Hlavní strana » Projevy a vystoupení » Projev v Parlamentu

Projev v Parlamentu

Projevy a vystoupení, 18. 8. 1998

Vláda sociální demokracie nám předložila své vládní prohlášení a požádala nás o důvěru.

Chtěl bych tyto dvě věci zřetelně oddělit. Sněmovna dává nebo nedává vládě důvěru nikoli na základě nějakého lépe či hůře napsaného dokumentu, ale na základě posouzení politické reality a na základě případné politické dohody. Naše ústava dokonce ani žádné programové prohlášení vlády nevyžaduje.

ODS bez ohledu na text vládního prohlášení dávno a dobře ví, že ČSSD zastává socialistické a socializující postoje a ví, co s i o nich má myslet. Neodhodlali jsme se k toleranci menšinové vlády v naději, že se ČSSD zázrakem promění a že bude vládnout v mezích programu přijatelného pro ODS. ODS nebude vládu ČSSD tolerovat kvůli její politice, ale navzdory její politice. Důvodem k tomu je výsledek voleb a povolební chování a jednání jednotlivých politických stran.

Myšlenka tolerance menšinové vlády ČSSD není a nebyla pro ODS výhrou či splněným přáním, ale hořkou nutností. Jako opozice se však nehodláme podílet na jakémkoli vylepšování vládního prohlášení a jeho jednotlivých formulací.

Programové prohlášení vlády ČSSD využívá či dokonce zneužívá skutečnost, že jde o vládu menšinovou, která bude mít pouze omezenou možnost uskutečňovat své záměry. Proto ani nemá charakter skutečného scénáře vládní politiky pro dané období, proto nepracuje s realitou, proto se jedná spíše o propagandistické slohové cvičení. Je tomu tak jistě záměrně. Předložené vládní prohlášení znamená jakési alibi pro veřejnost – podívejte, co bychom všechno chtěli, ale nemáme na to se svými 74 poslanci dost síly, abychom toto všechno prosadili.

Bylo by velmi snadné programové prohlášení vlády věcně cupovat, ale toho už za poslední dny a týdny zaznělo dost a není třeba to příliš rozvíjet. Já spíše vycházím z toho, že se nejedná o vážně míněný akční program, ale spíše o dokument, jehož realizovatelnosti jistě nevěří ani sami jeho autoři. Je v něm asi dokonce zabudován i předpoklad, že ODS a další opoziční strany neumožní uskutečnit ty jeho nejnesmyslnější pasáže, které si ČSSD zapsala do svého volebního programu a teď neví, co s nimi.

Takto chápe ODS předložené programové prohlášení vlády a proto prohlašuje, že silou svých hlasů nedovolí, aby se zcela nepřijatelné pasáže tohoto programového prohlášení realizovaly. Vyzýváme ostatní opoziční strany, aby činily totéž.

Právě v tom vidíme hlavní prospěšnost opoziční smlouvy. Ta dává sociálně-demokratické vládě jasný mantinel a zabraňuje – jak by tomu bylo v případě většinové středolevé vlády – aby ČSSD prosadila cestu zpět k socialismu, k etatismu a k omezování svobod občanů.

Jednotlivosti vládního prohlášení nechci diskutovat. Jako občan se bojím frází („společnost vzdělání, spoluúčasti a solidarity“, „nutná modernizace české společnosti“, „humanizace společenských vztahů“, „multikulturní společnost“, „posilování prestiže českého průmyslu“, „multifunkčnost zemědělství“), bojím se ambicí novodobých plánovačů („vláda se pevně ujme majetkových podílů státu“, vláda chce „regulovat ceny, aby nebyly nepřiměřené“, bude zřízen „stálý orgán vlády pro hospodářskou strategii“, čili nové ministerstvo plánování, vláda vypracuje „koncepci politiky podpory konkurenceschopnosti českých výrobců“, vláda chce „program restrukturalizace a revitalizace skupiny rozhodujících průmyslových podniků“, „vytvoření systému národní politiky jakosti“, „ukončit zmenšování rozměru zemědělství“, „narovnání vztahů mezi producenty, zpracovateli a obchodními sítěmi“, atd.), bojím se finančních nákladů nejrůznějších příslibů („vzdělání podle schopností uchazeče o vzdělání, poskytnutá zdravotní péče podle stavu zdravotního ohrožení“, průmyslová politika a podpora podnikání, revitalizace podniků, „vyrovnání nerovnoprávného postavení zemědělských prvovýrobců“, zelená nafta, „povinnost státu učinit vše pro zabezpečení dostupného a přijatelného bydlení pro všechny“), atd., atd. Ve všech těchto případech ale chybí detail, chybí konkrétní návrh, chybí konkrétní řešení – jen se slibují nové instituce a orgány, které mají někdy v budoucnu věci vyřešit. My ale víme, že existence problému není důvodem pro vznik úřadu. To je nejhorší řešení.

Opakuji však, že o tom hlasování o důvěře vlády není. Vládu nám předurčili voliči a my se pokusme její rozhodování korigovat. ODS svou nepřítomností při hlasování vládu sociální demokracie umožní. ODS však zůstane věrná svým programovým principům, bude důslednou opozicí a bude – a to nepřetržitě – nabízet občanům možnost změny, možnost odchodu od socialistického kursu, možnost návratu k hodnotám liberálním a konzervativním, k hodnotám, v jejichž čele stojí svoboda člověka.

Václav Klaus, PSP ČR, 18. srpna 1998