---

Hlavní strana » Rozhovory » Přepis živě vysílaného…

---

Přepis živě vysílaného rozhovoru pro "Interview BBC" - Hodnocení roku 2001

Rozhovory, 27. 12. 2001

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Rok 2001 je rokem války proti terorismu. Válka proti terorismu začala 11. září, kdy tři unesená letadla zaútočila na New York a na Washington. Nejen americké televizní stanice přenášely v přímém přenosu útok dvou letadel na budovu Světového obchodního centra v New Yorku. 11. září 2001 a útok dvou letadel na Světové obchodní centrum. V České republice byl rok 2001 rokem stranických sjezdů, ke střídání došlo v předsednických křeslech v ČSSD, Unii svobody a v KDU-ČSL. V ODS je předsedou i po listopadovém kongresu strany v Ostravě Václav Klaus. Výsledky o jeho zvolení oznámil 3. listopadu 2001 předseda volební komise Jan Vidím.

Jan VIDÍM, předseda volební komise ODS /ukázka/
--------------------
Poprvé v historii Občanské demokratické strany více než 90 % hlasů, a to konkrétně 242, byl zvolen předsedou ODS pan Václav Klaus.

redaktorka
--------------------
Právě začíná Interview BBC.

V.M.
--------------------
Vítejte při poslechu následujících 30 minut. Od mikrofonu zdraví Václav Moravec, hostem u protějšího mikrofonu pak je předseda Poslanecké sněmovny a ODS Václav Klaus, dobrý den.

Václav KLAUS, předseda Poslanecké sněmovny a ODS
--------------------
Dobrý den.

V.M.

-------------------
Před námi je 30 minut, v nichž se pokusíme ohlédnout za rokem 2001, který končí. Jakým rokem byl pro vás právě končící rok 2001?

V.K.
--------------------
No, rok to byl opět složitý, myslím, byl to rok bez odpočinku, byl to rok plného nasazení, byl to rok, kdy se pořád něco dělo. Já jsem si vždycky říkal "kdy už nastane chvíle, kdy člověk může říct, že týden je doba, kdy když se vypaří ze světa, tak se vůbec nic nestane a je to úplně jedno" a myslím, že rok 2001 to zase nebyl.

V.M.
--------------------
Tu chvíli jste mohl sám učinit tím, že jste nemusel kandidovat na kongresu ODS.

V.K.
--------------------
To je určitě možné a já jsem tady poslouchal, co jste pustili, ten úvod,  byly stranické sjezdy, vyměnily své předsedy, jen ten Klaus zůstal pořád, tak já nevím co s ním, asi už je třeba ho zastřelit nebo něco takového, ale nevím. Je to trošičku jinak. Já jsem byl ten Founding Father, ten zakladatel a já si myslím, že v řadě dalších stran světa, Evropy to tak bylo, že ten zakládající zůstal v čele té strany většinou déle než ty jeho následovníci, tak nevím, kdy to skončí, ale já si myslím, že rok 2002 nám to určitě naznačí, protože já nemíním hrát outsidera v české politice a pokud bychom dopadli v těch volbách tak špatně, že by to bylo na outsiderství, tak si myslím, že by bylo dobře, abych tam už nezacláněl.

V.M.
--------------------
Není to zase váš nějaký trik? Víte, jak se psalo o vašem projevu na kongresu ODS a jak jste pak vysvětloval to, co jste ve svém projevu řekl.

V.K.
--------------------
Ale já myslím, že žádný trik to nebyl a že žádné sáhodlouhé kombinace a finty atd. v tom nebyly. Já to říkám pořád stejně a ...

V.M.
--------------------
Není to tedy kalkul?

V.K.
--------------------
A je to, to co jsem řekl teď, prostě roli outsidera bych nehrál a pokud bych k tomu outsiderství ODS přispěl a ty volby to takto naznačily, tak platí to, co jsem říkal, bez ohledu na to, jak to ten či onen komentuje a interpretuje a chce mě chytat za slovo, tak si myslím, že k tomu není třeba dodávat něco razantně jiného.

