Klaus.cz






Hlavní strana » Rozhovory » Rozhovor prezidenta republiky…


Rozhovor prezidenta republiky Václava Klause pro deník Lidové noviny

Rozhovory, 20. 5. 2006

Za devětatřicet měsíců ve funkci prezidenta jste šestadvacetkrát využil veta. Ovšem osm zákonů jste vetoval v posledních čtyřech měsících. Neměl byste právě před volbami vety více šetřit, abyste dokázal, že jste "nadstranický prezident" či "svorník", jak jste před volbami rád zdůrazňoval?

Hodnotíme-li jakoukoli věc, tak jde o to, abychom si zvolili správnou perspektivu. Vy jste jako klíčové hledisko zvolil slovo čtyři měsíce. Já myslím, že to je perspektiva naprosto mylná, naprosto zavádějící. Mé vetování několika zákonů v poslední době je naprosto logickou reakcí na zcela absurdní legislativní smršť, která u nás právě v této chvíli existuje. Jedna věc je kvantum zákonů. Za ty čtyři měsíce je kvantum zákonů jako za celý loňský rok. Ale hlavně o jejich podstatu, kvalitu a logiku.
Já myslím, že každý pozorovatel si musí všimnout, že v posledních dnech, týdnech, měsících se socialisté spolu s komunisty – a do závorky dejte se Svatoplukem Karáskem – snaží prosadit celou řadu zákonů, které v minulosti do parlamentu nepředkládali, protože nebylo možné je předkládat. Donedávna, nebo do vstupu premiéra Paroubka do hry, tak či onak fungovala existující vládní koalice, která znemožňovala některé zákony dát do parlamentu. V momentě, kdy premiér Paroubek na vládní koalici rezignoval a zvolil si jinou koalici – de facto nepodepsanou opoziční smlouvu s KSČM – tak se do parlamentu dostávají úplně jiné zákony. Neboli názory prezidenta na zákony se nezměnily, změnily se ty zákony.

Před třemi roky před prezidentskou volbou na obědě s LN jste řekl, že nebudete vracet ani zákony, se kterými bytostně nesouhlasíte. Jako příklad jste tehdy uvedl zákon o dětských přídavcích. Osmička zákonů, které jste v poslední době vetoval-snad s výjimkou zákona o registrovaném partnerství – má společný ideologický pohled levice versus pravice…

Nevím, jestli je to stoprocentně pravda. To bychom museli ty jednotlivé zákony vzít a diskutovat o nich. Sám jste zmínil to nejdominantnější veto, což bylo registrované partnerství. Na druhé straně mi někteří nadávají za veto zákona o zákazu noční práce v zastavárnách, který, myslím, nemá s levicí a pravicí nic společného. Zákon o tzv. neziskových nemocnicích je špatný bez ohledu na ideologii, která kdovíjaká je v něm vůbec schovaná. A myslím, že ne pravo-levá. Tam jsou schované jiné zájmy, nikoli čistá ideologie. Zákoník práce je nesmírně sporná a složitá norma, kde je celá řada věcných problémů a opravdu ústavní spor o to, jestli lze nadřazovat někoho nad někoho jiného. Což v tomto případě se zejména v zastupování zaměstnanců odborovými organizacemi stalo.

Takže jestli čtete moje veta, tak myslím, že v nich není triviální ideologický odsudek. Já spíše mám pocit, že se česká politika ideově vyprázdnila. Nemám pocit, dominuje ideovost. A považuji to za chybu. Protože buď jsou ideje, nebo zájmy. A když nejsou ideje, tak jsou zájmy. A v těch zákonech - a to je moje hlavní námitka - ty přesně identifikovatelné a popsatelné zájmy čouhají jako sláma z bot. Zájmy, které jsou velmi konkrétními parciálními zájmy té či oné skupiny, které se podařilo obloudit ty či ony politiky, kteří tyto zájmy poté prosazují. A trvám na tom, že to je v mých vetech daleko dominantnější než ideologie. Kdybych uvažoval ideologicky, tak hrozí, že nepodepíšu zákon ani jeden, ne osm za půl roku.

To by samozřejmě nešlo. Ale myslím, že na základě vašich šestnáct let známých postojů lze dopředu odvodit, který zákon budete vetovat...

To bych vás tedy zaměstnal tady u nás. Protože vás mohu upozornit, že se zákonům věnujeme moc. Někteří by možná řekli až moc. A kdybyste dostal načerno souhrny stanovisek k zákonům... Tam je kolikrát rada mých poradců: nepodepsat. A kolikrát já to přeškrtnu a podepíšu. To byste se možná divil.

