Hlavní strana » Projevy a vystoupení » Projev prezidenta ČR Václava…

Projev prezidenta ČR Václava Klause při slavnostním obědě, podávaném prezidentem SR, Bratislava, 18. března 2003

Projevy a vystoupení, 18. 3. 2003

Vážený pane prezidente, dámy a pánové, 

není náhoda, že mé první kroky mimo území mé vlasti po zvolení prezidentem České republiky vedou právě na Slovensko. Chci zdůraznit, že svou dnešní návštěvu nechápu jen jako formální potvrzení dobrých sousedských vztahů. Obě naše země (a lidi v nich) spojuje mnohem více než jen sousedství. Tři čtvrtiny nesnadného uplynulého století jsme prožili společně. A to je víc. Byli jsme přitom vystaveni přízni i nepřízni historie, kterou jsme jen málokdy diktovali my sami. To nám dalo mnohé společné prožitky. 

V této době se propojily nejen naše dějiny či hospodářství, ale i mnohé lidské životy. V řadě věcí jsme se dokázali vzájemně obohacovat. Dokázali jsme se i navzájem respektovat a chápat jeden druhého. I dnes, deset let po vzniku samostatné České a samostatné Slovenské republiky, můžeme říci, že jsme si stále nejbližší, že nejen úroveň vztahů  mezi prezidenty a vládami, ale především intenzita a kvalita vztahů mezi našimi občany a našimi národy jsou bohatstvím, které se nám - přes všechny zákruty historie - daří nejen uchovávat, ale i rozvíjet.        

Pro mne osobně je dnešní návštěva dvojnásob symbolická. Slovensko je rodnou zemí mé manželky, je tedy zemí, se kterou mne pojí i rodinné pouto. Slovensko je zemí, u zrodu jejíž samostatné existence jsem před deseti lety, byť na straně české, stál. I tehdy jsem dbal o to, aby tehdejší řešení nepoškodilo žádný z našich národů, aby nepoškodilo vztahy mezi nimi a aby dalo našemu přátelství novou budoucnost.         

Dnes vidíme, že obě naše země prošly nelehkým obdobím transformace úspěšně, že se staly respektovanými součástmi mezinárodního společenství, že jsou (či brzy budou) členy Severoatlantické aliance a že obě stojí na prahu členství v Evropské unii. Máme obdobné problémy a zájmy a obáváme se podobných rizik. Máme zájem na tom, aby měl hlas menších zemí ve sjednocující se Evropě patřičnou váhu. Máme zájem na tom, aby byla v procesu evropské integrace zachována naše, tak obtížně vybojovaná národní identita.         

Chceme rozvíjet bilaterální vztahy. Důležitým tématem je pro nás nepochybně oblast hospodářská (a všímáme si loňského poklesu vzájemného obchodu), ale i otázky vzájemných investic, pohybu pracovních sil apod. Ale jistě nejde jen o hospodářství. Jsem velmi rád, že na Slovensku hluboce zakotvila česká kultura a že se slovenskému čtenáři, posluchači nebo divákovi dostává široká nabídka české kulturní produkce. V tomto ohledu máme u nás vůči současné slovenské kultuře nepochybně nemalý dluh, i když i v tomto smyslu je četnost slovenské kultury u nás nesouměřitelná s jinými zeměmi.  

I když tradiční sportovní rivalita pochopitelně bude existovat i nadále, nic nemůže lépe ilustrovat české pocity vůči Slovensku než spontánní oslavy historického úspěchu slovenských hokejistů na loňském světovém šampionátu v českých zemích. Jsem nicméně rád, že česko-slovenskou rivalitu potkáváme už jen při vzájemných sportovních utkáních. 

Přál bych si, aby budoucnost dávala našim příbuzenským vztahům další pozitivní impulsy. Přál bych si, aby Slovensko a Česká republika byly i v Evropské unii blízkými sourozenci. Přál bych si, aby se se stejným přátelstvím a pohostinností, s jakou jsem byl dnes v Bratislavě přivítán já a za níž chci panu prezidentovi a Vám všem co nejsrdečněji poděkovat, setkávali reprezentanti obou stran co nejčastěji.

Pane prezidente, dovolte mi, abych připil na štěstí Slovenské republiky, na přátelství našich národů a na zdraví Vaše a Vašich blízkých.

Václav Klaus, Bratislava, 18.3.2003