Hlavní strana » Projevy a vystoupení » Teze k projevu k bodu 38…

Teze k projevu k bodu 38 programu 11. schůze PS Parlamentu ČR

Projevy a vystoupení, 21. 5. 1997

PS 1.4.1997 požádala svým usnesením vládu, aby na její nejbližší schůzi předložila sněmovně zprávu o stavu české ekonomiky (i když název byl daleko širší);

1 - vláda se, jak všichni dobře víte, v období mezi těmito dvěma schůzemi - a to nezávisle na tomto požadavku - vývojem ekonomické situace a variantami řešení existujících problémů intenzívně zabývala a dne 16. dubna 1997 schválila materiál „Korekce hospodářské politiky a další transformační opatření“, v němž vyjádřila své hodnocení současné hospodářské situace, formulovala svou interpretaci existujících problémů a jejich příčin a přijala zásadní a poměrně rozsáhlá opatření, a to jak v makroekonomické, tak v systémově institucionální oblasti, opatření zaměřená na korekci současného ekonomického vývoje. Vláda tento dokument, včetně časového harmonogramu jeho jednotlivých úkolů, sněmovně minulý týden předložila. Mohu ubezpečit sněmovnu, že je tento harmonogram velmi pečlivě kontrolován, naposledy dnes v ranních hodinách;

2 - vláda považuje tento svůj materiál za klíčový, považuje ho za hodnotící i programový dokument své ekonomické politiky v současné situaci. Chápe ho jako úkol, jehož vyřešení před ní stojí. Považuje ho též za dokument, který je použitelný i pro diskusi problémů, které byly Vámi, resp. některými z Vás požadovány na Vaší minulé schůzi;

3 - k ekonomické situaci v naší zemi chci v této chvíli říci následující stručné poznámky:

• Žijeme v tržní ekonomice, jejíž vývoj v prvé řadě závisí na svobodných rozhodnutích jednotlivých tržních subjektů a na vývoji vnějšího prostředí. Žijeme tedy v systému, ve kterém vláda není a ani být nemůže demiurgem či dominantním tvůrcem konkrétní, krátkodobé ekonomické situace. Na to někteří naši kritikové - svým myšlením ponořeni stále ještě hluboko v naší centrálně plánované minulosti - poněkud zapomínají;

• 4 - Ekonomické kolísání a dílčí nerovnováhy jsou typickými projevy fungování tržní ekonomiky, probíhají ve všech zemích a ve všech časových obdobích a nejsou samy o sobě projevem krize či selhání ekonomického systému či hospodářské politiky vlády;

• Vláda může a samozřejmě i musí svou hospodářskou politikou ekonomiku ovlivňovat a tato vláda to dělá. Je však třeba vycházet z toho, že na rozdíl od reálného socialismu není vláda tím, kdo vyrábí a vyváží, že hospodářské procesy ovlivňuje většinou pouze nepřímo a že závisí na spolupráci s řadou dalších institucí, které jsou mimo oblast exekutivy - mezi nimi právě Parlament patří k nejdůležitějším;

• 5 - Naše země se po několika letech příznivého a relativně vysokého ekonomického růstu a ekonomické stability setkala prakticky poprvé s případy dílčí nerovnováhy na některých trzích. Ty jsou převážně důsledkem rychlého růstu, velkých ambicí a nadměrných očekávání minulých let, a vláda na ně musela reagovat korekcí své politiky. To je možná pro někoho jev nový, ale není to jev neobvyklý či snad dokonce jev krizový. Je to věc, která se v budoucnu bude opakovat, a to bez ohledu na politické zabarvení vlády;

• 6 - Proto odmítám v dnešní situaci hovořit o ekonomické krizi, neboť naše současná ekonomická situace a především její odraz v reálném životě společnosti má ke krizi hodně daleko;

• Tím neříkám, a byl bych rád, kdyby to bylo posloucháno, že negativní vývoj v některých oblastech není závažný a že by před ním vláda zavírala oči;

• 7 - Materiál, který dnes vláda sněmovně předkládá, dokazuje, že vláda volila velmi razantní a odvážné kroky, které neměly za cíl ani barvit situaci na růžovo, ani hledat lacinou krátkodobou podporu veřejnosti nezodpovědnými sliby a nezodpovědným zadlužováním státu. Vláda přijala razantní přizpůsobení výdajů státního rozpočtu reálným rozpočtovým příjmům (odpovídající změněnému odhadu ekonomického vývoje v letošním roce oproti očekáváním, na nichž byl státní rozpočet původně postaven), rozhodla o výrazném přibrzdění mzdového růstu v rozpočtové sféře a v podnicích s dominantním vlastnickým podílem státu a rozhodla o jasných a zřetelných krocích směřujících ke zvýšení transparentnosti fungování kapitálového trhu, k postihování finanční a hospodářské kriminality, k urychlení privatizace, k zlepšení situace v podnikání, v exportu a ochraně trhu;

• 8 - Za hlavní problém dnešní české ekonomiky považuje vláda deficit běžného účtu platební bilance, i když si je vědoma toho, že má i tento deficit svou objektivní příčinu, související s rychlou restrukturalizací české ekonomiky, která se projevuje ve velmi vysoké míře investic;

• Žádné administrativní opatření nemůže tento trend v krátkém období obrátit, a proto vláda ví, že účelová opatření - zaměřená k omezení dovozu a podpoře exportu - mohou proto mít pouze doplňkový charakter;

• Jedinou cestou, jak v krátkém období korigovat tento nebezpečný trend je omezení tuzemské poptávky, k čemuž směřují jak přijatá rozpočtová opatření, tak opatření centrální banky;

• 9 - Nicméně, odstranění nerovnováhy v této oblasti má svou cenu, a tou je zpomalení ekonomického růstu. To vláda ví, ví i to, že tyto ekonomické zákonitosti existují a že se jim právě a jedině naše země nemůže vyhnout;

• Vláda odmítá takovou interpretaci současného vývoje, která jej líčí bezmála jako katastrofu, odmítá hlasy, které bez uzardění hovoří o krizi v situaci, kdy je u nás míra nezaměstnanosti stále nejnižší v Evropě, kdy inflace zřetelně poklesla na nejnižší úroveň od vzniku ČR a kdy i ekonomický růst bude i letos s vysokou pravděpodobností pozitivní. Takto skutečné ekonomické krize nevypadají a neměli bychom se snažit veřejnost infikovat katastrofickými scénáři, které se možná někomu hodí do jeho politických kalkulací, ale které tuto zemi doma i v očích zahraničí poškozují;

• Chtěl bych ubezpečit Sněmovnu, že vláda provádí politiku odpovědnou a nepopulistickou;

• Věřím, že pokud si, vážení poslanci, předložený materiál nezaujatě a věcně přečtete, a že v něm naleznete v něm odpovědi na většinu otázek, které jste vládě na minulé schůzi položili.

Václav Klaus, 21. 5. 1997