Hlavní strana » Články a eseje
Články a eseje, 25. 1. 2017
Je tomu ž 20 let, kdy byla dne 21. ledna 1997 v Praze podepsána „Česko-německá deklarace o vzájemných vztazích a jejich budoucím rozvoji“. Za vládu České republiky jsem ji podepsal já, za vládu Spolkové republiky Německo Helmuth Kohl. Spolu s námi ji podepsali ministři zahraničních věcí Josef Zieleniec a Klaus Kinkel. Bylo to v chladném, nevlídném lednovém dni.
Články a eseje, 21. 1. 2017
Česko-německá deklarace (z 21. ledna 1997) byla naším politickým úspěchem. Nemělo by to být ani znevažováno, ani přeceňováno. Byla tehdy, a je i dnes, velmi potřebná. Ne všichni ji přijímají. Bylo třeba něco zásadního říci. Pro každého standardně uvažujícího občana naší země, tedy pro člověka, který neztratil historickou paměť, byla hrůza II. světové války něčím, co jsme si nemuseli nijak nově uvědomovat.
Články a eseje, 16. 1. 2017
V Moskvě jsem byl naposledy v prosinci 2014. Čekal jsem „mráz jako v Rusku“ (jak se u nás často říká), ale v Praze bylo ráno minus 14 °C a v Moskvě – jak hlásil kapitán letadla při startu – jen minus 6 °C. Nic není, jak bývalo, už i ten mráz putuje opačným směrem. I ta Mlynářova kniha Mráz přichází z Kremlu (z roku 1978) by možná zasloužila trochu přepsat. Někteří u nás, kteří trochu zaspali pár desetiletí, by ji však bez váhání aplikovali i na dnešek.
Články a eseje, 22. 12. 2016
Egypt je místo, kde jsem byl – mimo evropský kontinent (s výjimkou USA) – v cizině nejvícekrát. Prvně dokonce již v mém předpolitickém životě (v roce 1967 jsem tu hrál basketbal). Naposledy jsem v Káhiře byl před šesti lety. Z historického hlediska je šest let nic, ale tentokráte jsem tam jel s vědomím, že jedu do jiného Egypta, do Egypta změněného „Arabským jarem“, z vnějšku importovanou „revolucí“, která v sobě měla – snad jako všechny revoluce – nemalý kontrarevoluční prvek. Možná dominující.
Články a eseje, 6. 12. 2016
Tři týdny po vítězství Donalda Trumpa v amerických prezidentských volbách jsem se vydal na konferenci skupiny Le Cercle, která se dvakrát za rok střídavě koná ve Washingtonu a Londýně. Protože se v obou těchto místech v roce 2016 něco významného, dokonce revolučního událo, jako téma svého washingtonského projevu jsem zvolil název „Několik poznámek k vítězstvím Brexitu a Trumpa – viděno ze střední Evropy“ (v anglické verzi k přečtení na www.klaus.cz/clanky/4027).
Články a eseje, 24. 11. 2016
Z krátkých cest do ciziny „Zápisky“ nepíšu. Nemám dostatek zážitků, které by stály za zaznamenání. Pár hodin a jedna noc v Curychu mezi takové cesty patří. Proto jsem nic psát nechtěl. Přesto mne k tomu jedna věta vyprovokovala.
Byl jsem pozván, abych přednesl výroční přednášku, kterou jednou ročně pořádá švýcarský Svaz zaměstnavatelů v oboru „barvy a laky“.
Články a eseje, 21. 10. 2016
Začalo to Bratislavou, účastí na pohřbu prvního slovenského prezidenta Kováče. Trochu jsem ho znal z dávné doby jako kolegu ve Státní bance československé, pak jako prvního slovenského polistopadového ministra financí, který chtěl pořád pro Slovensko nějaké výjimky (přesněji, on nechtěl výjimky, on chtěl, aby tyto požadavky naznačovaly nám v ČR, že společný stát nemůže existovat).
Články a eseje, 10. 10. 2016
Jednou za rok se schází Eurasian Council of Foreign Affairs, organizovaný – mimořádně schopným – ministrem zahraničí Kazachstánu Idrissovem jménem zemí střední Asie. Je složen většinou z bývalých evropských politiků – od rakouské (a EU) ministryně zahraničí Ferrero-Waldner k prezidentu Kwasniewskému, od bývalého britského ministra financí lorda Lamonta k srbskému B. Tadićovi, od Italů Martino a Frattini k Norovi Bondevikovi, atd. – vesměs moji dobří známí.
Články a eseje, 6. 10. 2016
Prezidenta Kováče znám už od konce 60. let, kdy ve Státní bance československé patřil mezi bankéře, kteří usilovali o realizaci tehdejší československé ekonomické reformy. Byli jsme vždy v přátelských vztazích.
Články a eseje, 4. 10. 2016
Na stejné konferenci „Dialog civilizací“, na stejném místě – na krásném historickém Rhodosu, ve stejném hotelu a stejném pokoji, ve stejném slunečném počasí – o dva týdny dříve, a proto trochu teplejším, na stejně strukturovaném programu konference, ale s trochu obměněnými účastníky, jsem měl pocit, že už jsem všechno napsal loni a že letos žádné zápisky z této cesty na Rhodos psát nebudu.
Copyright © 2010, Václav Klaus. Všechna práva vyhrazena. Bez předchozího písemného souhlasu není dovoleno další publikování, distribuce nebo tisk materiálů zveřejněných na tomto serveru.