Mluvil jsem o tom záměrně. Když jsem se bavil s jedním kamarádem z nenovinářského prostředí, že s vámi jdu dělat rozhovor, nejvíc trval na tom, ať se zeptám, proč svými vety tak okatě kopete za ODS. Proč to tak lidé vnímají?

Oni to nevnímají "an sich". To není jejich názor, který by vyplynul z toho, že si prostudují zákon, argumenty uvedené v odůvodnění prezidenta při nepodepsání konkrétního zákona. Oni čtou jen nadpisy v novinách, které vy tam vsunete a podsunete. Já se přiznám, že jsem například byl ve velmi napjaté časové situaci s nepodepsáním zákona o neziskových nemocnicích. Současně jsme měli 24 zákonů na stole a současně dvě cesty do USA. Takže já jsem na tom opravdu pracoval dramaticky, nicméně velmi pozorně. Když si potom druhý den otevřu noviny, je tam jediné sdělení, že Klaus vetoval zákon. A už jsou tam reakce Ratha, Julínka, Filipa a Paroubka. Já jsem se mohl zbláznit, když jsem to viděl. Že tam vůbec nebyly uvedeny mé argumenty a jejich eventuální protiargumenty. Neboli mám strach z toho, že ten váš kamarád je obětí tohoto reportování o naší politické scéně.

Mladá fronta DNES nedávno zaspekulovala, že jste zákoník práce vetoval i proto, abyste týden před volbami dokumentoval spolupráci ČSSD s komunisty ve sněmovně...

Mohu teď říct jednu větu? A Hájek (šéf tiskového odboru Petr Hájek - pozn. red.) bude mít právo ji zavetovat. (Hájek se směje: No radši ne). Tak já jsem chtěl říct: když jsem si přečetl ten nadpis - a byl jsem v New Yorku - tak jsem nevěřil svým očím. Protože nic takového v mém prvotním plánu dívání se na tu věc nebylo. A přesně jsem vrčel, bych si dovolil použít ten termín, protože jsem si přečetl ten článek. V tom zase nebyly mé argumenty, tak jsem se rozzlobil. V tom článku byly jenom tyto spekulace kolem. Tak jsem si zase říkal marnost, marnost, marnost. A navíc se mi zdálo, že ten nadpis nevyplýval z obsahu toho článku.

A teď tu větu, kterou Hájek asi zakáže. Ale to by se mohlo říct i s tímhletím vtípkem. Když po chvíli opadla moje nelibost, tak jsem říkal: ale ta ODS stejně není ráda, že se málo angažuji do volební kampaně. Tak když už to takhle napsali, tak ať si to přečtou tímhletím způsobem. (obrací se na Hájka) To můžu nechat? Hájek kroutí hlavou: No já nevím, no. Nechte to.) Já myslím, že to můžu takhle říct. (Hájek pokyvuje: Nějak na to reagovat musíte. A je pravda, že takhle jste reagoval.) A to je skutečně autentická pravda.

Šéf komunistů Filip teď seděl na předvolební debatě s LN a právě vetování zákonů vám vytkl. De facto naznačil, že ačkoli vás při prezidentské volbě podpořil, odmítl, že by to z tohoto důvodu udělal znovu. Nerozdělujete tak svými vety společnost?

Pokud jsem ten rozhovor vašeho deníku s předsedou KSČM četl a pokud se nemýlím, tak on na explicitní otázku, jestli pro mě hlasoval, nebo ne, odmítl odpovědět. Druhá věc: tyto zákony dramatickým radikálním způsobem půlí, dělí, rozdělují naši společnost. Společnost není rozdělována vetem. Společnost je rozdělována naprostou jednostranností, nedomyšleností a koneckonců nezodpovědností schvalování takovýchto zákonů pár dní před volbami.

"Fenoménem" těchto voleb se zatím zdají být zelení. Ti mají z programového hlediska mnohem blíž k ČSSD než k ODS. Jejich raketový nástup v jistém slova smyslu připomíná Unii svobody. Myslíte, že sehrají jen krátkou účelovou roli, nebo se mohou v českém politickém systému etablovat tak, jako je tomu se zelenými jinde v Evropě?

Prognózy o volebním výsledku v žádném případě dělat nebudu. Hlavně proto, že to neumím a žádné osobní průzkumy veřejného mínění si nedělám. Pro mě jsou zelení naprosto nedefinované a nedefinovatelné uskupení nezávislých. Kteří oproti minulým uskupením nezávislých nebo oproti v dnešních volbách vystupujícím dalším seskupením nezávislých použili, využili, zneužili název Strana zelených.

