsobů hlasování a nemožnost jejího přesvědčivého vysvětlení diskvalifikují korespondenční volbu jako akceptovatelnou volební proceduru.

Z paměti každého, kdo v roce 2020 sledoval živě průběžné sčítání hlasů v amerických prezidentských volbách, nikdy nevymizí neuvěřitelné první veřejné vystoupení kandidujícího Joe Bidena k průběhu voleb právě ve chvíli, kdy se nad ránem výsledky v rozhodujících tzv. swing states - Pensylvánii, Michiganu a Wisconsinu - začaly jednoznačně klonit na Trumpovu stranu. Biden k šoku všech, kdo vývoj voleb sledovali, prohlásil, že výsledek je úžasný a že jeho vítězství je jisté. V tu dobu o tom žádné výsledky sčítání vůbec nesvědčily, naopak, vše jednoznačně svědčilo ve prospěch Trumpa.

Ze všech ve volebních místnostech odevzdaných hlasů jich v Trumpův prospěch šlo 65%, zatímco pro Bidena jenom 33%. Následně však byly započteny hlasy korespondenční, kterých se ukázalo být 46%, a ty vyzněly ve zcela obráceném poměru, takže vyhrál při rekordní volební účasti jak známo Biden.

Vysvětlit tyto fatální rozdíly v chování 160 miliónů amerických voličů je logicky nemožné. Platilo a platí, že konzervativci ovládají venkov a progresivisté především velká města. Trumpovi voliči, stejně tak jako venkovští voliči AfD neváhají cestovat daleko, v USA i mnoho kilometrů, do volebních místností, zatímco hlavní charakteristikou progresivistických voličů je prý jejich nepochopitelná oddanost poště a důvěra v její služby, přes nepohodlí a komplikace s tím spojené, i když je volební místnost ve městě hned za rohem. To dokáže racionálně vysvětlit jenom málokdo.

Všichni se divili a diví Trumpovi, že dodnes označuje volby z roku 2020 za zmanipulované, i když se mezi tím stalo všeobecně známým, že evidence obyvatelstva a od něj se odvíjející registrace voličů je v USA přinejmenším děravá a nespolehlivá, takže masové podvody nejsou vyloučené.

Ještě podivnější je fakt, že korespondenční volba, svými výsledky diametrálně rozdílná od té prezenční, vždy neomylně mění volební výsledek pouze ve prospěch liberálně progresivistických kandidátů.

I u nás tento v minulém volebním období vládnoucí politický tábor vyvíjel abnormální úsilí korespondenční volbu v našem volebním systému etablovat, zpočátku alespoň pro volby ze zahraničí, a spojoval s tím velké naděje. Ty se nakonec nepotvrdily, korespondenční volba ze zahraničí nepřitáhla větší zájem a její význam byl okrajový. Měla ale a má velký význam precedenční, protože je to první krok k jejímu rozšíření i do voleb vnitrostátních.

Zmíněné příklady z USA i nyní z Německa ukazují, že pro důvěru občanů v demokracii a její procedury představuje korespondenční volba opravdu medvědí službu. Ať už k volební manipulaci fakticky dochází, nebo nikoliv, pouze skutečnost, že ji korespondenční volba umožňuje a otevírá pro ni dveře, je pro legitimitu voleb, atmosféru ve společnosti a její stabilitu nebezpečná. Jak americkým demokratům, tak německé CDU se jejich podivné korespondenční volební úspěchy nakonec vymstily. Trump chce korespondenční volby po těchto zkušenostech zrušit. Má pravdu. Vezměme si z toho poučení i my.

Jiří Weigl, 14.9.2026