---

Hlavní strana » Rozhovory » Přepis živě vysílaného…

---

Přepis živě vysílaného rozhovoru pro "Press klub F 1" o billboardu, prezidentově novoročním projevu, EU a o volbách 2002

Rozhovory, 8. 1. 2002

Ondřej HEJMA, moderátor

Ano, je to tak, vážení posluchači. Naším hostem je předseda ODS a předseda parlamentní sněmovny, pan Václav Klaus, dobrý den.

Václav KLAUS, předseda Poslanecké sněmovny a ODS

Dobrý večer, dobrý den.

O.H.

Vy jste se vrátil z lyžařského výletu. Dneska proběhla tiskovka ODS, kde byli představeni noví leadeři. Těch témat je celkem docela dost na začátek roku, ale samozřejmě nebylo by mi odpuštěno, kdybych se nezeptal na kauzu, která zaměstnávala všechny naše deníky na předních stranách, a to je kauza billboardu, kde jste vyfocen s lyžemi značky Völkl a na vaši hlavu se snesla obrovská vlna kritiky, že něco takového si politik nesmí dovolit. Čili nejprve, jak to bylo?

V.K.

No, tak za prvé považuji za úžasné, že jeden billboard na jedné restauraci umístěný může vyvolat takové vášně a jakkoli celá ta akce vůbec z mé strany nebyla mířena k lyžím značky Völkl, protože koneckonců já jezdím léta na lyžích značky Head, takže to byla spíše náhoda, tak, to myslím, že se firma Völkl dostala na titulní stránky novin ...

O.H.

To je určitě pro vás lichotivá věc, že vaše tvář je tak atraktivní, že to okamžitě vzbudí takovou polemiku a že má tak velkou hodnotu pro firmu Völkl. Ale, jak to tedy bylo? Oni vám neřekli, že tam bude nápis Völkl?

V.K.

Pozor, pozor! To já věděl , když jsem ty lyže držel v ruce, to zase nedělám z toho žádné šaškárny, že bych si myslel, že jsem tam měl jiné. To není pravda, ale já jsem to v žádném případě nebral jako reklamu, mnou dělanou reklamu určitého konkrétního produktu, protože to by pak muselo znamenat, že těch billboardů bude sto nebo tisíc, že z toho budou reklamy v novinách nebo někde. Já jsem to tam spíše dělal opravdu jako akci, která souvisela nikoli s těmi lyžemi, ale která souvisela s tím místem, kde to bylo vyfoceno ...

O.H.

To je Špindlerův Mlýn, sv. Petr předpokládám dole.

V.K.

Tam mají moji známí restauraci a oni tam chtěli udělat prostě celou řadu billboardů s různými osobnostmi a plakátů a podobně, mimochodem oni to dělají i na jiných místech a já už jsem tam leckde vyfocený, a pořád mě přemlouvali, abych tam přijel před Vánoci si zalyžovat, že mě vyfotí, jak lyžuji a dají to tam, jakože tady lyžuje i Klaus, takhle to bylo, no, a mně se nějak rozbilo koleno a nestihl jsem to, takže jsem tam nejel, takže jsem se musel vyfotit v Praze, takže nakonec se to spojilo s tím, že jsem měl ..., dostal do ruky tyhle lyže. Já to vůbec neubírám, a pokud někdo mě chce mučit za tuto věc, tak ať si mě mučí.

O.H.

Čili, tušil jste, že to někdo může takto vysvětlovat, že to je reklama ...

V.K.

Ale, ani mě to ...

O.H.

Reklama na Völkl?

V.K.

... já jsem si myslel, že to bude atakováno, že už Klaus zase si vymýšlí speciální typ volební kampaně a že ...

O.H.

Takhle to skutečně hodně lidí interpretovalo.

V.K.

... já si myslím, že takto jsem čekal, že mi může být za to někým spíláno, někým naopak nespíláno, ale že se z toho udělala otázka specifické kampaně jedné konkrétní firmy a že se jí dala taková velká reklama ve všech médiích, že to viděl každý druhý občan České republiky, to už je druhá věc.

O.H.

Na tom určitě Völkl vydělal, ale myslím si, že část, velká část té kampaně v médiích byla o tom, jestli si tohle může politik dovolit. Zkrátka a samozřejmě všichni víme, že showbyznys a politika mají spoustu věcí podobných, že těch podobností je veliká spousta, ale zase možná, že Martin Dejdar není totéž, co Václav Klaus. Cítíte někde nějakou hranici mezi tím, co si může dovolit bavič, a co si může dovolit státník?

V.K.

Ale, tak nějaká hranice je, ale já myslím,  dejme si na to pozor. Ne, já tady sedím u mikrofonu, kde je napsáno F 1 a taková kopretinka a je tady velká cedule Frekvence 1, Praha 102,5 FM. Teď dělám reklamu Frekvenci 1 ...

O.H.

Ano a dokonce tady byl i fotograf před chvílí.

V.K.

Ano, ano, právě proto to chci říci. Tady byl fotograf z jednoho pražského deníku a fotografoval mě s tímto F 1 a kopretinkou a ...

O.H.

A vy jste tady jako politik, vy odpovídáte na otázky moje pro posluchače této stanice úžasné.

V.K.

Podle této teorie jsem tam byl také jako politik, který jde lyžovat, no, takže ..., ne, já si myslím, že je to takový určitý šťouch a určité popíchnutí, ale že to získá takovou popularitu, to jsem fakt netušil. To mě ani ve snu nenapadlo takhle geniálně ...

O.H.

Čili, vy si prostě myslíte ...

V.K.

... geniálně promyšlený tah to zase nebyl. To myslím, že nikým ze zúčastněných.

O.H.

Takže myslíte, že ty teorie, které se objevovaly v tisku, že vlastně jste tím získal jakýsi téměř i hmotný prospěch, protože jste dostal reklamu zdarma, že mluvilo se o pomezí zákona, to odmítáte?

V.K.