V.M.
--------------------
Která událost s velkým U byla pro Václava Klause událostí s velkým U v roce 2001?

V.K.
--------------------
Tak na té mezinárodní scéně to bylo nepochybně to, čím jste začali, toho 11. září nastal šok, ze kterého se celý svět těžko vzpamatovává, má pocit, že je svět jiný, že to implikuje spoustu nových, jiných věcí. Já s tím souhlasím, i když jsem už mnohokrát řekl něco v tom smyslu, že větší šok to byl pro ty, kteří žili v jakési nirváně klidu, poklidu, věčného míru, který nebude ničím narušen, kteří si nevšímali celé spousty jevů, které mě velmi zneklidňovaly a já myslím, že ten obrovský vzestup násilí, terorismu, terorismu leckdy v menším, leckdy ve větším, to co se najednou začalo dít dva roky kolem velkých mezinárodních setkání a začalo to Seattlem, koneckonců přes Prahu a já jsem to zažil v Praze, já jsem to zažil v Davosu, já jsem to zažil letos v Salzburgu, čili ne, že to vidím jen v televizi, já tam vidím ty bojůvky, čili já těchto jevů kolem sebe docela vidím a já bych neřekl, že to byl pro člověka mého typu takový šílený šok.

V.M.
--------------------
Vy jste tedy předpokládal, že ono násilí bude eskalovat něčím takovým, co se odehrálo 11. září?

V.K.

--------------------
Něco takového jsem samozřejmě nemohl předpokládat, to bych byl věštec nebo agent nějakých tajných služeb, které by to věděly, to ne.

V.M.
--------------------
Ani ty to nevěděly.

V.K.
--------------------
To se, myslím, těžko dalo vědět. Ale já myslím, že jednou věcí je konkrétní fakt, který se zrovna ten den odehrál a hrůza z něj plynoucí a druhou věcí je nakračování k tomu, napřahování se k něčemu takovému a já myslím, že to tady určitě bylo a to, co se dělo v tom Afghánistánu s tím Talibanem, když vezmeme to ničení těch starověkých soch atd., tak to byly věci, které někdo pouze nechtěl brát na vědomí.

V.M.

--------------------
Kdo konkrétně?

V.K.
--------------------
Tak jen dořeknu, zrovna tak jako nebral na vědomí to, co se dělo na barikádách v Praze, v Janově, v Göteborgu v letošním roce a já trvám na to, že mezi těmi dlažebními kostkami těch demonstrantů a daleko otřesnějšími útoky proti civilizaci dnešního typu tam jistá spojitost je a jestli si někdo pořád chce říkat, že jsou to dvě neprodyšně odlišné věci, které spolu vůbec nesouvisí, a že také reagují na stejnou permisivnost, na stejnou přijímanost těchto věcí ve světě, tak to já s tím nesouhlasím a myslím si, že takto se na to máme dívat.

V.M.
--------------------
11. září 2001, jak již bylo řečeno, tři civilní letadla, která byla unesena, zaútočila na New York a na Washington, to vše se odehrávalo v přímém přenosu televizních stanic.

/ukázka vysílání televizních stanic/

V.M.
--------------------
11. září 2001, tento den je možné považovat také za počátek války proti terorismu, poučil se podle vás svět s odstupem 3,5 měsíce, které se odehrály od událostí 11. září, dostatečně?

V.K.
--------------------
Tak svět, on svět není žádná entita. Můžete poučit jednoho člověka, můžete poučit vlastní dítě, můžete poučit sebe, ale že by se svět, který je obrovským součtem neheterogenních šesti miliard lidí, v něčem poučil, já bych si zase až tak jistý nebyl. Myslím, že to velmi rychle utichne a zejména čeho se já bojím, že svět bude mít sklon se zaměřit na zločince všech zločinců, bin Ládina, a když ho dopadne, tak se zase ukolébá a řekne "už je to v pořádku." Já jsem plně přesvědčen, že těch lidí, kteří bourají naší civilizace je daleko více než těch, kteří se dneska skrývají kdesi v afghánských jeskyních a jestli si myslíme, že můžeme skončit v tuto chvíli a zase to nechat někam narůstat, tak to já si prostě nemyslím.