Pokud se nemýlím, většina kandidátů tohoto seskupení do voleb není členy Strany zelených. To jsou opět staří známí nezávislí. Z tohoto hlediska já o nějaké jejich ideové platformě mluvit v žádném případě nemohu. Myslím, že oni považují za svoji ohromnou výhodu, že jsou ideově naprosto nejasní, rozplizlí. A považují to za svoji hlavní přednost, že mohou slibovat nalevo napravo. Mohou vytvářet dojem, že jsou schopni cokoli dělat s kýmkoli.

Obecně si myslím, že to je další opakovaný pokus do našeho demokratického politického standardního systému instalovat nestandardní - a v tomto smyslu protisystémový - prvek, který je celá léta znám pod pojmem nepolitická politika. A toto je další inkarnace v panu Bursíkovi. Proto není překvapivá tak vehementní podpora tohoto seskupení exprezidentem Havlem.

Když jsme u Václava Havla. Nedávno mluvil o tom, že politici svými výroky přispívají k atmosféře neofašismu v zemi. Exprezident nejmenoval, ale bylo evidentní, že má na mysli vás. Vaši reakci jsem ovšem nezaznamenal. Přestože šlo o poměrně silný výrok významné persony vůči prezidentovi. Proč jste nereagoval a jak to vnímáte?

Pan exprezident tento výrok udělal, aniž jmenoval. A já nemám sebemenší důvod na to reagovat, protože myslím, že ho ani ve snu nemohlo napadnout, aby toto spojení dával do souvislosti s mojí osobou. Takže nechme, ať na to reagují ti, kterých se to týká.

Ale Václav Havel jmenoval a svým způsobem karikoval tři postoje. Všechny byly vaše...

Nemám důvod říkat nějaký silný soud o Václavu Havlovi. Mohu jen zavrtět hlavou, ale to je tak všechno. Kdybyste náhodou měl pravdu... ale já to fakt nebudu rozebírat.

Ještě mě zajímá váš postoj k výroku jiné osobnosti, a tou je Martina Navrátilová. Ta dokonce v nadsázce vyjádřila obavu, že byste ji mohl poslat na Sibiř. Tento svým způsobem symbol kapitalismu vás napadl proto, že ji prý považujete za neplnohodnotného člověka kvůli její sexuální orientaci s ohledem na váš postoj k registrovanému partnerství...

Tak za prvé: Martina Navrátilová pro mě není symbolem kapitalismu. Já mám jiné symboly. Ona je úžasná mimořádná epochální tenistka a můžeme být jedině rádi, že ji zrodila naše země. Zrovna tak nesmírně obdivuji její výdrž. Její snahu hrát i v momentu, když už všechny soupeřky dvacet let nehrají. Respektuji stoprocentně její sexuální orientaci a pouze dodávám, že o sexuální orientaci v mém vetu jednoho konkrétního zákona o registraci jistých partnerských vztahů nebylo nikdy ani řeči. Martině Navrátilové jsem napsal osobní dopis a tím to ze svého hlediska považuji za vyřešené. Nevidím důvod, abych ten dopis dnes zveřejňoval. Mohu jen dodat, že z rozhovorů, které měla s mými i jejími tenisovými přáteli na různých veřejných akcích, vyplývá, že ona nereagovala na žádný můj autentický výrok, ale na obecný novinový nadpis. A myslím, že bychom si to uměli vyjasnit.

Hospodářským novinám jste odmítl přímo odpovědět na dotaz, zda byste po volbách jmenoval premiéra menšinové vlády ČSSD s tichou podporou komunistů. "Už dvakrát jsem tuto situaci řešil s premiéry Grossem a Paroubkem a i v budoucnu bych postupoval stejně," řekl jste pouze. Tehdy ovšem byly ve volbách jinak rozdány karty, protože ČSSD vyhrála volby i slibem vytvoření nekomunistické vlády. Jak byste nyní mohl bránit vládě levice, kdyby získala nadpoloviční většinu hlasů ve volbách?

Rozložení karet nám dají volby, proto spekulace nechci dělat. Nicméně pár možných soudů bych k tomu chtěl říci. Soud číslo jedna: Z prezidentského pohledu jsem svědkem toho, že za jedno volební období vznikly tři vlády. To určitě není pozitivní situace. Velmi bych se snažil, abychom tomu mohli předejít. Musí tomu předejít voliči, nicméně i politici.

Teze číslo dvě: neznám, jaký bude volební výsledek. Nicméně řeknu minimum, které předpokládám. Nemyslím si, že může vzniknout většinová vláda libovolné kombinace jedné velké a jedné malé strany. To je silná úvaha ovlivňující mé uvažování a mé představy. Nicméně voliči mohou rozhodnout jinak a ukáže se, že průzkumy veřejného mínění jsou tak manipulované, jak občas čtu v analýzách ve vašich novinách, ale nevím o tom nic.