Ne, tomu já ani nerozumím, ani takto neuvažuji a vím, že má osoba je démonizována. Přečetl jsem si rozhovor s panem hercem Hanákem, budu zase propagovat jeden časopis - týdeník Pátek, přílohu Lidových novin, a ten popuzen říkal, že se díval na Českou televizi a ta je zaprodaná pro Klause, protože tam byl nějaký benefiční dětský koncert a oni tam ukazovali tleskajícího Klause a protestoval, že to je nezasloužená podpora Klausovi, že je na dětském koncertě a tleská. Čili, to já už bych nemohl udělat vůbec nic, vůbec nic.

O.H.

Takže, abychom to shrnuli. Vy jste věděl, že máte v ruce lyže Völkl, vám to nevadilo a myslíte si, že ten humbuk je nepřiměřený. Je to zhruba tak nějak?

V.K.

Tak, já myslím, že už skončil zase.

O.H.

Dobře. V tom pátečním týdeníku, o kterém jste se zmínil, na titulní straně je spisovatel Viewegh a je tam titulek "Báječná léta s Klausem". To je tedy titul jeho nové knihy, ve které, tuším, v každé kapitole bude i citát z nějaké vaší knihy, tuším, Narovinu. Tohle je vlastně opačný gard, že někdo používá vaše jméno, de facto jako reklamní artikl. Jak se díváte na to, že citáty z vaší knihy budou v této knize? Je to otázka copyrightu? Teď to trošku dávám do nadsázky.

V.K.

Ale, já to ..., tak o copyright mi ani nejde. Já nevím, co bude pan Viewegh citovat, ale podle toho, že on vydává knihu, kterou píše teď, je výslovně klausovská, respektive antiklausovská. Speciálně připravuje její uvedení na trh v květnu, čili pár dní před volbami a že už o tom vede celé měsíce rozhovory ve všech médiích, tak já prostě musím prohlásit, že to s knížkou nemá nic společného, to je normální politická propaganda pana Viewegha. Bylo by dobré, kdyby vstoupil do nějaké politické strany a předvedl se tam, jestli by to ...

O.H.

Já myslím, že on propaguje svoji knihu, ale myslíte si, že i v tom je třeba pro vás něco pozitivního, když jste takto exponován u velice populárního spisovatele a na titulní straně je vaše jméno ve velkých písmenech vyvedeno?

V.K.

Takhle, protože už jsem několikrát slyšel jeho křečovitost antiklausovskou, která nemá podle mého názoru sebemenší podstatu a důvody, tak já si myslím, že tím, co říká, každý člověk musí si to přeložit jako spíš proklausovské, protože jeho zaťatost a zaslepenost je do nebe bijící.

O.H.

Necháme pana Viewegha, protože tu není, ale bereme to z toho reklamního hlediska, čili vám to vlastně nevadí, jestli jsem pochopil?

V.K.

No, počkejte, pan Viewegh tady není, až tady budete mít pana Viewegha za 14 dní, tak s ním vesele o té knížce a o Klausovi budete mluvit a nebudete říkat: "Pan Klaus tady není."

O.H.

Určitě.

V.K. 

Tak, ať je to jedna jedna.

O.H.

Budeme mluvit o knížce, ale budeme mluvit o knížce a ne o vás samozřejmě.

V.K.

Tak já budu také mluvit příště o knížce.

O.H.

Ještě na závěr, potom v branži reklamní, poslední otázka už, se říká, existuje pojem brand loyalty, to znamená věrnost značce nebo loajálnost značce. Vy jste řekl, že prostě jezdíte na Headech. Normálně jste to tady řekl. Vezmete si Völkl, a přitom jezdíte na Headech. Není to klamavá reklama, nebo není to faleš? Je to v pořádku?

V.K.

No, tak já se musím přiznat, že jsem to spíše dělal pro tu restauraci tam a viděl jsem, že to nebude žádný billboard nebo žádná reklama, která byla ve všech sportovních časopisech nebo ve všech týdenících, tak mě to ani takto vůbec nenapadlo.

O.H.

No, a podívejte se, jak to dopadlo. Takže potud lyžařská eskapáda - kauza značky Völkl a půjdeme k nějakým závažnějším tématům. Naším hostem je Václav Klaus a další velkou událostí začátku tohoto roku byl novoroční projev prezidenta Václava Havla. Vy už jste se k tomu vyjádřil, prohlásil jste to za negativistickou klasiku. Mohl byste se k tomu vyjádřit nějak podrobněji? Pár rozvinutých vět?

V.K.

Ne, já nevím, jestli to máme vytahovat znovu na světlo boží. Já myslím, že ten projev skutečně byl klasický, byl pořád stejný a má pořád ten moralizující nádech, ale já jsem v něm nic průlomově nového snad neobjevil, vynechám-li ta bratrstva podivných ...

O.H.

No, však bratrstva tady mám hned jako další bod, takže pojďme rovnou k tomu. Tam se objevil tento termín. Samozřejmě byla to neadresná záležitost, nebylo jasné, kdo je tím bratrstvem. V tisku se samozřejmě objevily nejrůznější spekulace. Někdo v tom viděl současnou vládu, a třeba i vás v rámci opoziční smlouvy, někdo v tom viděl staré struktury, které se derou zase k moci, ale když tady byl minulý čtvrtek senátor Michael Žantovský, tak mě aspoň překvapil následující větou:

Michael ŽANTOVSKÝ, předseda ODA a předseda zahraničního výboru Senátu

Já si nemyslím, že to je bratrstvo, které má svoje stanovy, ale pravidelné klubové schůze a tak dále, ale je to skupina lidí, která je spojena společnými hospodářskými zájmy, finančními zájmy a ovlivňuje dění v této zemi. Lidé, kteří tu situaci doopravdy znají, vědí, že to bratrstvo, o kterém hovořil, je uskupením lidí, které prochází napříč politickými stranami.

O.H.

Čili, to je zajímavá myšlenka, že to není jedno bratrstvo zahnízděné v jedné straně nebo skupině, ale že je prostě všude. Co tomu říkáte?

V.K.

