Hlavní strana » Projevy a vystoupení » Vystoupení předsedy…

Vystoupení předsedy Poslanecké sněmovny Václava Klause k 28. říjnu 1999

Projevy a vystoupení, 28. 10. 1999

Vážení přítomní,

chtěl bych Vám poděkovat za Vaši účast na naší dnešní vzpomínkové akci, která je nová, která dosud svou tradici nemá, ale ze které bychom novou tradici udělali rádi.

Na pamětní desce, která je umístěna na budově Sněmovny, se praví: „V této památné budově zemského sněmu království Českého se dokonal revoluční převrat protirakouský a budoval se obnovený stát československý. Zde se dne 28. října 1918 ujal Národní výbor samosprávy v zemi České“. S vědomím tohoto faktu se nám zdá správné – a teď mluvím nejen za sebe, ale i za předsedkyni Senátu – aby Parlament České republiky oslavoval státní svátek 28. října právě na tomto místě.

28. říjen je pro nás pro všechny symbolem české státnosti. Ta se zrodila ve druhé dekádě dvacátého století, ta - přes všechny nebezpečné peripetie minulých desetiletí - přečkala do samotného konce století a ta brzy vstoupí do století příštího.

Česká státnost, jakkoli toto slovo zní vznešeně a pro leckoho snad i moc učeně a málo srozumitelně, není žádnou abstraktní věcí. Vždy to byli konkrétní lidé, kdo ji měli „na starosti“, vždy to byly jejich pozitivní činy i jejich selhání, co nás posouvalo k lepšímu či horšímu.

Teď jsme na řadě my. Prostřednictvím nás a prostřednictvím našich činů vstoupí česká státnost do dvacátého prvního století a tím i do příštího tisíciletí. Sama, bez nás, tedy bez konkrétních lidí, to ona státnost neudělá. Mějme to, prosím, všichni na mysli.

28. říjen není jen symbolem české státnosti. Je i symbolem naší národní jednoty. V posledních osmi desetiletích toto datum vždy fungovalo jako příležitost k jednotnému národnímu vystoupení (vzpomeňme alespoň roky 1938, 1988, 1989) a jako příležitost tuto jednotu demonstrovat státotvorným úsilím v zájmu země jako celku. I letošní výročí by nám mělo připomenout tento společný zájem a mělo by nás vyzývat – právě na půdorysu dnešní, ne příliš povzbudivé politické situace – k zbavování se krátkodobých subjektivních zájmů a cílů a mělo by nás tlačit k racionálním politickým jednáním a k vzájemně vstřícným politickým postojům. Naše země si to určitě zaslouží.

28. říjen je i symbolem národního sebevědomí a už ten první 28. říjen v roce 1918 – v okamžiku bortící se rakousko-uherské monarchie – byl protipólem malověrnosti a poraženectví, byl protipólem pasivity a blbé nálady, byl zdvihnutím hlavy, byl počátkem cesty vpřed. I teď potřebujeme převrátit společenské klima v naší zemi, i teď se musíme snažit přesvědčit všechny naše spoluobčany, že je v našich silách přestat přešlapovat na místě, že jsme schopni vydat se na cestu, mířící dopředu. Právě to by mělo být tím nejdůležitějším poselstvím letošního 28. října, posledního v tomto století a v tomto tisíciletí. Věřím, že s těmito myšlenkami v hlavách jsme se zde dnes všichni sešli a současně věřím, že odcházíme s dobrým pocitem, že je nás více, kteří o tom uvažujeme podobně.

Václav Klaus, Praha, 28. října 1999