V.M.
--------------------
I Česká republika se zapojila do války proti terorismu, připomeňme si, co k válce proti terorismu řekl premiér České republiky Miloš Zeman 8. října 2001.

Miloš ZEMAN, premiér ČR /ČSSD/ /ukázka/
--------------------
Dlouhé chvíle znamenají, že tento konflikt bude v něčem zcela nový, ale také, že bude dlouhodobý a samozřejmě, že bude těžký. Nový je v tom, že je to konflikt s terorismem, tzn. s organizací teroristů nebo propojenou soustavou těchto organizací a nikoliv nutně s konkrétními státy.

V.M.
--------------------
Slova premiéra Miloše Zemana z 8. října 2001. Česká republika se do války proti terorismu v roce 2001 zapojila zapůjčením dopravního letounu Tu-154 a nabídla protichemickou jednotku a také polní nemocnici. Dokázalo podle vás zapojení České republiky do války proti terorismu, že Česko je dobrým spojencem v Severoatlantické alianci?

V.K.
--------------------
Tak myslím, že naše rétorika byla jasná, u nás ani naštěstí nezněly velmi relativizující hlasy, které tolik zněly v sousedních zemích střední a západní Evropy, to je, myslím, vnímáno všeobecně dobře, to určitě ano. Na druhé straně naše ochota a odhodlání něco udělat to také ano, na druhé straně já bych přeci nechtěl přeceňovat zapůjčení jednoho letounu a dělat ze sebe hrdiny afghánské války, to je také skoro v nás sklon, na to, že tady máme tři ozbrojené transportéry, tady 200 metrů od vaší redakce, tak to už také málokdo vidí, že přispěl k boji se světovým terorismem. Já to nechci karikovat, já to nechci zesměšňovat, ono teroristického nepřítele je hůře vidět než sešikované divize vojáků, kde je ten nepřítel jasný, ale zase si myslím, že si trošku hrajeme na vojáčky a trošku moc se poplácáváme po ramenou. Já to nemám moc rád.

V.M.
--------------------
Nezažilo si podle vás Česko v souvislosti s válkou proti terorismu ostudu, narážím na vystoupení premiéra Miloše Zemana v televizní stanici CNN, kdy spojil dvě informace? Na jedné straně možný útok na budovu Rádia Svobodná Evropa autem plným výbušnin a také to, že přímo chtěl vyhodit Svobodnou Evropu do povětří Mohamed Atta.

V.K.

--------------------
Ale no tak, Miloš Zeman jako premiér naší země takovýchto pospojovaných rychlých informací, soudů, kterým už potom natolik uvěří, že je vnucuje i do budoucna, i když mu všichni řeknou, že to je nesmysl, já myslím, že těchto výroků pronesl obrovské množství a já myslím, že je vůči tomu imunní a já myslím, že se mu dokonale podařilo se imunizovat od jakýchkoliv útoků novinářů, ostatních politiků, to je geniální tah. Já myslím, že málokterému politikovi světa se něco takového podařilo, takže on plácne takové věci a vůbec nic se neděje, kdyby je plácl někdo jiný, tak si málem balí kufry a odchází do penze, jemu to projde.

V.M.
--------------------
Byla to podle vás ostuda pro Českou republiku?

V.K.
--------------------
Nepřeceňujme to, on zase ten svět nehledí s drobnohledem na Českou republiku a nechytá nás za slovo. Ony to jsou většinou takové ty bouře ve sklenici vody, které si hrajeme my tady a pak si jich všimne jeden malý komentátor někde v zapadlém časopise, takže pozor, nepřeceňujme to.