Považuji to za fantasmagorii od pana Žantovského a nevím, jestli to pan prezident myslí stejným způsobem jako jeho bývalý tiskový mluvčí. Možná, že ano. Já takové bratrstvo tady neznám, respektive nevím, kdo by do něho patřil. Já v této zemi od listopadu 1989 znám jedno jediné bratrstvo definované společným zájmem, setkávající se na utajeném a nepřístupném místě s velmi vybranou skupinou velmi vlivných lidí, a to bratrstvo se jmenuje vila Amálka nebo Amálie, kde pan prezident pořádá své pravidelné ...

O.H.

To je víla Amálka /nesrozumitelné/ ...

V.K.

Takže to bude asi vila Amálie někde ...

O.H.

Vila Amálie je to.

V.K.

... někde v krkonošských lesích a jestli něco je model bratrstva nevoleného, neveřejného, neviděného navenek, ale o to vlivnějšího za těchto dvanáct let, tak to je panem prezidentem organizované toto bratrstvo a já bych chtěl ...

O.H.

Jaký by takové bratrstvo mohlo mít vliv vůbec?

V.K.

... já bych to nikdy takto neříkal, kdyby on nám nenabídl toto slovo bratrstvo. Já bych na něj asi sám z nedostatku fantazie, na toto slovo nepřišel.

O.H.

Já si myslím, že tam byli myšleni lidé, kteří mají už de facto nějakou moc, kteří jsou buď ve vládě, anebo v parlamentu, že to není nějaký poradní sbor, který, dejme tomu, o něčem diskutuje a něco probírá, ale že to jsou mocenské pozice, které jsou nějakým způsobem provázány. Něco takového nevidíte?

V.K.

No, tak tam v té vile dochází ..., samozřejmě nikdo neznáme žádnou zasedací listinu nebo sestavu přítomných, ale tam pravidelně docházela řada členů vlády a řada vlivných lidí v této zemi.

O.H.

Ale, když opustíme tuto problematiku, řekněme, spiknutí nebo nějakých bratrstev, tak určitě zůstane poměrně logická otázka, jak je to vůbec s vládou elit, jak je to s demokracií? Nepochybně vidíme na celém světě, a určitě se to nějakým způsobem týká nebo bude týkat i nás, že přeci jenom je na světě pár lidí, kteří mají obrovskou moc a tito lidé se navzájem dobře znají. Vidíte i tady třeba nějakou možnost, obavu nebo skutečnost?

V.K.

Nevím, já to slovo elita ani moc nemám rád, ani to slovo nepoužívám. Naopak od slovíčka elitářství a tak dále se odtahuji, jak mohu. Já si myslím, že vláda vždycky každé země je nějakou elitou, v jakémkoli slova smyslu to myslíme, a prostě ona nějakou roli hraje. Proto, a to se asi změnit nedá, já si myslím, že jedinou možností, jak z toho všeho vybruslit, je minimalizace role státu ve společnosti. Čím prostě se státu dá menší šance ovlivňovat lidské konání a jednání v nejrůznějších sférách lidského života, tak tím role jakýchkoli elit nebo kohokoli jiného bude menší a menší a já mám pocit, že jsme po tom pádu komunismu obrovským způsobem snížili tu roli státu a jeho možnost zasahovat do našich životů, ale teď už to zase se socialistickou zemanovsko-špidlovskou vládou zase nabírá opačný trend, no.

O.H.

Tím se dostáváte ale do zdánlivého protikladu proti tomu, co tvrdíte, když mluvíte o Evropské unii, což je mým dalším tématem, kde právě role národních států je podle vás velice důležitá. Naopak jejich rozpouštění by možná umožňovalo vládu nějakým jiným skupinám, jiným strukturám, než je ten konkrétní stát, země.

V.K.

Ne, tak za prvé, já bych řekl, že jsem se nadechl a řekl jsem, zemanovsko-špidlovští socialisté tady nám zase ten stát navracejí a kdybych ještě pokračoval dále, tak bych řekl, plus direktivy Evropské unie. Ty nám do státu také zásadním způsobem přidávají. Já myslím, že to není žádný protimluv. Myslím, že mnoho teorií společenskovědních nám jasně říká, že nebezpečí demokratického deficitu, nebezpečí nedemokratického vládnutí narůstá spolu s tím, jak se vzdaluje občan od moci. To znamená, jdeme-li od Prahy dále do Bruselu, tak už se zvyšuje takzvaná voters ignorance, to se říká anglicky, prostě ...

O.H.

Čili neznalost voličova?

V.K.

Ignorance voličova v tom smyslu, že on nedovidí na ten, na rozhodnutí, nemá šanci ovlivnit ...

O.H.

Vy dokonce tento argument pronášíte často. Někdo říká, že to je strašák, že strašíte naše voliče. Pojďme se tedy podívat na to, jak by vypadal ten princip vládnutí, protože nakonec členství v Evropské unii může být svým způsobem za rohem. Jak tomu máme rozumět? Když budou v roce 2006 volby třeba u nás, budou ještě volby do národního parlamentu a ten národní parlament pak bude volit naše zástupce do Bruselu, anebo už budeme volit my odsud přímo lidi naše do Bruselu, do nějakých evropských struktur? Jak vidíte tento vývoj?

V.K.

Tak, za prvé si myslím, že půjde-li všechno přiměřeným způsobem, tak v roce 2004 budou u nás volby do Evropského parlamentu, přímé volby.

O.H.

Čili u nás bude mít billboardy, dejme tomu, řeknu, plácnu jméno, Stanislav Gross a bude říkat: "Kandiduji do Evropského parlamentu" a my ho budeme jako takového volit?

V.K.

Ano, to jsem stoprocentně přesvědčen.

O.H.

A jaká bude role potom voleb našich, do našeho parlamentu? Jak budou tyto dvě pravomoci ...?

V.K.

Tak, role toho našeho parlamentu v nějakém tom cílovém okamžiku, který si nepřeju a doufám, že to také může dopadnout ještě trošku jinak, myslím v relativní úloze, v relativní váze parlamentů domácích, národních a evropských, ale kdyby se to vyvíjelo stejným tempem, jako se to vyvíjí, kdyby pokračovalo to, co já jsem bez velkého hloubání nazval plíživá unifikace a všichni se na mě obořili, tak jestli někomu vadí to adjektivum, tak já ho klidně změním na adjektivum nepřetržitá unifikace, stále se zrychlující unifikace, tak, když to bude, tak já myslím, že role národního parlamentu bude asi tak významná, jako je dneska v rámci České republiky role krajského zastupitelstva v Českých Budějovicích.