Třetí závěr je, že bych si velmi přál většinovou vládu. A myslím, že se mnou si ji musí přát každý rozumný občan České republiky.

Bod čtvrtý je, že menšinová vláda není zakázaný plán. Ale i menšinová vláda, aby měla nějaký smysl a aby nebyla tím, co je dnes předváděno v Poslanecké sněmovně socialisty a komunisty, myslím, že by měla být založena na smlouvě. Jestli smlouvě, jak jsem ji já kdysi nazval opoziční, nebo jestli ji někdo nazve jinak, to je jedno. V každém případě by měla být založena na definovaných podmínkách, za kterých neúčastník na vládě drží vládu při životě. Já považuji za nezbytné, aby takovýto smluvní vztah existoval, protože jedině tento smluvní vztah dá každému občanu České republiky transparentní výklad toho, o co jde v tomto politickém uskupení.

Jinými slovy, když Jiří Paroubek s Vojtěchem Filipem přijdou, že mají uzavřenu opoziční smlouvu, třeba opsanou od té, kterou jste uzavřeli s Milošem Zemanem, tak byste se zachoval stejně jako tehdy Václav Havel?

Já myslím, že jsem své stanovisko řekl. A ten dovětek mě nechte říkat za měsíc nebo za dva.

Vycházím-li z vaší teze, že nevzejde koalice jen z jedné velké a jedné malé strany, vychází z toho prakticky jen dva možné povolební typy koalic: buď jedna velká a dvě malé strany, anebo dvě velké strany dohromady. A tím jsme u velké koalice ODS a ČSSD. Co by podle vás taková varianta znamenala pro budoucnost země?

Protože už jsem byl tolikrát dezinterpretován ohledně velké koalice, tak k tomu řeknu jediný výrok. A to bez rozvíjení. Myslím, že velká koalice je lepší než menšinová vláda bez jakéhokoli smluvního základu.

Agentuře Reuters jste na téma velká koalice řekl, že politici by si neměli uzavírat žádnou možnost. Ovšem Mirek Topolánek takovou variantu odmítá a tvrdí, že s ním i celé vedení ODS. Umíte si představit, že pokud by na tomto postoji vytrval, že byste musel vést jednání o dalších předčasných volbách?

K tomu se opravdu vyjadřovat nebudu. Říkám to rezolutně.

Jen mě zajímá, jestli jsou pro prezidenta přijatelné dvoje volby krátce po sobě?

Já věřím, že voliči jsou rozumní, že vědí, o co se dneska hraje, a že není v jejich zájmu, aby se za chvíli konaly volby druhé. To je vše.

V novinách se občas objevují spekulace, že pro případ, že by Mirek Topolánek zůstal tvrdohlavým, počítáte s Pavlem Bémem. Můžete říct, že jde o novinové spekulace. Nicméně když se bavím s poslanci nebo regionálními představiteli ODS, tak říkají, že si to myslí taky. Či že sem za vámi Pavel Bém chodí. Kde se tedy vůbec takové spekulace berou?

Za prvé si ve snu neumím představit, že bych se jako prezident republiky mohl angažovat do vnitrostranické debaty uvnitř ODS. A to je jediné slovo, které k tomu mohu říci.

Jak hodnotíte program ODS? Připadá vám realistický?

Já globálně souhlasím s vizí lidské institutivní společnosti, jak ho dlouhodobě formuluje ODS. A v tomto smyslu, jestli pan exprezident řekl, že bude volit zelené, já samozřejmě oznamuji, že budu volit ODS. To je všechno, co k tomu můžu říci.

Blíží se mistrovství světa ve fotbale. Chystáte se podpořit český národní tým? Máte už zarezervované místo v hledišti?

Podobně jako při účasti na zimní a letní olympiádě jsem zareagoval způsobem, že jedu na oficiální zahájení a ze stejného důvodu jsem si vybral první zápas naší reprezentace s USA.

Ptám se proto, že první zápas je týden po volbách. Myslíte si, že v tu dobu bude mít prezident čas jezdit do Německa na fotbal?

Jestli je ten zápas někdy od šesti večer, je to hodina a půl. To já myslím, že se svět nezboří. Ale pokud by byla situace nějak dramaticky zásadní, tak je jasné, že bych fotbal oželel.

Petr Kolář, Lidové noviny, 20.5.2006

vytisknout

Jdi na začátek dokumentu