---

Hlavní strana » Rozhovory » Rozhovor VK pro deník Právo

---

Rozhovor VK pro deník Právo

Rozhovory, 23. 7. 2002

* Uzavírají se sázky, zda vydržíte celé volební období v hranicích tohoto státu, jestli vás změna postavení nedonutí poohlédnout se po práci v některé zahraniční instituci, bance - hovoří se i o Mezinárodním měnovém fondu - či se nevrhnete na některou prestižní univerzitu přednášet. Mají pravdu ti, kteří soudí, že takříkajíc vezmete roha?

Použiji-li váš termín vzít roha, tak toto nemám za lubem. Nicméně kývám víc na nejrůznější zahraniční akce. Mám pocit, že stihnu více věcí, na které jsem dříve jezdil přesně od devíti do deseti třiceti, kdy jsem měl mluvit. Přijel jsem těsně před tím a po svém vystoupení jsem odjel. Teď jsem připraven na těch konferencích pobýt celou dobu a trochu se zklidnit.

* Takže u vás platí rčení, že i to zlé je k něčemu dobré?

I tak by se to dalo říct. Jeden profesor z Harvardu, bývalý náměstek ministra zahraničí USA, který byl se mnou na víkendovém tzv. Aténském semináři, říkal: Já jsem se rozhodl, že nikam nejedu tak, abych si k tomu nepřidal jeden úplně volný den. Usmál jsem se a řekl si, že musím něco takového také zavést.

* V Německu propukla aféra kolem Rudolfa Scharpinga, neboť jako ministr inkasoval peníze ze soukromých zdrojů. Vy si také jako ústavní činitel takto přivyděláváte za své přednášky. V Česku to sice není protizákonné, nicméně neobáváte se, že i vy si vykoledujete za tyto aktivity kritiku?

Myslím, že se mohu dostat do kritiky. V Česku se můžete dostat do kritiky za cokoliv, co provedete či neprovedete. Ale na straně druhé musím trvat na tom, že na rozdíl od všech jiných politiků jsem za svou politickou éru vydal dvacet knih.
(Pokračování na str. 14)

(Pokračování ze str. 1)
Já jsem je skutečně napsal, vyšly v různých jazycích v nemalém počtu exemplářů. Zrovna před několika dny jsem si zkontroloval, že jsem v loňském roce přednesl jednaosmdesát projevů a přednášek - myslím si, že je to světový rekord. A jestli z nich je pět až sedm za rok honorovaných, tak to je docela spravedlivá záplata za to, co tomu člověk věnuje.

* Čekají vás dva zlomové body - prosincový kongres ODS a volba prezidenta. Nikdy jste nepopíral, že byste chtěl kandidovat na Hrad. Do jaké míry to může ovlivnit váš postoj setrvat v české politice?

Určitě neplánuji nějaké zaměstnanecké místo v nějaké instituci, říkáte třeba v bance. Dovedu si představit místo přednášejícího, něco co by bylo nárazové, co by vyžadovalo, že tam člověk musí pobýt tři neděle a za rok se tam třeba vrátit. Taková místa na dohled mám a i teď říkám, že je docela možné, že je budu akceptovat. Ale myšlenka, že bych odešel do nějaké cizí instituce s normální pracovní dobou a zařazením, to neplánuji.

* Posledních deset let je občas označováno za zemanovsko-klausovskou nebo chcete-li klausovskozemanovskou éru. Někteří říkají, že Zeman pochopil, že tato éra končí, a odešel, zatímco vám to nedošlo.

Myslím si, že jsme oba pochopili totéž, ale pouze jsme zvolili jinou strategii. Zeman zvolil strategii úkroku do strany s pocitem, že se o to snadněji vrátí, což je strategie, která je možná. Dokonce nevylučuji, že může mít úspěch, ale není to strategie, kterou jsem zvolil já.

* Nemyslíte si tedy, že by Václav Klaus byl politikem minulosti?

To je možná trochu silné slovo. Že něco, co bych nazval hvězdnou érou asi mám za sebou a ne před sebou, to myslím může být pravda. Jestli to nutně musí být hodnoceno jako politik minulosti, to bych se bránil.

* Připouštíte, že se můžete se Zemanem utkat v boji o Hrad?

Máme nepřímou volbu prezidenta. Prezidenta budou volit obě komory našeho Parlamentu. Po listopadových volbách třetiny senátorů si můžeme velmi snadno všichni spočítat ty či ony šance. Nemyslím si, že to bude takový klasický souboj, jaký by byl v případě přímé volby.

* Dá se říct, že sněmovní volby pro ODS představovaly značný ústup ze slávy. Kde se stala chyba?