O.H.

Kdybyste byl mladým politikem ambiciózním, který by si myslel o sobě, že má na to dojít až třeba na vrchol, potom by bylo téměř logičtější kandidovat rovnou do Evropského parlamentu a nezabývat se lokální politikou. Vidíte tohle jako nebezpečí?

V.K.

Ne, já fakt nejsem a nebudu mladým politikem, takže tuto otázku si ani nebudu modelovat. Já bych se jí asi zřeknul, prostě ...

O.H.

Dobře.

V.K.

... prostě, já ji ani nebudu opakovat.

O.H.

Profesor Jičínský ve svém článku pro Právo pod titulkem "Klaus ne dosti důsledně hájí naše národní zájmy" rozvinul zajímavou myšlenku, že Evropská unie je pro nás velmi důležitá také proto, abychom si nějakým způsobem udrželi v normě, v normálu naše vztahy s Německem, abychom právě v rámci Evropské unie odstranili toho strašáka, že Němci nás tady ovládnou a spolknou. Jak vidíte tohle? To je poměrně logický argument.

V.K.

Já jsem článek pana profesora Jičínského viděl, ale opravdu nečetl. Viděl jsem nadpis a všiml jsem si, že tam je tento argument použit. Čili hypotéza u nás docela častá a opakovaně používaná, že jen ve sjednocené Evropě se navěky vyvarujeme sporu s našimi sousedy, navěky zmizne problém vtlačování cizího vlivu na naše území, už nastane mír, idylka a tak dále. Já prostě tento názor v žádném případě nesdílím. Já myslím, že ty existující hranice představují přirozenou brzdu proti těmto vlivům. V momentu, až ty hranice nebudou, tak ty vlivy budou naprosto silnější a podobně. Já jsem teď byl v Rakousku lyžovat a já si tam čtu noviny každý den a když vezmu to hlavní téma toho deníku, který jsem četl, byl to Der Kurier, tak musím říci, že jeden den je tématem Temelín, druhý den je tématem, mluvím o hlavním tématu dne, druhým tématem je problém slovinsko-rakouských vztahů, jestli mají být nápisy v Korutansku ...

O.H.

Dvojjazyčné.

V.K.

... dvojjazyčné, když je tam menšina taková či onaká a pan Haider si to nepřeje. Třetí den je tam hlavní téma dne Benešovy dekrety a pokus totálně rozdrobit hranici mezi námi a Rakouskem, další ...

O.H.

Co z toho odvozujete?

V.K.

Já z toho odvozuji to, že jestli si někdo uvědomuje toto nebezpečí, tak  pak já si myslím, že se mýlí pan profesor Jičínský, že nás před nimi bude Evropa více bránit. Nevěřím, že to je tak. Spíše naopak.

O.H.

Profesor Jičínský, teď půjdeme dále od té německé otázky, vás rovněž vyzývá, abyste už konečně řekl, nebo aby ODS už konečně řekla, jestli tedy vstupujeme do EU z donucení, anebo protože to je náš národní zájem?

V.K.

Já myslím, že do EU budeme vstupovat, ještě nevstupujeme, ale vstoupíme, snad vstoupíme určitě ne z lásky, ale z rozumu.

O.H.

Dobře, čili je to náš národní zájem? Je to rozum, čili je to náš národní zájem?

V.K.

Je to kalkul, je to kalkul ..., říkáte-li slovo zájem ...

O.H.

Národní zájem nemusí být láska.

V.K.

Ano, je to určitě z rozumu, jak já říkám, to znamená, je to kalkul, je to poměřování plusů a minusů, nákladů a výnosů a myslím, že v tom součtu se nám to vyplácí. Kdyby náhodou ta Evropská unie byla v jiné své fázi, než je dnes, tak by ten vstup byl o to přínosnější. Teď je samozřejmě ten vstup obtížnější a nákladnější, než by byl třeba před dvaceti lety, ale možná, myslím, že není rozumnou alternativou.

O.H.

Dalším tématem, které se skloňuje v této souvislosti, je národní identita. Prezident Havel ve svém projevu říká: "Žádné nebezpečí tady velké nehrozí. Nevšiml jsem si, že by někdo bral identitu Irům, Finům nebo Portugalcům." Čili, máte z tohoto obavu? Mluvilo se o tom, že by národní identita mohla se rozpustit jako kostka cukru v šálku kávy.

V.K.

Za prvé tuto věc beru jako velmi vážnou věc, za druhé Irsko je ostrov, Portugalsko není ostrov, ale je omýváno, teď mi někdo řekne z kolika procent, mořem, nemá ze čtyř stran mocné sousedy. Finsko je ugrofinský národ mluvící hodně jinou řečí a od té Evropy spíše chce navždy ujištění a jistotu proti svému sousedovi ještě dále na východ od něho, to znamená, proti Rusku. To je něco úplně jiného než malinká zemička v centru Evropy, jako je Česká republika.

O.H.

Takže přeci jenom tato obava ve vaší mysli je?

V.K.

Je tady obava. Pro každou zemi, která má většího a mocnějšího souseda, to ...

O.H.

V parlamentu se objevují třeba návrhy, aby se prosadil jazykový zákon, aby docházelo k obraně zákona, posilování kultury nějakému centrálnímu nebo umělému. Jak se díváte na tyto návrhy?

V.K.

To já ..., moment, teď mě možná chytnete za slovo, že jsem nepozorný, ale já tyto návrhy v našem parlamentu necítím, neznám, nevidím. Opravdu ne. Možná, že je to zcela okrajový názor, který někdy někdo vyslovil, ale ...

O.H.

Já jsem ho zaslechl od poslanců komunistické strany, kteří něco takového navrhovali.

V.K.

Je to možné, ale považuji to za okrajové, že jsem to nikdy neslyšel.

O.H.

