Hlavní strana » Dokumenty » Odpověď jedné ekoložce

Odpověď jedné ekoložce

Dokumenty, 22. 2. 2002

Odpověď jedné ekoložce 

  V Praze dne 22. února 2002

Vážená paní docentko,

dostal jsem Váš dopis, ve kterém reagujete na můj článek o ekologii, uveřejněný v Lidových novinách. Musím protestovat proti Vašemu, neuvěřitelně sebevědomém tvrzení o tom, že jsem se v článku dopustil „mnoha závažných chyb“ a omylů. Moc bych Vás prosil, abyste zkusila pochopit, že odlišné názory nemusí být chybami a omyly.

Problematice životního prostředí se dlouho a velmi hluboce věnuji, i když nepochybně z jiného zorného úhlu než Vy. Zrovna teď připravujeme další z našich Témat dekády, jehož název Vám pravděpodobně naznačí tento odlišný pohled. Místo očekávaného, nebo snad očekávaného „ODS volí životní prostředí“ bude název „ODS volí prostředí pro život“. Doufám, že cítíte fundamentální odlišnost těchto dvou tezí.

Nyní několik konkrétních poznámek:

1)     Ekologie není vědní disciplínou, i když je snad možné z ní mít docenturu. Je to jistý soubor poznatků o jistém předmětu, ale není to věda ve standardním slova smyslu. Není možné ji definovat její metodou, jejím instrumentáriem, jejími vědními hypotézami, atd. Stejně jako není věda o městě, není ani věda o životním prostředí. Jistě existuje soubor poznatků o městě či městech. Ale to je něco úplně jiného.

2)     Podle Vás ekologie není disciplínou čistě přírodovědnou, ale i technickou, hygienickou, sociologickou. To je neskutečně absurdní. Pak je to asi souhrn veškerého lidského vědění, pak je to metavěda, pak je to nadvěda. Ale to nikdo soudný nemůže myslet vážně.

3)     Ekologie je podle Vás „věc, kde se angažují lidé, kterým není jedno, zda na horách umírají lesy nebo soused potmě pálí toxické plasty“. To už prozrazuje úplně všechno. Ekologické postoje jsou angažované téma a jistý hodnotový postoj. To Vám neberu, ale prosím, aby to s vědou nebylo spojováno.

4)     Činnost člověka nechcete spolu se mnou vidět jako „přetváření přírody“, ale ve svých důsledcích jako „přetváření až ke zničení“. Jednou věcí je zcela mylný předpoklad o onom směřování ke zničení přírody jako o záměru člověka či lidí. Podstatnější věcí je Vaše naprosté nepochopení mého (ale nejenom mého) pojmu „optimální míra znečištění“, protože to naznačuje nepochopení toho, že v lidské společnosti jde vždy o něco za něco, o porovnávání alternativního použití různých zdrojů, včetně lidského času, o hledání tzv. Paretova optima.

5)     Prý „nerozumně bagatelizuji“ problematiku přelidnění. Myslím, že malthusovské katastrofické vize už byly ve světě dávno překonány a téměř obdivuji, že by je někdo chtěl obhajovat. Literatura k tomu je nekonečná.

6)     Publikované práce Římského klubu, zejména Limits of Growth, skutečně byly neuvěřitelným antivědeckým fiaskem, které snad bylo možné obhajovat v momentu svého vzniku, tedy bez znalosti následného vývoje, ale určitě se nedají vážně obhajovat dnes. Všechny prognózy, uvedené v této práci, byly následujícím vývojem zcela vyvráceny, což - doufám - víte. Tyto práce byly i v době svého vzniku odmítnuty vědci z nejrůznějších vědních oborů a to na základě teoretických argumentů. Jejich empirické popření už bylo jenom druhou fází.

7)     Píšete, že je nerozumné „zesměšňovat ekologické katastrofy“, což nedělám a nedělal jsem nikdy. Za urážlivé považuji Vaše tvrzení, že jsem asi neviděl „stojící mrtvé stromy“, protože „podél sjezdovek na nich v zimě ležel sníh“. Ubezpečuji Vás, že na hory jezdím celý život, v zimě, v létě, že jsem tam mnohokrát pracoval na brigádě, že můj strýc byl polesným na Šumavě atd., atd.

8)     Popisujete odumření mnoha tisíců hektarů lesa v našich horách v komunistické éře (podotýkám, že Vy to odlišení, v které éře, nezdůrazňujete) a vyvozujete z toho absurdní, a teď budu asi prvně hrubý, nedocentský závěr: „tento případ je jasný doklad jak trh nemůže nic ochránit“. Domníváte-li se, že za komunismu u nás fungoval trh, že byly rovnovážné ceny a že platily vlastnické poměry, pak nevím, co bych k tomu dodal. Opravdu nechápete, že naše lesy zničil komunistický ekonomický systém a že je nezničili svobodně se chovající lidé? Z toho jsem spíše smutný než cokoli jiného.

9)     Za hlubší debatu by stála úvaha o tom, jak měřit hodnoty, jinak řečeno, zda se na svět dívat antropocentricky, či zda zastávat heslo „Earth First!“. Já se umím pohybovat pouze v tom světě prvním, aniž by z toho vyplývalo jakékoli znevažování přírody i dalších živých organismů. Jiné hodnocení než lidské nemáme a mít nemůžeme. Všechno ostatní je zásadním útokem na elementární prvky lidské svobody. A právě tam, bohužel, míří mnohá ekologická hnutí.

10) Divíte se, že bych chtěl chránit přírodu na pólech pomocí státního, netržního rozhodování. To není k divení se. Tam elementární ekonomický mechanismus nefunguje, tam není soukromé vlastnictví, tam není směna zboží a z ní vyplývající rovnovážné ceny, signalizující vzácnost toho či onoho. Právě proto musí zasahovat stát a musí si případně nechat radit od ekologů. Kde tyto podmínky neplatí, respektive systém funguje jinak, tam je role ekologů nekonečně menší.

Přála byste si, abych si Váš dopis „alespoň přečetl“. To jsem udělal a dělám to s každým dopisem. Mockrát jsem ale nenapsal tak dlouhou odpověď. Byl jsem k ní motivován Vašimi názory, které považuji nejen za špatné, ale i za mimořádně nebezpečné a společensky nezodpovědné.

S pozdravem

Václav Klaus