V.M.
--------------------
Připomínám, že hostem u mikrofonu BBC je předseda Poslanecké sněmovny a ODS Václav Klaus. Změny ve vedení parlamentních stran, i tak by se dala nadepsat jedna zásadní událost roku 2001. Miloše Zemana vystřídal v čele ČSSD Vladimír Špidla, Cyril Svoboda nahradil v čele KDU-ČSL Jana Kasala a Hana Marvanová usedla do místa předsedy Unie svobody po Karlu Kühnlovi. Otázka, jaký kvalitativní posun, podle vašich osobních zkušeností, přinesly zmíněné tři zásadní změny na postech předsedů parlamentních stran do české politiky, přinesly-li vůbec nějaký?

V.K.
--------------------
Teď hrozí, že ve mně zvítězí analytik, k čemuž mám bytostný sklon, od kolegy, partnera, rivala této trojice, a to nevím, co je správné.

V.M.
--------------------
Nechte propuknout oba názory.

V.K.
--------------------
Ne, ne. Mám-li být normálním předsedou konkurenční politické strany, tak musím pronést neutrální věty, že plně respektuji právo těchto stran vybrat si k obrazu svému svého leadera, že samozřejmě naše vztahy s tou či onou stranou nezačínají nebo nekončí tím či oním leaderem atd. Budu opakovat ...

V.M.
--------------------
To jsou obecné politické floskule.

V.K.
--------------------
To jsou floskule, ale ony jsou i pravdou z tohoto hlediska. Ale když si budu hrát na analytika, který řekne větu, kterou pak budou zase měsíce rozpitvávat jiní novináři, tak já bych řekl, že průlomové změny to podle mého názoru neznamenalo. Neznamenalo to z toho důvodu, že v ČSSD, ať si to přejeme, nebo nepřejeme, pořád přetrvává dvojvládí a myslím, že ...

V.M.
--------------------
To je co? Zemanovo a Špidlovo?

V.K.

--------------------
Já myslím, že jsou tam tyto dvě osoby vedle sebe a i když je evidentní, že ve formální každodenní práci té politické strany určitě dominuje plně nový předseda, o tom nepochybuji, ale vlivem v jednotlivých kauzách, rozhodnutích si myslím, že jejich role je velmi srovnatelná, mohu-li to na dálku pozorovat. Tak tam ta obměna podle mého názoru je v tuto chvíli ještě neúplná, neúplná, protože ten druhý nezmizel z povrchu zemského. U těch druhých dvou předsedů já nevidím kvalitativní změnu v chování jejich politických stran a teď říkám ani k tomu, ani k onomu, já bych to viděl jako relativně neutrální věc, která ty strany nějakým novým způsobem nedefinovala, nesjednotila, neznamenala pro veřejnost nějaký průlom, ale to je soud, který může někdo vidět jiným způsobem. Já to jako veliký průlom nevidím.

V.M.
--------------------
7. dubna byl předsedou ČSSD zvolen Vladimír Špidla, připomeňme si ten okamžik.

osoba /ukázka/
--------------------
Pro kandidáta Vladimíra Špidlu hlasovalo 483 delegátů, což je 87,5 % volební komise.

V.M.
--------------------
7. duben a zvolení Vladimíra Špidly předsedou ČSSD. Václav Klaus v Interview BBC 30. března 2001, tedy ještě před volbou Vladimíra Špidly předsedou ČSSD, právě na adresu Špidly uvedl:

V.K./ukázka/
--------------------
Ale Špidla je jiný, Špidla by nemohl zbláznit lidi slovem spálená země, Špidla je tichý, daleko klidnější, méně výrazný politik, asi pracovitý, Špidla je víc sociální demokrat, Špidla je víc sociálně uvažující člověk, v tomto smyslu to asi jeho klientela takových sociálních demokratů musí dobře cítit a musí to brát v úvahu.

V.M.
--------------------
30. březen a slova Václava Klause, když srovnával Miloše Zemana a Vladimíra Špidlu. Vladimír Špidla je předsedou ČSSD osm měsíců, vy jste hovořil o jistém dvojvládí v sociální demokracii, jak hodně se změnila ČSSD, protože je vaším partnerem, podíváme-li se na opoziční smlouvu, je ta strana daleko přístupnější dialogu, než byla za Zemana, nebo naopak?