Dobře, ještě naposledy daňová otázka, cenové skoky. To je věc, která posluchače vždycky velice zajímá, protože peníze jsou důležité. Jak vidíte tento problém, jak vidíte třeba začátek existence měny euro a co vidíte jako ten zlomový bod, co nás čeká v okamžiku vstupu do Evropské unie? Pojďme to nějak racionálně vysvětlit bez strašáků.

V.K.

Tak, ono je toho hodně a určitě můžeme nakousnout takový malý kousíček. Zatímco lidé v zemích eurolandu jásají, protože najednou si nemění peníze, když jedou na lyžích z jednoho kopce na druhý, ať to náhodou je Švýcarsko nebo ..., tedy Švýcarsko ne, ale Itálie nebo Německo nebo Rakousko, a nedoceňují ty další souvislosti, ty neviděné, ty nezřetelné na první pohled, ale sledujeme-li vystoupení významných italských také, ale španělských, francouzských ministrů a ekonomů, tak se objevují okamžitě v těchto dnech přeci hlasy: "Tak, teď máme tu společnou měnu a aby mohla dobře fungovat, musíme mít společné a jednotné evropské daně, abychom k tomu už co nejdříve doputovali" a tak dále, neboli ta měna, to byla jenom taková první etapa, první fáze, první krok, po kterém nutně bude muset následovat unifikace v oblastech dalších a zejména v té vaší daňové, říkáte-li. Čili my budeme muset přijmout dříve, či později vyšší daně.

O.H.

Myslíte si, že to pro nás budou daně směrem nahoru, nebo dolů?

V.K.

Určitě nahoru.

O.H.

Co cenový skok? To je ..., často se to používá jako strašák, že bude další třesk, další velká rána na peněženky.

V.K.

To je docela jemné ekonomické téma. Jedna, jeden z třesků souvisí právě s těmi daněmi, to znamená, to je otázka nepřímých spotřebních, takzvaných spotřebních daní u různých typů výrobků, jako je například benzín a podobně, ale ta celková cenová hladina, ty normální komodity, to normální zboží a služby, které se běžně zde prodávají a kupují, já si myslím, že to je trošku větší strašák, než by být musel, protože ...

O.H.

Ty ceny už jsou víceméně často na evropské úrovni?

V.K.

Za prvé a za druhé všechno závisí na zvoleném měnovém kurzu. Jde strašně moc o to, jestli budeme do eura vstupovat s hodnotou 32 nebo 33 nebo, já nevím, kolik korun za euro, nebo jestli budeme vstupovat s hodnotou jinou, čili ten šok, který nastal ve východním Německu před deseti lety, ten nebyl způsoben pouhým spojením jedné země nebo dvou zemí do jedné. Ten byl spojen s tím, že se eliminoval měnový kurz, který do té doby existoval, na kurz jedna ku jedné, tak kdybychom udělali jedna ku jedné eura vůči koruně, tak to by byl cenový šok neskutečného typu, ale toto udělat nemusíme ...

O.H.

To, myslím, nehrozí, to nehrozí.

V.K.

... nemusíme a doufám, že žádnou hloupost kurzovou před vstupem do Evropské unie a před vstupem do evropského měnového systému neuděláme.

O.H.

Dobře, čili probrali jsme všechny ty strašáky, kteří visí ve vzduchu, kterých se někdy naši posluchači obávají a nakonec, než se pustíme do posledního tématu, tak řekněme, jestli jste pro vstup do Evropské unie?

V.K.

Já jsem řekl, že je to sňatek z rozumu.

O.H.

A jste pro? Půjdete do té svatby?

V.K.

Ne, myslím, že nezbývá nic jiného a ...

O.H.

To vypadá, že je to z donucení ale?

V.K.

Slovo "donucení" je něco jiného. Já myslím, že nás ...

O.H.

Abychom odstoupili od profesora Jičínského v té polemice.

V.K.

... myslím, že nás teoreticky a formálně nikdo nenutí. Je vytvářena atmosféra, která nedává jinou možnost a nastavené parametry jsou takové, že pro nás je výhodné, abychom tam v nějaké chvíli vstoupili, tak, já bych to nenazýval a nekarikoval slovem "donucení".

O.H.

Čili sňatek z rozumu, ale ne nutně z lásky?

V.K.

Já jsem dneska četl, dnes mi kdosi poslal z Mnichova faxem kopii článku zástupce šéfredaktora Frankfurter Allgemeine Zeitung o nových zemích v Evropě a já myslím, že ten německý novinář tam velmi přesně ukazuje problémy, které mají ty budoucí členské země se vstupem do Evropské unie. Vřele doporučuji každému a já myslím, že tam je to seřazeno ...

O.H.

V Praze asi není k mání.

V.K.

V Praze se dá koupit určitě, ale ...

O.H.

Dobře.

V.K.

... mně se to zdálo užitečné přeložit. Mohl by to nějaký náš deník otisknout zítra.

O.H.

Dobře. Potud problematika Evropské unie. Naším hostem je Václav Klaus a už nám zbývá poslední téma a ještě než se k němu dostaneme, je potřeba upozornit posluchače, že mohou za chviličku klást své telefonické dotazy na číslo 57400999, případně na známou elektronickou adresu dotazy@frekvence1.cz.
Naším hostem je předseda ODS Václav Klaus. Jak už bylo řečeno, dneska byla tisková konference ODS, na které byli představeni noví leadeři. Takže, jste spokojen? Předpokládám, že ano. Jak hodnotíte svoji sestavu?

V.K.

Tak, já myslím, že je to sestava docela dobrá. Já jsem si docela se zájmem přečetl  tu trojstránku, nebo kolik to bylo, kterou jsme rozdali všem novinářům po tiskové konferenci, kde jsem si přečetl věkovou strukturu těch třinácti kandidátů zatím ze čtrnácti jmenovaných, jejich úroveň vzdělání, jejich životní zkušenost a docela jsem z toho měl dobrý pocit.

O.H.

Co se nepodařilo? Měli jste tam nějaké problémy? Mohl byste něco takového naznačit?

V.K.

