Klaus.cz




Vyhledávání

Kalendář


Nejnovější


Nejčtenější



Hlavní strana » Rozhovory » Václav Klaus pro Parlamentní…


Václav Klaus pro Parlamentní listy o volbách na Slovensku, koronaviru, dalším kole migrační krize a zelenání politiky

Rozhovory, 3. 3. 2020

Pane prezidente, co říkáte na výsledky slovenských voleb? Ficův SMER, který dlouhá léta kraloval tamní politické scéně, skončil druhý a půjde do opozice. Uspěla různá relativně nová hnutí.

Debata o Slovensku je pro mě pohledem zvnějšku. Dávám proto velký pozor, abych nedělal silné hodnotící soudy, považuji to za nesmírně důležitou věc. Nebude to pro některé naše superliberály přívětivá teze, ale já lituji, že odchází Fico. Robert Fico, jakkoli je ideově z druhé strany barikády, férově přiznávám, že to byl nejvýznamnější politik Slovenska posledních tří desetiletí. A že toto Slovensko nedocenilo, tím myslím dělá chybu.

Zvítězily tam zvláštní politické subjekty, nejsou to politické strany ve standardním slova smyslu. Jde o kluby fanoušků jedné či druhé osobnosti a to je podle mého názoru velmi negativní věc, kterou bych stejným způsobem hodnotil u nás nebo kdekoli jinde na světě. Nejde o specifickou kritiku Slovenska. Vede to podle mne k další fázi rozpadu politiky v klasickém slova smyslu. K rozpadu jakéhokoli ideového sporu, což je opět strašně negativní věc. Slovensko nikdy, na rozdíl od České republiky, nemělo klasickou levici a pravici. To nás od samotného prvopočátku po Listopadu 1989 odlišovalo. Skutečnost, že chybí zřetelná ideová profilace subjektů, které teď ve volbách zvítězily, mně vadí, a to z principu. Člověk má pro Slovensko jistou slabost. Může mi to vadit u Maďarska nebo u Francie, ale u Slovenska je to jiné. 

Náhražkou toho všeho je násilné, překotné přimknutí se k Bruselu, což zahájila Dzurindova vláda. Vedlo to i k překotnému přijetí eura, což vyvolává řadu problémů. Na Slovensku je přimknutí se k Bruselu daleko větší než u nás. Stejně tak je zneužití tématu korupce v politickém souboji silnější než u nás. Jeden pozitivní prvek na závěr. Je opravdu bezvadné, že neuspěla strana prezidentky Čaputové.

Očekával jste takový neúspěch? Přece jen to hnutí Progresivní Slovensko vyhrálo evropské volby, byť to nikde nelze úplně srovnávat.

O její (Čaputové, pozn. red.) straně nevím vůbec nic a myslím, že nejsem sám. Nemohu to soudit. Mám k tomu opravdu jediný komentář, že jsem tomu rád.

Neúspěch strany SMER Roberta Fica, který do voleb vedl premiér Peter Pellegrini, není zdaleka tak výrazný, jak někteří očekávali a jako ho teď mnozí prezentují. SMER skončil druhý po tom všem, co se za poslední dva roky na Slovensku dělo. Čím to je?

SMER vládl asi 14 let (s nějakou přestávkou) a mezi slovenskými voliči existovala únava ze SMERU. To sehrálo svou roli. Jede-li někdo na špici pelotonu, fouká na něj, a na Fica foukalo dlouho a nepřetržitě. Nabalovala se na něj nejrůznější osočení, o kterých si nemyslím, že by se prokázala jako pravdivá. Fico udělal před lety chybu, že šel do prezidentských voleb s Kiskou. Ještě byl zraněný, měl berle (stejně jako teď Pellegrini, který před volbami onemocněl). To hrálo rovněž svou roli.

Je ten úpadek tradičních politických stran, což se děje i u nás, nějakou změnou, která by na Slovensko přišla s určitým zpožděním? U nás to začalo už dříve.

Na Slovensko nepřišly tyto změny se zpožděním, protože politické strany tam nikdy nebyly tak explicitně vygenerovány a specifikovány jako u nás. Tam vůbec základní tradiční politická struktura nevznikla, takže mluvit o tom, že se najednou něco stalo, není přesné. Teď nastalo jen dokončení tohoto procesu.

Strana Za Ľudí bývalého prezidenta Andreje Kisky se do parlamentu dostala velmi těsně. Vypovídá to o něčem? Kiska byl dlouho označován za oblíbeného prezidenta.

Nevím, jestli byl oblíbeným prezidentem, skoro se mi to nezdá.  Neslyšel jsem to, ale nemohu to vyloučit. Kisku jsem považoval za umělý politický výtvor a platí to pro jeho funkci prezidentskou i parlamentní. 

Další velké téma současné doby. Koronavirus. Obáváte se toho?

Je třeba jasně říci, že jde o vážnou věc. Jakékoli podceňování a bagatelizování je naprostým omylem. To, že říkám, že jde o vážnou věc, ale neznamená, že máme podléhat panice. Naopak, naším úkolem je panice co nejvíce vzdorovat, protože ta by nás poškodila ještě víc, než cokoli jiného.

Je to věc vážná jak z hlediska zdravotního, tak je to vážná věc ekonomicky. Trvám na tom, že ekonomické dopady budou velké. Usmívám se nad sebevědomými prognózami všech možných kvaziexpertů, že HDP nevzroste o dvě procenta, ale o jedno. To jsou úplně legrační soudy. Nechápu, že je mohou některá média vůbec publikovat. Sám o sobě turistický ruch je v dnešní éře významnou součástí ekonomiky, nejde o okrajovou událost. Dopady budou veliké. Vzpomeňme si, jak důvěrou veřejnosti otřásaly krachy malé cestovní kanceláře a ponechání čtyřiceti turistů kdesi u moře. Teď je naprosto jasné, že nebudou krachovat dvě kanceláře, ale desítky, a nebudou to malé, ale různě velké cestovní kanceláře. Tohle se podceňuje.

