Hlavní strana » Rozhovory » Rozhovor pro Večerník Praha …

Rozhovor pro Večerník Praha o daních, změně volebního zákona, EU a sociální politice

Rozhovory, 11. 6. 2002

Patnáctiprocentní daň asi oslovila většinu pravicových voličů. Ale kritici poukazují na výpadek desítek miliard z rozpočtu. Je rozpracován odborníky ODS jeho dopad, jak ho chcete řešit?

Rovnou daň považuji za strašně důležitou pro naši budoucnost, ale současně musím říci, že jádro volební kampaně ODS je někde jinde. Je jím zásadní utkání se socializujícími principy této vlády, které předvedla v minulých čtyřech letech. A zrovna tak je jádrem našeho programu boj o férovou politiku.

Rovná daň je určitě férovější, spravedlivější, přehlednější než jiné. Nechceme, aby stát rozhodoval za naše peníze o nás, ale aby lidé rozhodovali sami za sebe. Rovná daň nevznikne zítra, i kdyby všechno šlo jako po másle, vláda by ji mohla předložit nejdříve na podzim, schválena by mohla být někdy v příštím roce s platností od roku 2004. Proto otázka výpadku miliard není otázkou aktuální pro tento či příští rozpočet. Teoretických studií o tom je celá řada, vydali jsme několik brožur, nikoli přímo ODS, ale výzkumné ústavy jí blízké. Centrum pro ekonomiku a politiku nebo CEVRO.

Po našem vstupu do Unie se prý v několika málo letech rychle zvednou ceny, platy i důchody, dojde ale ke znehodnocení úspor. Co doporučíte lidem, aby o hodnoty svých úspor nepřišli?

Recept mám jeden - aby lidé nevěřili naprosto nesmyslným úvahám tohoto typu. Členství v EU je obrovský historický krok pro naši zemi, je to mimořádné dobrovolné vzdání se státní suverenity či alespoň její značné části se všemi důsledky, které tento krok má. Dopady plusové i minusové budou obrovské, ale nevím, kdo vnukl lidem v ČR myšlenku, že se skokovým způsobem budou měnit ceny, mzdy, důchody - to je naprostý nesmysl. A to říkám rezolutně jako univerzitní profesor ekonomie. Nestrašme se takovými věcmi. Rozdíly v cenách i v platech v EU jsou i dnes. Jak ukázala nedávná studie týdeníku The Economist, i při jednotné měně je průměrná hladina cen ve Finsku 120 a v Portugalsku 70, a to už je Portugalsko v Unii dvě desetiletí.

Pokusíte se znovu o změnu volebního zákona?

V jednom internetovém on-line rozhovoru jsem dostal otázku, zda si dovedu představit, že by Margaret (rozumí se Thatcherová) udělala koalici s Tonym (Blairem). Na to jednoduchá odpověď. V nejstarší demokracii světa, ve Velké Británii, slovo koalice neznají, protože mají většinový systém. Tam je volební systém jasný a díky tomu je i jasná zodpovědnost člověka, politické strany, vlády. Kdo vyhrál, předvádí čtyři roky, co umí, a voliči mu to pak spočítají. U nás je odpovědnost rozbředlá, rozmazaná, zamlžená. Takže nový volební zákon - určitě ano.

Téměř žádná strana se ve svém programu nezabývá problematickým soužití většinové společnosti s Rómy. Máte i na tento problém nějaký recept, aby tu za čtyři roky neslavili úspěch lidé jako LePen či Haider?

Nemyslím, že strany musí mít jako součást svých globálních programů specificky romskou otázku. Na druhé straně by se ale neměla strkat hlava do písku a tvářit se, že problém neexistuje. Ze zkušeností ze svých mítinků vím, že Rómové slyší na obecné občanské principy stejně tak dobře jako my. Myslím, že obě komunity musí částečně pozměnit své chování vůči sobě navzájem. Rómové musí přijmout standardní principy platné ve společnosti, neromská komunita musí přestat s přezíravým pohledem vůči Rómům. ODS není pro pozitivní diskriminaci a já trvám na tom, že klíčem ke všemu je věnovat čas, pozornost, organizaci, ale i peníze na začlenění romských dětiček do běžných škol.

Kritizujete přebujelou sociální síť - hlavně v oblasti podpor v nezaměstnanosti. Jak chcete tento problém řešit?

Každý nezaslepený člověk v naší zemi dobře ví, že spousta lidí pracovat nechce. I v těch regionech, kde je míra nezaměstnanosti dvouciferná, si management stěžuje na nedostatek pracovních sil. Tato nerovnováha se nedá řešit příliš vstřícným systémem sociálních podpor, protože ty vedou k tomu, že řada lidí pobírá nemalou podporu a přitom si přivydělává v tzv. šedé ekonomice. Takže je nutné zpřísnění postupů uplatňovaných úřady práce. Na druhé straně nepodceňuji, že nezaměstnanosti je reálným problémem této země, že je i spousta nedobrovolně nezaměstnaných. Ale i těm musím říci, že jiná cesta než důsledné hledání, schopnost posunout se z místa, ve kterém bydlí, posunout se z profese, kterou třeba dlouho dělal, prostě není.  

Sylva Šporková, Večerník Praha, 10.6.2002