No, tak nepodařilo se. My jsme skutečně pojali snad jako jediná strana v Evropě ty volby opravdu do té míry demokraticky, že to roste zdola nahoru. My jsme nenadekretovali jediného člověka nikam a myslím, že to není asi nejchytřejší, protože mohli bychom ...

O.H.

Pár těch konfliktů určitě muselo být někde.

V.K.

Jedna věc jsou konflikty a ...

O.H.

Boj o místa na kandidátkách ...

V.K.

To určitě, ale druhá věc je to, že kdyby člověk racionálně vyvažoval strukturu těch kandidátů, tak by se mohl snažit /nesrozumitelné/. Na Zlínsku není velmi silný protikandidát, tak by bylo skoro lepší Nečase přesunout někam jinam a nechat tu dnešní dvojku ...

O.H.

Myslíte, že to je spíš ta poziční hra?

V.K.

Ta poziční hra ..., nechat tu dvojku, která tam je, hrát s jedničkami čtyřkoalice a sociální demokracie nebo na Pardubicku a prostě místopředsedu ODS, velmi kvalitního místopředsedu strčit někam jinam, kde má soupeře těžší. My jsme nic takového vůbec neudělali a já si nemyslím, že to je moc chytré a prozíravé, ale tam je taková přecitlivělost v ODS na tyto demokratické procedury, že myslím, že nám skoro nic nezbývá.

O.H.

Jeden leader tam chybí významně, a to je leader pro Prahu. Vy jste na tiskové konferenci oznámili, že tam k té volbě dojde později. Proč tohle je? Souvisí to nějak s problémy v pražské ODS a nakonec i o tu poziční hru by tu mohlo jít, protože vy jste vždycky říkal, že budete kandidovat za Prahu, pak tam v jednu chvíli se objevila myšlenka, že byste třeba šel do Středočeského kraje. Jak to vypadá teď?

V.K.

No, tak my jsme jmenovali třináct leaderů do všech krajů mimo Prahu, to znamená, že v tuto chvíli by tu muselo být zemětřesení, abych kandidoval ...

O.H.

Proč je Praha zvláštní?

V.K.

Ne, Praha, to doopravdy s ničím nesouvisí. Na mou duši ne.

O.H.

Ale je to zvláštní.

V.K.

Praha má svou strukturu těch svých docela složitých primárek, které jsou nejdříve na úrovni místních sdružení, obvodních sdružení. Teď v tuto chvíli probíhají dvě oblastní neboli obvodní sdružení - Praha 4 a Praha 13, jestli se nemýlím. Zítra nebo ve čtvrtek probíhají další dvě - Žižkov, Praha 3 a Praha, nevím, 12, jestli se nemýlím v těchto číslech, takže ty doproběhnou a v sobotu se koná ten celopražský volební sněm, ty primárky. To je skutečně technická záležitost.

O.H.

A už jenom pro úplnost. Vy samozřejmě nemůžete říci, jestli budete leaderem, protože to je věc volby, ale kandidovat budete, předpokládám?
V.K.

Tak, jestli se do té soboty nestane nic mimořádného, tak asi budu kandidovat.

O.H.

Takže to vypadá, že podle všeho Václav Klaus bude leaderem ODS za Prahu a s tímto leaderem půjde ODS do voleb. Já myslím, že tím bychom mohli uzavřít tato oficiální témata a nyní přichází chvíle pro dotazy našich posluchačů.
Takže, předpokládám, že máme první telefonický dotaz na Václava Klause. Prosím.

posluchačka

 No, dobrý večer, tady je posluchačka Markéta. Já zdravím oba pány a na pana předsedu mám dva nebo tři drobné dotazy. Tak, pane předsedo, já se vás ptám, co říkáte tomu novoročnímu projevu pana Havla? Já jsem se tedy tomu musela smát i když to byl spíše takový smích skrze slzy, protože ...

O.H.

To už jsme probírali.

posluchačka

Ano? Já jsem neposlouchala, tak se omlouvám, ale bylo ... bylo velice půvabné mluvit o bratrstvu, které chce ovládat, když sám je svobodným zednářem, že?

O.H.

Dobře, zkuste druhou otázku.

posluchačka

Takže, ještě, co se týče toho eura. Pane předsedo, skutečně si myslíte, že toto může z ekonomického hlediska fungovat? Já to prostě považuji za nesmysl a na rozdíl tedy od národních měn za uměle vytvořenou měnu. To je všechno, děkuji.

O.H.

Dobře, takže otázka eura obecně.

V.K.

Můžu jedno slovíčko k tomu panu prezidentovi?

O.H.moderátor

Dobře, prosím.

V.K.

Já jsem to nějak nestačil říci předtím. Já jsem byl v tom Rakousku a jak tam čtu ty noviny, tak jsem sice neposlouchal televizní projev rakouského prezidenta Klestila, ale přečetl jsem si ho pečlivě a usoudil jsem, že jsou ti prezidenti všude stejní. Prostě, on ...

O.H.

To není možné, fakt?

V.K.

... ten prezident rakouský, jako kdyby to psali spolu ten projev. On zrovna tak útočil na politiky a říkal, aby se politici věnovali sach politik, tedy věcné politice a nikoli ...

O.H.

Věcné politice.

V.K.

A nikoli partei politik jako partajní a stranické politice.

O.H.

Ale bratrstva tam neměl určitě?

V.K.

Bratrstvo tam neměl, ale zaujalo mě to velmi, takže to jsem jenom chtěl k tomu dodat. Euro, já si myslím, že euro je obrovský, nákladný, složitý projekt, který takto bude fungovat v tom smyslu, že dneska se dá všude platit tím eurem a dva měsíce ještě těmi starými měnami, a to se srovná velmi snadno a velmi rychle. V tom ten problém není. Já jenom jsem přesvědčen o tom, že to nemůže fungovat bez toho, že se ještě propojí celá řada dalších navazujících věcí, a to už si nejsem jist, jestli si to lidé v Evropě tak přejí. Mluvili jsme o daních, to byl jeden příklad.

O.H.

Ale to všechno samozřejmě přinese budoucnost, takže si poslechneme další dotaz.

posluchač

Haló?
Tady je ..., tady jsou Beskydy. Zdravím vás, pane předsedo, Juřík.

