Hlavní strana » Projevy a vystoupení » Vystoupení V. K. při…

Vystoupení V. K. při projednávání „Návrhu ústavního zákona o rozpočtové kázni České republiky“ v Poslanecké sněmovně dne 20. února 2003

Projevy a vystoupení, 20. 2. 2003

Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci,

dovolte, abych jménem dvou dalších předkladatelů, Martina Kocourka a Vlastimila Tlustého, uvedl poslanecký návrh zákona o rozpočtové kázni České republiky, který máte k dispozici v tisku 115.

Skutečnost, že je vývoj veřejných financí naší země v posledních pěti letech alarmující a že se den ode dne zhoršuje, je všeobecně přijímanou pravdou, na níž se – myslím – do značné míry zde ve Sněmovně shoduje opozice i vládní koalice. Stejný názor má i široká odborná veřejnost. Vyřešit tento problém vyžaduje součinnost a spolupráci všech, kteří jej mohou ovlivnit – exekutivy i legislativy, vládní koalice i parlamentní opozice. Tento negativní vývoj bychom měli společnými silami zastavit a měli bychom zavést pevná pravidla a jasné mechanismy, které by od nás všech - a od vlády především – vyžadovaly odpovědné hospodaření a rozpočtovou kázeň.

Zahraniční zkušenosti prokazují, že nekontrolovatelné zhoršování stavu veřejných financí, geometrické narůstání rozpočtových schodků a rychlý růst zadlužování státu nemohou skončit jinak než vážnou ekonomickou krizí s velmi nepříznivými dopady na zaměstnanost, stabilitu měny a životní úroveň občanů. Spoléhání se na nějaký zázračně rychlý ekonomický růst, který v budoucnu přijde a dluhy zaplatí, nepomůže. Zázraky se nedějí. Naše ekonomika roste pouze mírně a jakékoli seriózní prognózy jsou v tomto směru spíše pesimistické. Je na nás, abychom uznaly vážnost situace a neodkládaly řešení. Je na nás, abychom se shodli na vhodné terapii i na opatřeních zabraňujících opakování vzniku těchto problémů.

Abychom vládě usnadnili prosazování nepopulárních, leč nezbytných kroků k ozdravení veřejných financí, abychom jejich vývoji dali jasné mantinely a pevná procedurální pravidla a abychom vládě nabídli širší politickou podporu při korigování negativních trendů ve vývoji rozpočtového hospodaření,  předkládáme Poslanecké sněmovně návrh ústavního zákona o rozpočtové kázni České republiky.

Jeho smyslem je vytvořit pevný mechanismus informačních i procedurálních vztahů mezi vládou a sněmovnou. Také bychom chtěli na parlamentní půdu vrátit posuzování hospodaření celé soustavy veřejných rozpočtů, což znamená překonat jejich dosavadní roztříštěnost a netransparentnost skrytou za různými mimorozpočtovými fondy. Byl by to důležitý krok k nezbytnému zprůhlednění celé finanční soustavy státu.

Nově také navrhujeme povinnost vlády předkládat Poslanecké sněmovně do 31. března každého roku k projednání zcela nový dokument s názvem „Zpráva o rozpočtové strategii vlády“, v němž by byly specifikovány nejen cíle rozpočtové politiky pro nadcházející rozpočtový rok, ale i pro čtyři rozpočtové roky následující. Smyslem projednávání této zprávy by bylo seznámení parlamentu a veřejnosti s dlouhodobějšími rozpočtovými plány vlády.

Jako úplnou novinku navrhujeme tímto ústavním zákonem stanovit odstupňované rozpočtové a schvalovací režimy, a to podle zásady, že čím více se chystá vláda zadlužit stát, tím více podpory bude muset v Poslanecké sněmovně získat. Navrhujeme:

·         rozpočtový režim normální, vymezený podílem konsolidovaného schodku hospodaření celé soustavy veřejných rozpočtů pod 2% HDP,

·         rozpočtový režim zvýšené pozornosti, vymezený schodkem mezi 2% a 3% HDP

·         a konečně rozpočtový režim mimořádné situace, vymezený schodkem nad 3% HDP.

V návaznosti na takto vymezené rozpočtové režimy navrhujeme, aby byl státní rozpočet schvalován odstupňovaným schvalovacím kvórem.  Navrhujeme, aby to

·   v rozpočtovém režimu normálním byla nadpoloviční většina přítomných poslanců;

·         v rozpočtovém režimu zvýšené pozornosti nadpoloviční většina všech poslanců;

·         a v rozpočtovém režimu mimořádné situace třípětinová většina všech poslanců.

Pro stanovení rozpočtových limitů jsme nikoli náhodou zvolili hranici 3%. Tím jsme nechtěli otevírat odbornou debatu ohledně udržitelnosti či financovatelnosti té které úrovně rozpočtového deficitu. Přijímáme jedno z klíčových maastrichtských kritérií a vycházíme přitom z toho, že naše směřování do EU musí být konsensuálním politickým cílem pro všechny strany napříč politickým spektrem. Je evidentní, že maastrichtská kritéria nebudeme schopni dodržet, bude-li se od  nich naše rozpočtové hospodaření se stále větší rychlostí vzdalovat. Buď myslíme své vyhlašované politické cíle vážně, a potom dělejme vše pro to, abychom v EU jako plnoprávní členové mohli fungovat, anebo jenom mluvíme a naši přípravu na vstup do EU omezujeme na pouhou slovní propagandu.

Návrh si rovněž klade za cíl, aby parlamentní debaty o rozpočtovém hospodaření nebyly pouze nezávaznými řečnickými cvičeními a aby politikum státního rozpočtu nespočívalo pouze v úsilí dosáhnout schválení vládního návrhu, ale aby stejným politikem bylo i posouzení konečného výsledku plnění schváleného rozpočtu. Chceme, aby vlády nesly vůči sněmovně odpovědnost splnit to, k čemu se zavázaly. Proto náš návrh ukládá vládě povinnost v případě překročení schváleného schodku státního rozpočtu či v případě opakované neschopnosti či neochoty předložit návrh rozpočtu navracejícího se k normálnímu režimu či při opakovaném neschválení Státního závěrečného účtu žádat Poslaneckou sněmovnu o důvěru. Zdravé veřejné finance jsou pro každého občana a pro každého zodpovědného politika hodnotou, která si jasná, jednoznačná a tvrdá pravidla, platná pro všechny, zasluhuje.

Nejsme ani fanatici, ani fundamentalisté. Víme, že v životě státu přicházejí situace, kdy ani při nejlepší vůli a ani při maximálním úsilím nelze v konkrétní chvíli požadovaných cílů dosáhnout. I s těmito situacemi náš návrh počítá a předpokládá pozastavení jeho účinnosti v mimořádných situacích, jako je nouzový stav na většině území státu, stav ohrožení republiky či válečný stav.

Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, návrh ústavního zákona o finanční kázni není vynálezem jeho tří předkladatelů.  Jeho obdoby existují v řadě vyspělých zemí v souladu s obecně sdíleným požadavkem na otevřenost vlád vůči zastupitelským sborům a vůči občanům. Voliči mají na takovouto informovanost právo a stejné právo mají i jejich zástupci, poslanci. Proto věřím, že tento návrh odpovědně posoudíte a že ho v zájmu svém i v zájmu občanů této země přijmete.

Děkuji Vám za pozornost.

Václav Klaus, 20.2.2003