Hlavní strana » Články a eseje
Články a eseje, 15. 5. 2000
V procesu dnes už více než desetileté změny našich životů od listopadu 1989 do dneška – a to mimo veškerou pochybnost – výrazně převažují plusy nad mínusy, úspěchy nad neúspěchy. Někdo se možná bude divit, že mi stojí za to připomínat takovou banalitu, ale já k tomu cítím řadu vážných důvodů.
Články a eseje, 12. 5. 2000
Minulý týden jsem se zúčastnil setkání předsedů parlamentů zemí Rady Evropy. Bylo to setkání zástupců 41 evropských zemí, které jsou těmi evropsky vyvolenými považovány za dostatečně demokratické, aby si své členství v této organizaci zasloužily. Speciálními, individuálně pozvanými hosty byli navíc zástupci Arménie, Ázerbájdžánu a Bosny a Hercegoviny, se kterými se do budoucnosti také počítá. Plyne z toho, že – z široce pojatého evropského prostoru – tam nepatří (a ani se s nimi zatím nepočítá) jen zástupci Běloruska a Jugoslávie. (Ale dnešními členy jsou např. Andorra, Gruzie, Moldávie a San Marino.
Články a eseje, 9. 5. 2000
Naši věční progresivisté, lidé, kteří nepřetržitě hledají nová a nová témata (aby se mohlo zdát, že jsou vždy „vpředu“), objevili jedno nové velké téma: tzv. novou ekonomiku.
Články a eseje, 5. 5. 2000
Před několika dny mi napsal jeden rozhněvaný muž velmi ostrý dopis. Důvodem bylo hlavně to, že se mu nelíbí Poslaneckou sněmovnou nedávno schválený zákaz reklamy na autech taxislužby.
Články a eseje, 28. 4. 2000
Člověku je někdy až protivné připomínat a stále znovu vysvětlovat některé základní a často zcela samozřejmé věci. Neposlouchat argumenty bylo ostatně mistrovskou taktikou komunistů, úspěšně používanou v minulém režimu, protože to otrávilo každého více než dokonale. Dnešní zpochybňovači našich devadesátých let uvažují vlastně stejně: do nekonečna opakují slova o neúspěchu, o nevyužité šanci, o ukradené revoluci, o vytunelování celé země, o blíže nespecifikované možnosti jakési alternativní transformace, o možnosti moudrých a vyvolených diktovat (a podle připraveného „jízdního řádu“ či plánu usměrňovat) vývoj společnosti.
Články a eseje, 21. 4. 2000
V naší zemi vyrůstaly celé generace v atmosféře zcela jednoznačného pohledu na vztah občana (v této souvislosti mužského rodu) a obrany země: úkol bránit vlast byl považován za jednu ze základních povinností každého zodpovědného člověka. Tomu odpovídalo i formální uspořádání, založené na povinné vojenské službě, i neformální atmosféra v zemi, založená na nechválení, netleskání pokusu jednotlivce uhnout (či vyhnout se) vojenské službě a na interpretování profesionální armády více méně jako „cizinecké legie“.
Články a eseje, 14. 4. 2000
Žijeme ve světě, ve kterém si někteří lidé – přes všechnu, dnes už nepochybně masivní zkušenost se socialismem a komunismem – myslí, že jsou chytřejší než trh a že je proto žádoucí trh formovat, řídit, regulovat, či dokonce vytvářet. Nic však není větší chybou než tato neskromná ambice, která navíc nikdy není tak nevinná, za jakou se vydává. Zatím se, při poctivé a nezaujaté analýze, vždycky prokázalo, že je pokus regulovat trh soubojem jedněch účastníků trhu vůči jiným, že je to pokus získat na trhu větší podíl pomocí státu a soudů než jaký je ten či onen podnik schopen získat svou vlastní ekonomickou aktivitou.
Články a eseje, 7. 4. 2000
V závěrečném desetiletí dvacátého století jsme si už více méně zvykli na to, že nám naši demografové a statistikové každý rok sdělují, že je nás v České republice opět méně. V naší zvláštní atmosféře blbé nálady je to samozřejmě interpretováno jako důsledek opuštění přívětivé sociální základny komunismu, chyb transformace a hlavně Klausovy špatné vlády, ale pro každého, kdo alespoň trochu přemýšlí, je snad jasné, že se jedná o daleko obecnější a o daleko hlubší jev a že se hlavně jedná o jev, který není vůbec výlučný pro naši zemi. Musí snad vědět, že je typický pro Evropu jako celek.
Články a eseje, 7. 4. 2000
Nad slovy „mafiánský kapitalismus“, puštěnými před několika dny do světa panem prezidentem, se velmi trápím.
Články a eseje, 29. 3. 2000
Chtěl jsem napsat, že mě pobavilo, ale pak jsem se rychle opravil a napsal nesmírně zneklidnilo prohlášení guvernéra Tošovského z 23. března, kdy řekl, že v dnešní ekonomické situaci „neuvažuje o zvýšení úrokových sazeb“. Ve chvíli, kdy již 3 roky v řadě za sebou česká ekonomika prochází recesí, je to formulace absurdní. A velmi neodpovědná
Copyright © 2010, Václav Klaus. Všechna práva vyhrazena. Bez předchozího písemného souhlasu není dovoleno další publikování, distribuce nebo tisk materiálů zveřejněných na tomto serveru.