Přednesl jsem docela nejednoduchý text - před čtrnácti dny na celostátní poradě předsedů oblastí a regionů ODS - a tam nehovořím v kategoriích chyb v tom konkrétním slova smyslu. Kladu si naopak otázku, jestli je realistické, abychom se zřetelným pravicovým programem dosáhli v zemi více než čtvrtinového volebního úspěchu. A odpovídám na to, že to není tak jednoduché, respektive že by to vyžadovalo evidentní krizi a neúspěch socialistického vládnutí. To je něco, co by nám určitě přineslo volební zisky, nicméně pro mne jako občana to není něco, co bych si přál. O mně je myslím všeobecně známo, že jsem k zemi loajální a vždy u mne vítězí státotvorný pohled na věc, proto nepovažuji za žádnou radost, kdyby se země dostala do vládní, parlamentní nebo reálné krize. Ale mám strach, že při sebegeniálnější volební kampani a při o řád půvabnějších tvářičkách na obálce nemám pocit, že můžeme radikálně prolomit to dnešní levicové obklíčení.

* Nepoložil jste si po volbách pro sebe otázku, zda nejste nyní překážkou ODS v rozletu vy, který jste jinak dlouho byl bezesporu jejím tahounem?

Nepochybně moje osoba vždycky vzbuzovala emoce takového či onakého směru. Ale já si myslím, že ty velké útoky na mě jsou primárně od lidí, kteří mne stejně nikdy nevolili, takže o tom, že to by měli být ti lidé, kterým bych měl naslouchat a podle nich se řídit, o tom opravdu přesvědčen nejsem.

* Nicméně lidé z vašeho okolí tvrdí, že jste to byl vy, kdo vyzýval ve volební kampani k větší aktivitě a souhlasil s agresivností kampaně, která mnohé občany - i vaše voliče - spíše nadzvedla.

Oddělil bych agresivitu a aktivitu. Vytýkám ODS nedostatečnou aktivitu a považuji to za jednu z hlavních příčin toho volebního výsledku, který nastal. Agresivita - já vím, že je to módní slovo, které rozvířilo pár mediálních mágů. Ale prosím vás, vezměte si nahrávky mých mítinků v Praze nebo kdekoliv jinde. Podívejte se na ně a řekněte mi, který krok byl agresivní, a já bych trval na tom, že nebyl. Trval bych na tom, že agresivita politiků soc. dem. na straně jedné a lidovců a unionistů na straně druhé vůči mé osobě byla řádově větší, než byla moje vůči nim. Jestli někdo své kolegy na mítincích brzdil, jestli si někdo vzal rychle slovo, když se mu zdálo, že ten či onen zvolil příliš ostrý termín, tak jsem to byl určitě já a hned jsem se to pokusil zamluvit.

* Vzpomeňme ale heslo: Národ volí Klause a plakáty, na kterých jste vyfotografován ze zadu, jak promlouváte k davu. Nemohlo to lidem přijít jako takový haiderovský politický styl?

Myslím, že i to je jisté uměle vytvořené schéma.

* Jste často kritizován v souvislosti s Evropskou unií. Otázka je proto jednoduchá: Chcete do EU?

Na tuto otázku jsem odpovídal tisíckrát. Vydal jsem o tom i celou knihu. Jasně jsem říkal, že vzestup naší země není realizovatelný mimo evropskou integraci. Nemáme možnost se geograficky přesunout za Ural, pod rovník či na druhou stranu Atlantiku. Toto není v rozporu s kritikou tisíce a jednoho prvku, chování či způsobů jednání EU.

* Kde se tedy podle vás objevila obava, že když vyhraje volby Klaus, tak se naše šance dostat do EU podstatně zkomplikují?

Bylo by dobré, abyste se na to zeptali Špidly, Zaorálka a Svobody. Ti by vám to určitě rádi řekli. Oni si to zvolili jako metodu politického boje.

* V tisku jste Špidlu popsal jako extrémního levičáka. Jak si tedy vysvětlujete, že je pro EU přijatelnější než Václav Klaus?

Jestli se někdo před Evropou uklání, tak je přijatelnější.

* Někteří vaši kritici soudí, že se pokusíte zhatit vstup do EU, protože by to znamenalo nejspíš pád vlády a pro vás šanci vyhoupnout se zpátky do sedla.

Nevím nic o možnosti zhatit vstup do EU. Myslím, že to už je jednosměrná kolej, vlak už se dávno rozjel a žádné brzdné mechanismy nejsou - jak na straně naší, tak na straně jejich. To je podle mého názoru rozhodnutá věc. Usiluji o to, abychom tam vstoupili smysluplným způsobem a aby se EU vyvíjela rozumným způsobem.