V.K.

Ano, dobrý den.

posluchač

Dobře, chtěl bych k tomu billboardu říci. Kdyby to byl někdo z Unie svobody nebo z nějaké jiné strany, tak o tom ani v nejhorším časopisu nepsali. Jelikož se jedná o ODS, tak se to prostě rozmazává na všech stránkách tisku a tak dále. Proto i pan Žantovský, jak byl minule s panem Hejmou v rozhlase, tak také dělal z národa blbce, tvrdil, že čtyři minus jedna rovná se čtyři.

O.H.

To ne, to není pravda, to neříkal, to neříkal.

posluchač

Prosím vás, ano. Dále, já nejsem členem ODS, ani zamilovaný do ODS, jak napadl ...

O.H.

Zkusme otázku, prosím vás pěkně, zkusme otázku.

posluchač

No, prosím vás, ještě bych chtěl říci k tomu, co říkáte na to, že všichni chtějí zdražovat a nechtějí jakékoli vyúčtování? Ohánějí se vyrovnáním s Evropskou unií a tak dále.

O.H.

Dobře, čili otázka zdražování a jak to regulovat. V různých debatách se vyskytují názory, že za to může monopol Telecomu, monopol ČEZu a tak dále. Je to široká ekonomická určitě otázka, ale co k věcem zdražování? Jak to má posluchač vnímat, jak to má cítit podle vás?

V.K.

No, tak to už jsme trošku nakousli. Tady je jistá představa, kterou zneužívají ty naše nejrůznější monopoly tím, že díky celé řadě věcí cenová hladina v Evropě je vyšší než u nás a ony v tuto chvíli, aniž to ...

O.H.

Myslíte třeba spoje, nebo co myslíte konkrétně?

V.K.

Třeba, ale myslím, že zejména kolem té energetiky a těchto věcí, plynu a podobně a ony nepotřebují zvyšovat ceny. Ony mají dostatečné, obrovské, miliardové zisky všechny ty naše Transgasy a ČEZ a podobně, a přesto zvyšují ceny, aby se vlivem dotahovaly na tu evropskou úroveň. Já myslím, že to potřeba není, a proto s řadou těchto zdražování já prostě nesouhlasím. To nejsou subvencované podniky.

O.H.

A je cestou privatizace?

V.K.

Ale privatizace ..., ten přirozený ..., je-li takový monopol, jaký je, a ten se nedá změnit v takovém síťovém odvětví, jako je plyn třeba, tak já si nejsem jist, že ten soukromý monopol je o moc bohulibější než ...

O.H.

Čili, jak proti tomu bojovat?

V.K.

Ne, to je samozřejmě nepřetržitá hra, nepřetržité přetahování. Žádný jednoduchý návod navždy prostě neexistuje, ale já považuji za nebezpečnou věc dneska oznámené, nebo ne dneska, na začátku ledna oznámené zdražování železnice. Prostě to, že se zdražuje železnice o 60 %, je, myslím, cena jízdného o 60 %, je tak legrační krok našich Českých drah, protože ten může vést jen a jedině k tomu, že těch cestujících bude dále ubývat a ...

O.H.

Což se uvidí, do jaké míry bude železnice konkurenceschopná, ale je to obrovské téma, které tady asi těžko v tuhle chvíli vyřešíme.

V.K.

Ne, já ještě k tomu billboardu. Ten pán dobře říkal, že kdyby na tom billboardu byl vymalován některý jiný politik, tak že zůstal jeden billboard a nikdo ...

O.H.

Skutečností je, že jste na něm byl vy prostě.

V.K.

No, protože jsem to já, tak se z toho udělá hlavní část novin, no.

O.H.

Dobře, poslechneme si další dotaz.

posluchačka

Haló?

Ondřej HEJMA, moderátor

Ano, prosím.

posluchačka

No, já bych chtěla velice moc pozdravit pana profesora Klause. Moc mu fandím. Jsem jeho volitelka a chtěla bych říci, abyste se podívali na sobotní vydání Lidových novin, kde pózuje pan senátor Pithart s lyžemi, kde je jasně napsáno Madshus, aspoň tak jsem to přečetla a o tom se nikde nic nepovídá.

Ondřej HEJMA, moderátor

No, já tedy jsem, já jsem studoval, když jsem se připravoval na tento rozhovor, tak jsem tu fotografii viděl a právě jsem si všiml, že on je má obrácené tedy skluznicemi do objektivu. Nevím, jestli to byla už od něho nějaká obezřetnost, anebo jestli prostě náhodou ty lyže tak držel. Dneska v Právu jsem se dočetl, že ten název těch lyží tam nějak čitelný je, ale já jsem tedy, musím říci, jsem moc ho ne .... Viděl jste tu fotografii?

V.K.

Viděl jsem jí. Dneska jsem listoval novinami, ale nezkoušel jsem to zkoumat, ale myslím, že už mě mnohokrát fotili s různými lyžemi a už mě mnohokrát fotili s různými tenisovými raketami a podobně, takže, to je docela problém.

O.H.

Dobře, je to určitě předmětem mediálního zájmu, čili asi možná jistá obezřetnost do budoucna bude nutná, anebo třeba ne. Tady pan předseda krčí rameny. Možná ne, takže další dotaz, prosím.

posluchačka

Dobrý večer, tady Motyčková.

O.H.

Dobrý večer.

V.K.

Dobrý večer.

posluchačka

Chci za prvé moc pozdravit pana Klause a můj dotaz je, proč se nikdo nezabývá tím, že "socdemáci" už rozesílali rádoby předvolební letáky přímo do schránek lidem? O tom se nemluví.

O.H.

Ale to je jistě v pořádku, to je věc, která se ...

posluchačka

Pane redaktore, ...

O.H.

Ano.

posluchačka

... snad je beseda s panem Klausem a ne s vámi.

O.H.

To máte pravdu, omlouvám se.

posluchačka

Tak, buďte tak hodný. Děkuji.

V.K.

