Hlavní strana » Rozhovory » Rozhovor prezidenta republiky…

Rozhovor prezidenta republiky pro Lidové noviny o české výjimce z Lisabonské smlouvy

Rozhovory, 29. 9. 2010

LN: Svůj podpis pod Lisabonskou smlouvu jste podmínil tím, že Česko dostane výjimku z listiny základních práv Evropské unie. Účastníci summitu Evropské unie loni v říjnu se sice dohodli, že výjimka bude součástí přístupových smluv Chorvatska do EU, nyní se ale zdá, že diplomaté v Bruselu změnili názor. Máte o této zákulisní změně postoje nějaké informace a co jí říkáte? 

VK: Žádné informace o této věci – kromě novinových spekulací – nemám a nebyli jsme schopni je získat. Trochu nesouhlasím s dnes módní tendencí, která je vidět ve Vaší otázce. Říkáte, že „diplomaté v Bruselu změnili názor“. To se mi zdá absurdní. Diplomaté v Bruselu nemají co měnit názor, ti mají pouze vyjadřovat postoje vlád, které je do Bruselu vyslali. 

LN: Fakt, že se v Bruselu "vedou debaty o rozdílných právních základech přístupové smlouvy s Chorvatskem a české výjimky z Listiny,“ LN potvrdil i komisař pro rozšíření Štefan Füle. Pakliže by přístupové smlouvy s Chorvatskem a česká výjimka byly skutečně rozděleny, pokládal byste to ze strany EU za porušení slova, podvod na sobě samém i České republice? 

VK: Porušením slova ze strany EU by to určitě bylo. Došlo k určité dohodě a já nevidím sebemenší důvod, abych ji teď měnil, když já jsem svou polovinu této dohody splnil. Já jsem Lisabonskou smlouvu podepsal. Opakuji znovu, že bez toho bych to neučinil. 

LN: Je zjevné, že kdyby byly obě smlouvy rozděleny, česká výjimka by byla přinejmenším v Rakousku, Maďarsku, ale kvůli odporu levice zřejmě i v České republice smetena ze stolu. Co proti rozdělení smluv může česká diplomacie včetně Vás dělat? Máme vůbec nějaké možnosti? 

VK: Nevím, je-li to až tak „odporem levice“. Já ani na pravici u nás nevidím žádný zřetelný postoj v tomto směru, o pravici v EU – má-li vůbec v dnešní EU o pravici smysl mluvit, já mám strach, že tam žádná neexistuje – nemám sebemenší iluze. Je-li pravicí např. německá CDU a CSU nebo rakouská ÖVP, pak bych spíše mluvil o „odporu pravice“. I k této otázce bych řekl, že nejde o to, co udělá česká diplomacie, ale co udělá česká vláda. 

LN: Důvěřujete české diplomaciii v čele s Karlem Schwarzenbergem, že by se za výjimku skutečně "do krve" bila? Už proto, že ministr zahraničí, ale ani další představitelé stran tehdejší koalice, na ní nikterak netrvali a tehdejší premiér Mirek Topolánek o žádné výjimce nevyjednával? Výjimka pak byla brána jako ústupek Vám, abyste podepsal Lisabonskou smlouvu... 

VK: Našemu panu ministru v této věci moc nedůvěřuji, on je svým dosavadním životem a desetiletí trvajícím se pohybováním po Evropě trochu na jiné straně barikády. Mluvíte o tom, že byla výjimka brána tehdejší českou vládou jako ústupek a k tomu mohu dodat jedině to, že ten ústupek byl nutný, abych Lisabonskou smlouvu podepsal. Tak už to na světě bývá, vždy je něco za něco. A je nepřijatelné, aby na to jedno „něco“ někdo dnes chtěl zapomínat. 

LN: Co by podle Vás takový postup vypovídal o celé Evropské unii? 

VK: Já žádné velké iluze o Evropské unii nemám, ale hlavně je třeba si uvědomit, že Evropská unie žádné „postupy“, názory, myšlenky, ideje nemá. To je mystifikace, že by je mohla mít. Mají je určití lidé, kteří dnes EU – charakterizovanou mimořádně velkým demokratickým deficitem – reprezentují. Takže je to spíše výpovědí o nich, než o Evropské unii.

Petr Kolář, Lidové noviny, 29. září 2010