Obdivuji vydavatele dnešních prognóz, to se mi zdá naprosto nezodpovědné. Propojenost světové ekonomiky v její globalizované fázi je velká, a pokud se bude v celém řetězci dodavatelsko-odběratelských vztahů něco zadrhávat, musí to mít velké dopady.

Několik let zpátky se čas od času objevují varování před příchodem nové ekonomické krize. Může současná situace být spouštěčem, který problémy odstartuje? Nebo jinak, může to vyvolat hlubší ekonomické problémy?

Jednoznačně říkám, že určitě ano. Nemá cenu o tom teď více spekulovat. A nemyslím, že signálem k tomu je ten či onen pokles kurzu akcií, to je ještě pořád málo.

Dokáže tomu naše vláda čelit nebo zmírnit dopady?

Žádná vláda na světě tomu nedokáže čelit. Vláda by neměla dělat hlouposti, neměla by dělat křečovité tahy a výzvy či kroky. Neměla by si hrát na symbolická gesta, ale zabývat se vážnými věcmi. Vím, že spousta lidí se posmívá tomu, že premiér nonstop vystupuje v televizi. Premiéra v ničem nehájím, ale kdy jindy by měl premiér země uklidňovat občany než v takové situaci, v jaké se dneska nacházíme. Důležitý je racionální postup. 

Něco jiného je, aby vláda, místo aby uvažovala o tom, zda může vzniknout velká krizová situace, zkoumala, zda má dostatek rezerv, jestli nadměrným způsobem „nezmaláčovštěla“ a jestli se nezbavila se všemožných polštářů, které by mohla v této situaci využít. Zde vidím veliký problém této vlády.

Koronavirus se začal rozšiřovat v Číně, která je nákazou dosud postižena nejvíce. Může to Číně natolik ublížit, že přestane být ekonomickým tahounem, jako tomu dle řady expertů bylo doposud?

Čína se z toho vyhrabe a na dlouhodobých tendencích vztahu Čína versus zbytek světa se podle mého názoru nic nezmění. 

Turecko naplnilo dlouho prezentované výhrůžky a přestalo bránit migrantům v cestě do Evropy přes hranice s Řeckem. Čeká nás další migrační vlna? A proč podle Vás Erdogan k tomuto kroku přistoupil?

Hledat konkrétní příčiny a rozbušku toho, co se stalo, je naprosto druhotné. Turecko je velká, svébytná a mocná země s větším počtem obyvatel než kterákoli země EU, takže se může chovat, jak se chová. V tom problém není. Problém je v tom, že nás, Evropu, dostihlo trapné, nesmyslné merkelovské gesto z roku 2015 a pět let trvající neřešení potenciálních důsledků tohoto gesta. Že k tomu někdy dojít musí, bylo zřejmé a skoro nemá smyslu diskutovat tu jednu konkrétní příčinu, ale to zoufalství Evropské unie a primárně německé politiky v čele s paní Merkelovou. V tomto smyslu se mi zdá irelevantní, zda syrská armáda zabila 33 turecký vojáků a Turci reagují. To je úplná maličkost. Obnažil se problém roku 2015, obnažil se problém masové migrace do Evropy a šlo pouze o to, která trhlinka tuhle situace přivodí.

Očekáváte změnu v chování evropských lídrů?

Reakci EU očekávám, a ta bude děsivá. Bude to pokračování německého „wir schaffen das“ a německého, že čím víc migrantů, tím lépe. Fakt, že to koneckonců dopadne nějakým přerozdělováním migrantů a nevyhne se to ani nás, je bohužel naprostou tragédií Evropy a naší země zvláště.

Dlouhodobě se věnujete tématům souvisejících s tím, čemu někteří říkají „boj s klimatem“. Jste předním kritikem všech zelených aktivistů apod. Nemohou současná témata hrozící další migrace a především nákazy koronavirem vytlačit zelená témata z mediálního prostoru a případně i z toho politického?

Kéž by. Mediálně zelená témata trošku upadla, ale myslím, že zelenání Evropy a šílené zelenání Německa v žádném případě nekončí. Kéž by objevení jiných témat mohlo obrátit myšlení. Zelenání Německa je věc naprosto děsivá, což se v nedávných hamburských volbách projevilo velmi zřetelně. Ne náhodou pár dní před volbami na velkém mítinku na hlavním náměstí v Hamburku mluvila ta slavná Greta. Zúčastnila se hamburských zemských voleb se svou zelenou aktivitou. Jestli bych měl iluze, že to někoho v Německu trkne, to ne. Tam pozorujeme zelenání všech politických stran. Zelenání je fenomén, kdy je úplně jedno, jestli Zelení jako strana v užším slova smyslu dostanou o kousek víc nebo míň hlasů. Zelená ideologie zvítězila a byla přijata v podstatě téměř všemi politickými stranami v Evropě, a to je šílené samo o sobě. V kontextu koronaviru a migrační krize je to ještě šílenější.

Týká se to zelenání i české politické scény? Strany, které tato témata výrazně akcentují, nemají příliš velkou podporu.

To není pravda, zelenání je dnes naprostou nedílnou součástí naší politiky a týká se všech politických stran. Vláda se chová zeleně, opoziční ODS se chová zeleně, další tzv. opoziční strany jsou naprosto zelené. Takže u nás je to stejně bláznivé jako kdekoli jinde.

Radim Panenka, Parlamentní listy, 3. února 2020

vytisknout

Jdi na začátek dokumentu