No, jestli já na to něco mohu říci. Já jsem také ten dopis samozřejmě dostal a dostali ho i moji synové, dostala ho moje maminka a maminka zazírala, co to je, co to znamená. Já zase na druhé straně bych jako konkurenční politik řekl, že jsem se na ten dopis podíval a začal jsem přemýšlet o tom, jestli to byl od nich dobrý tah, anebo to nebyl dobrý tah, jestli ...

O.H.

Aha, a co myslíte?

V.K.

... jestli tam napsali věci líbivé, nebo nelíbivé, jestli jim to může něco přinést, anebo nemůže nic přinést. Já si myslím, že jinak není možné se na to prostě dívat a je to jejich tah. Mně se to zdálo jako tah docela nákladné. Já nejsem účetní jejich politické strany, ale ...

O.H.

Ale v politice se trošku vyznáte.

V.K.

Ale, myslím, že rozeslat dopis každé rodině v České republice, to je pár milionů dopisů a když víme, kolik stojí jeden dopis a známky a tak dále, tak se mi to zdálo jako docela odvážný tah ukazující, že sociální demokracie má dost peněz.

O.H.

Říká Václav Klaus a my si poslechneme další dotaz.

posluchač

Můžu mluvit?

O.H.

Prosím.

posluchač

Jo, dobře, dobře. Dobrý večer, pánové. Měl bych otázku pro pana Klause a ta otázka by byla, jaký by podle vás byl hypotetický kurz nebo, víte co, já to nechám být, jo ...

O.H.

No, dobře, ale myslím, že otázka byla zřejmě na kurz.

V.K.

Ano, otázka zní na kurz. Tak, já si za prvé myslím, že s tím kurzem se nedá čachrovat. Kurz není věc, že sedne dneska guvernér banky, centrální banky, nevím s kým a zkusí, jestli náhodou by to nemohlo jít o tři koruny výše, nebo níže. To tak není. Ten kurz je součtem a součinem tisíců milionů vlivů, které na něj působí, takže myslím, že nemáme prostor k nějaké veliké manipulaci tím kurzem. On si žije svým životem a kdybychom se ho pokusili pohnout někam jinam, tak myslím, že bychom neudělali nic dobrého.

O.H.

Čili se dá očekávat, že ten kurz bude přibližně, někde přibližně takový, jaký je dnes?

V.K.

Někde nedaleko tohoto.

O.H.

Dobře, zkusíme další telefonický dotaz. Prosím.

posluchač

Dobrý večer, já vás oba dva zdravím.

O.H.

Dobrý večer.

V.K.

Dobrý večer.

posluchač

Já bych se chtěl zeptat pana Klause, jestli si nemyslí jako já, že ten dluh, co má pan Žantovský v té straně ODA - 70 milionů korun, jestli to nezaplatí nakonec ten Ronald Lauder z CME, a potom, že bude požadovat zrušení Novy s Havlem potom?

V.K.

Ne, tak to fakt nevím, to si nedovedu představit, ale jenom vždycky si musím povzdychnout, kdybychom měli my takový dluh, jako má ODA, tak myslím, že nás všichni utlučou čepicemi a ono se nic neděje, takže ...

O.H.

Stranické dluhy, to je jistě bolestná otázka. Zkusíme ...

V.K.

Ale já nevím, jestli ví i pan Hejma, že ODS je jediná politická strana, která nemá absolutně žádný dluh a která záměrně splatila všechno, co splatit mohla a měla, aby mohla do volebního roku vstoupit s nulovým dluhem jako jediná politická strana.

O.H.

Dobře, lehká propagace ODS. Je to v pořádku. Je tady její předseda. Zkusíme poslední otázku, možná poslední telefonický dotaz, prosím.

posluchačka

No, dobrý večer, posluchačka z Mladé Boleslavi.

V.K.

Dobrý večer.

posluchačka

Já bych vás chtěla oba dva pozdravit a zároveň bych se chtěla pana Klause zeptat, ať nám aspoň v bodech řekne, co by znamenal vstup do té Evropské unie, jaká tedy negativa tam jsou? On o tom jenom neustále mluví, ale nikdy nic nevysvětlí. To je jedna věc a druhá věc je ta, kdy se tedy konečně zbaví těch svých "podržtašků", tj. pana Langera a pana Tlustého? Děkuji.

O.H.

Tak, to byl razantní dotaz. Asi jsme se tady snažili marně vysvětlit problematiku Evropské unie. Zkusme tedy ještě jednou.

V.K.

Já myslím, že to vysvětluji dnes a denně a opravdu tady paní bych doporučil své knížky o euru a podobně. To jsou dlouhé texty - sto stránek. Pokouším se tam ty jednotlivé věci ukazovat, vysvětlovat. Já to v jedné větě opravdu specificky neumím říci. To ..., my prostě budeme se podílet na něčem celoevropském, budeme z toho mít určité efekty. Liberalizujeme si své světy, zmizí nejrůznější bariéry a překážky našich pohybů po Evropě nejrůznějšího typu - lidských myšlenek, zboží, všeho, na druhé straně přichází k nám tíživá legislativa, která ..., každý ten zákon zrealizovat něco stojí, takže ty náklady toho budou veliké a ne vždy v náš prospěch a podobně, takže jedině tohle bych řekl, ale ...

O.H.

Čili bude to manželství jako řemen? Bude to, bude to z rozumu, ale bude to jako řemen? Bude to tvrdá disciplína, tvrdá docházka, odevzdávání výplaty?

V.K.

No, tak to také, ale spíše tady jde o to, že my jsme nuceni přijímat standardy, které vyhovují vyspělejší zemi, bohatší zemi, než jsme v dané chvíli my a já jsem před chvílí mluvil o tom, že ta ODS opravdu je ta strana demokratická a že jsme neurčili nikoho, kdo bude na kandidátce ve Zlíně a v Jihlavě a v Ústí nad Labem a abych se zbavoval, nebo nezbavoval těch či oněch, takhle to prostě fakt neběží a já myslím, že je to dobře, že to tak neběží.

O.H.

Říká předseda Občanské demokratické strany a parlamentní sněmovny Václav Klaus. Já vám děkuji za návštěvu a někdy příště na shledanou.

V.K.

Na shledanou a děkuji.

Frekvence 1 - "Press klub F1", 7.1.2002