V.K.
--------------------
Já jsem vám už řekl, že průlom v této věci v žádném případě nevidím a jestli je něco, tak je cokoliv srozumitelného pro mě spíše těžší, protože jsou tam dva šéfové a ne jeden, takže kdybyste si eventuálně něco domluvil s jedním, ještě to neznamená, že ten druhý má stejný názor.

V.M.
--------------------
Vy to musíte domlouvat se dvěma, když už něco domlouváte?

V.K.
--------------------
Ale člověk toho tolik nedomlouvá, ale myslím si, že tato věc je jasná a opakuji, nemám důvod pošťuchovat, oni si to takto zvolili, tak ať to tak je.

V.M.
--------------------
Vy už jste zažil několik povolebních jednání po listopadu 1989, jedno povolební jednání bylo při volbách v roce 1998, nakonec skončilo uzavření smlouvy o stabilitě, dovedete vůbec odhadnout, jak by mohla dopadnout vyjednání se stávajícími předsedy politických stran v roce 2002, pokud opět volby skončí patem?

V.K.
--------------------
To nedovedu odhadnout, nedovedu odhadnout ten pat, nedovedu odhadnout volební výsledek. Dvakrát se do téže řeky nevstupuje, myšlenka, že by se použily nějaké šablony z minulých jednání, se mi nezná realistická a myslím, že ...

V.M.
--------------------
Tím možná narážíte na smlouvu o stabilitě?

V.K.
--------------------
Myslím, že je prostě ta situace otevřená a všechno začíná minutu po vyhlášení volebních výsledků, to opravdu nemyslím, že je předurčené nějakým jiným způsobem. Já vím, že o tom novináři strašně rádi spekulují a vidíme reakce některých lidí, kteří už vidí dávno domluvy tam, dávno domluvy někde jinde. Já je musím prostě vyvést z omylu. Já sice chápu, že musí každý den napsat nějaký článek a ono se pořád něco jiného a nového špatně vymýšlí, tak někteří vsadili na tuto kartu a když se náhodou ukáže jako pravdivá, tak budou říkat "já jsem měl pravdu" a když se neukáže, tak řeknou "Klaus to prohrál" nebo "Klaus to nedohodl" nebo co. To jsou snadné debaty.

V.M.
--------------------
My si teď připomeneme rok 1998, kdy vstoupila do Strakovy akademie vláda ČSSD, rok 2001 byl předposledním rokem vlády ČSSD, Miloš Zeman k vládnutí svého týmu v polovině roku 2001 prohlásil:

Miloš ZEMAN, premiér ČR /ČSSD/ /ukázka/
--------------------
Tak tedy, když jsme nastoupili k moci, výkonnost ekonomiky měřená hrubým domácím produktem klesala, nyní roste, víte, jaké byly údaje publikované před necelým měsícem. Když jsme nastoupili k moci, životní úroveň měřená reálnými mzdami klesala, nyní tato životní úroveň roste, když jsme nastoupili k moci, tak jak už jsem uvedl, míra inflace byla 10 %, nyní je 4 %, objem zahraničních investic byl ročně 2 miliardy dolarů, nyní je asi 5 miliard dolarů, nezaměstnanost rostla, nyní klesá, kriminalita rostla, nyní klesá, za poslední rok se snížila přibližně o 8 %.

V.M.

--------------------
Tolik polovina roku 2001 a slova premiéra Miloše Zemana.

V.K.
--------------------
Vyvolávají úsměv.

V.M.
--------------------
Ve vás? V červenci pak Miloš Zeman prohlásil, že jeho vláda splnila 75 % programového prohlášení a že je tedy vládou úspěšnou.