* Myslíte, že čeští občané vědí, do čeho jdou?

Myslím, že za A neví a za B se jejich vědomí mírně zvyšuje.

* A jste přesvědčen, že to dělá Česko ve vztahu k EU dobře?

Mám pocit, že od začátku řada těch nekonečných, nepřetržitých, detailních, v jistém slova smyslu nezajímavých jednání s EU probíhala plně v režii úředníků. Politici to většinou dostali ve fázi, kdy už bylo devadesát osm procent problémů vyřešeno a oni měli jedinou šanci - vše zrušit a začít znovu, což vlastně nikdy neudělali, protože by si nazlobili EU. Proto mám strach, že to od začátku běželo mimo vědomé politické rozhodování.

* To zní trochu jako spiknutí úředníků.

V neděli se mě ptal na té Aténské konferenci šéfredaktor Financial Times, který náhodou seděl poblíž mě, jak probíhá vyjednávání o vstupu, jak jsou ty negociační kapitoly, a já jsem mával rukou a říkal jsem, že vyjednávání o kapitolách, to není vážná věc. To je souboj dvou úředníků. Zkušenějších, mocných, rafinovanějších na straně EU, s méně zkušenějšími, méně rafinovanými a daleko méně mocnými úředníky českých úřadů. Ale říkal jsem, že to je pouze stínohra, protože o těch skutečných otázkách vstupu či nevstupu to opravdu není. To je a bude navýsost politickým rozhodnutím a všechny projednané kapitoly vytvoří jen zdání, že se vážně jedná a vážně něco ujasňuje.

* Nebojíte se, že to dopadne tak, že se lidé naštvou a řeknou v referendu Unii NE?

To se stát může, ale já myslím, že masírovaní před referendem bude něčím úplně neuvěřitelným a v našich dějinách něčím neznámým.

* Jak budete hlasovat vy?

To je natolik tajné hlasování, že by nemělo smysl, abych to dnes říkal.

* ODS už oznámila, že nepodpoří vládu. Vadí vám na ní víc ČSSD, nebo její partneři KDU-ČSL a Unie svobody-DEU?

Tato vláda je vládou ČSSD a partneři jsou tam opravdu do počtu. Tato vláda bude provádět politiku ČSSD, sociáldemokratismus navíc v českém, chcete-li špidlovském, ražení. Budu dělat všechno, aby byla naordinována na co nejkratší dobu.

* Vám tedy Zemanova vláda vadila méně než vláda Špidlova.

Zaprvé mně vadila velmi i ta vláda předchozí, ale ten posun od Zemana ke Špidlovi v tom ideově názorovém smyslu je velmi výrazný.

* To je tedy důvod, proč jste Zemana drželi u vlády, ale Špidlu nechcete?

Nechci se znovu pouštět do opoziční smlouvy, to bychom ten rozhovor zabili. Ale Zeman nebyl žádný bytostný sociální demokrat, Zeman byl levicový intelektuál, který měl velmi ambiciózní představy o právu intelektuálů dirigovat lidskou společnost k obrazu svému. Špidla je bytostný sociál, který snad opravdu prožívá sociální nerovnost jako věc, která se ho osobně dotýká.

* V souvislosti s volebním sjezdem ODS se mluví o tom, kde najít nového předsedu, pokud byste jím znovu neměl být vy. Říká se, že bylo vaším záměrem nenechat nikoho vyrůst, nevychovat si nástupce.

O záměru nevychovat ani raději nebudu mluvit, to považuji za mimořádnou urážku a nevím, kdo si troufá říct něco takového. Rád bych s takovým člověkem diskutoval z očí do očí. V jisté chvíli jsem považoval za přirozeně se vyvíjejícího nástupce Ivana Pilipa, kdyby se nezbláznil a své životní šance neuspěchal. Myslím, že v jisté chvíli nějaké nákroky udělal Ivan Langer, ani tady nemohu říci, že bych v jeho osobě viděl spolehlivou záruku. Vždycky jsem si vážil kvalit Petra Nečase, pořád bych ho také hodnotil nejvýše z funkcionářů ODS, ale myslím si, že itady něco chybí.

* Je tam kromě vás vůbec někdo vhodný?

Já k tomu nic nového neřeknu.

* Proč vám tolik vadí vzestup regionálních politiků ODS, jako je Evžen Tošenovský nebo Petr Bendl?

Nikdy v životě jsem neřekl, že mi vadí. Nikdy v životě ani náznakem, ale polemizoval bych se slovem vzestup. Myslím, že tato dvě jména jste spíše vytáhli vy, novináři, než že by to bylo skutečně autentické vzestupování uvnitř ODS.

Kamil Houska, Marie Königová, Právo, Praha, 23.7.2002