Hlavní strana » Články a eseje » Komentář pro rádio Frekvence…

Komentář pro rádio Frekvence 1: 30. výročí rozdělení Československa začíná být tématem veřejné diskuse

Články a eseje, 23. 7. 2022

I když 30. výročí rozdělení Československa bude až 1. ledna příštího roku, diskuse k tomuto tématu už začala. Je to dobře, je o čem diskutovat. Formální rozdělení bylo však jen symbolickým ukončením toho, co se už dlouho „vznášelo ve vzduchu“. Za komunismu sice veřejná diskuse o těchto věcech nepadala v úvahu, ale náš státoprávní problém realitou dávno byl. Vyplýval z rozdílných historických zkušeností, z nestejného geografického umístění, z odlišností národního charakteru české a slovenské části původně unitárního státu, z nestejné ekonomické úrovně, i z odlišných ambicí politických reprezentací.

Teprve pád komunismu umožnil o tom mluvit i politicky. K zásadnímu vyjasnění postojů došlo výsledkem parlamentních voleb v červnu 1992, kdy na Slovensku zvítězily politické síly, které rezolutně usilovaly o samostatnost Slovenska. V českých zemích volby v tomto ohledu zásadním přelomem nebyly.

Jako důsledek voleb odešla z politické scény skupina politiků, kteří nechtěli přijmout novou realitu a chtěli pokračování minulosti, i co se týká státoprávního uspořádání. V obou částech společného státu se naopak do čela dostali politici, kteří respektovali názor voličů. To vytvořilo nestejnou situaci. Češi se ve společném státě se Slováky necítili utlačeni a podřízeni, Slováci se tak cítili. Slovenský volič proto samostatnost a svrchovanost chtěl. Nově zvolení čeští politici prokázali respekt k ambicím Slovenska vytvořit prvně v dějinách samostatný stát (když vynechám krátkou epizodu Slovenského štátu v době druhé světové války). Zvolené řešení bylo proto unikátně klidné a přátelské.

V České republice volby z roku 1992 připomínány příliš nejsou, neboť nevyhráli ti, kteří si o sobě mysleli, že si vyhrát zaslouží a kteří v tomto sebeklamu žijí dosud. Dramatická jednání v povolebních týdnech, z nichž nejznámější byla v brněnské vile Tugendhat, u nás dnes nikdo nediskutuje. Na Slovensku to velikým tématem je. Slovenská televize proto v poslední den června pozvala do této vily dva hlavní aktéry těchto jednání – slovenského premiéra Mečiara a mne. Více než hodinovou debatu žádné české médium nepřevzalo.

Důležitým prvkem tehdejší chvíle bylo i to, že 17. července 1992 slovenský parlament vyhlásil Deklaraci svrchovanosti. V kysucké Staré Bystrici to minulý víkend připomínaly velké oslavy, kterých se zúčastnily tisíce lidí. Z České republiky jsem tam byl já s manželkou. Dlouze jsem tam musel objasňovat, proč Česká republika neměla důvod takovou deklaraci vyhlásit. Vysvětloval jsem to tak, že změnu chtělo Slovensko, nikoli my.

Teď jde o to, aby se nezačal rozbíhat proces přepisování historie a nerespektu k historii. Náznaky toho vidím. Předváděli je moderátoři Slovenské televize, kteří se mnou a s Vladimírem Mečiarem před téměř měsícem onen rozhovor vedli. Oba byli z generace, která před 30 lety chodila do mateřské školky. Oba však byli manipulováni někým, kdo si přeje, aby historie neproběhla a abychom si ji mohli zkusit prožít znovu. Považuji to za velmi varovné. Proto dnešní komentář.

Václav Klaus, Frekvence 1, 23. 7. 2022