V.K.
--------------------
Ne, to co jsme tady vyslechli, to skutečně, nevím, jestli vychází časopis Dikobraz, ale to mám pocit, že by v seriózním rádiu zaznít nemělo, to je snad žertovné. Tak když jsem já opouštěl kancelář, ve které dnes sedí Miloš Zeman, tak byla míra nezaměstnanosti 4,1 a dneska je 8,5%, více než dvojnásobně větší a přepočtěme si to počtu lidí. Reálné mzdy za dobu, kdy já byl ve vládě, vzrostly o jednu třetinu, 33 % je jedna třetina, reálné mzdy za dobu vlády Miloše Zemana podle mého názoru, a teď to číslo řeknu, i když mě někdo chytne zítra v novinách za slovo, vzrostly řádově o 10 %. Ale kdyby někdo řekl, že 9 nebo 11, tak to, prosím vás, přijímám, teď deset, tzn. za naší dobu 33 % a takto bych mohl brát jeden ekonomický ukazatel za druhým, a to je skutečně žertovné.

V.M.
--------------------
To znamená, že vy spíš tu vládu, jíž už za několik měsíců skončí mandát, považujete spíše za vládu chvály než praktických činů?

V.K.
--------------------
Ne, tak to určitě a nechci teď zneužívat slovo, které vy jste použil, ale je to slovo samochvály a zejména je u nich jedna věc podle mého názoru děsivá. To lhaní o tom předchozím vládnutí, to je něco naprosto neskutečného. Za prvé je to totální lež a za druhé, oni mají čtyři roky, tak ať si mluví o svých čtyřech letech, ať diskutují, co se jim za tu dobu podařilo, nebo nepodařilo.

V.M.
--------------------
Jaké byly čtyři roky ...

V.K.
--------------------
Já chci říci, jestli mohu tu jednu větu doříct. Já chci říci to, že já jsem se opravdu rok, dva po konci komunismu na ten komunismus nevymlouval, to si chyťte všechny projevy nebo rozhovory, které jsem tady u vás dělal, já jsem to bral jako samozřejmost, o tom nemá cenu diskutovat, to není něco, co bych měl říkat, že teď jsme na tom takhle nebo onak, prostě oni si s tím hrají dneska víc než čtyři roky poté, kdy já v žádné vládě nejsem, více než čtyři roky, oni o tom nepřetržitě mluví. Já bych si v roce 1993 netroufl mluvit už ani o tom komunismu, to tak v roce 1990, možná 1991, tato věc je opravdu nedůstojná a směšná a dětinská.

V.M.
--------------------
Pro vás, pokud byste měl zvýraznit jeden největší úspěch vlády, jíž zanedlouho, tedy v roce 2002, skončí funkční období, jaký by to byl?

V.K.
--------------------
Mě by nenapadlo takto o tom uvažovat. Já myslím, že ta vláda v jistou chvíli začala chápat princip vládnutí a začala opravdu opouštět své absurdní představy napsané ve svém volebním programu a začala spoustu věcí dělat způsobem, který by asi dělala většina vlád. Samozřejmě tam do toho přidávám absurdní rozhazovačnost špidlovského typu, a že do toho přidávám tu ruku centrálního plánovače, pány Grégry, Fencly apod., to samozřejmě, ale je naprosto jasné, že ve spoustě každodenních rozhodnutí se ta vláda, myslím, stala v jistém slova smyslu normální administrativou, takže to, s čím šla do té vlády, to naštěstí nebylo realizováno.

V.M.
--------------------
Jaký první krok bude muset udělat nová vláda, která nastoupí po vládě Zemanově?

V.K.
--------------------
Tak je naprosto evidentní, že tato vláda do voleb už neudělá nic s tou velmi tíživou rozpočtovou situací veřejných financí, a ta nová vláda bude muset říci, nebude moci říkat po mně teď potopa, jak si myslí tato vláda, která teď na to má šest sedm měsíců a říká si "ono to nějak dopadne a někdo jiný bude řešit ty finanční otázky." Ta vláda bude muset bohužel začít u této věci. Nebude mít na rozhazování, nebude moc zahajovat s velkolepými projekty, bude muset začít určité splácení, a to pro ní bude docela těžké, a to myslím, že je naprosto evidentní věc a ta bude dominovat. Teď nepochybně v každém vládním prohlášení bude napsána spousta věcí o zahraniční politice a domácí a tamtom a onom, ale tato věc bude tou můrou, která bude držet všechno při zemi.

V.M.
--------------------
Když jste použil sousloví "po nás potopa", tedy tak, jak se chová ta Zemanova vláda, jíž skončí v roce 2002 funkční období, chcete tím říct, že sociální demokraté nepočítají s tím, že by vyhráli volby?

V.K.
--------------------
To by byli, myslím, sami proti sobě, kdyby rezignovali na pokus vyhrát volby, to nechci podsouvat, to si myslím, že mají určitě zájem volby vyhrát, každý má tento zájem. Ale chovají se teď ve svém ohledu a pohledu racionálně, vidí 6 měsíců, v nich se snaží ještě něco efektivně udělat ke svému obrazu a pro sebe dobrého a pak se uvidí, určitě tak uvažují.

V.M.
--------------------
Teď už ale se díváme do budoucnosti do roku 2002. Rok 2002 ze zahraničně domácích událostí bude rokem pražského summitu Severoatlantické aliance, prezident Václav Havel k summitu v Praze 21. listopadu v rozhovoru pro BBC řekl:

Václav HAVEL, prezident České republiky /ukázka/
--------------------
Zdá se mi, že z Prahy musí asi zaznít jakási nabídka k rozšíření. Otázkou je, zda to bude rozděleno do více jakýchsi vln, jak to bude konkrétní, jak to bude časováno a samozřejmě závisí i na tom, jakou zkušenost Aliance má s námi, jak tu zkušenost hodnotí, zhodnocuje, od toho je velmi závislá její vůle dál se rozšiřovat a záleží i na těch zemích, například na Slovensku. Stěží si lze představit rozšiřování z hlediska takového geopolitického či geostrategického rozšiřování nějaké velkorysejší bez Slovenska, ale zda Slovensku bude to členství nabídnuto, odvisí hodně od situace vnitropolitické.

V.M.
--------------------
Prezident Václav Havel. Vy kroutíte hlavou.

V.K.
--------------------
Ne, tak já vždycky obdivuji pana prezidenta, že on má ambice být vládcem zeměkoule a demiurgem zeměkoule a člověkem, který radí celému světu, co má dělat. Já myslím, že by bylo lepší zůstat trošičku při zemi. Já myslím, že jsme rádi, že nás do NATO vzali a díky tomu, že nás do NATO vzali, tak nemáme právo sobecky říkat, teď už nikoho jiného nevemte, to si myslím, že je férový postoj a ...

V.M.
--------------------
To Václav Havel neřekl.

V.K.
--------------------
A kdybychom se chovali jinak, právě že to neřekl, kdyby řekl toto, tak já si myslím, že to je v pořádku, to by byl férový postoj. Ale rozplétat úvahy o tom, jestli tahle země, ona, jestli my máme někomu navrhovat koho tam ještě přibrat, já bych tyto ambice neměl, já bych si toto netroufal dělat a já bych tuto dýmovou clonu za reálnými věcmi, o které i na tom summitu NATO půjde, já bych jí strašně nerad dělal, je to pak zbytečné, jsou to taková slova do větru.

V.M.
--------------------
Říká Václav Klaus, host Interview BBC. Já vám děkuji za vašich posledních 30 minut, které jste věnoval BBC v roce 2001, děkuji za vaši návštěvu.

V.K.
--------------------
A já doufám, že mě ještě někdy v tom roce 2002 také pozvete.

V.M.
--------------------
Bude záležet na vašem volném čase.

V.K.
--------------------
No, já vím, že jsem jednou nepřišel, když jsme měli drama v Poslanecké sněmovně, ale jinak rád přijdu. Chtěl bych také pozdravit s koncem roku vaše posluchače.

V.M.
--------------------
My děkujeme. Vše dobré v roce 2002, díky a na shledanou.

Interview BBC,  27.12.2001