Hlavní strana » Rozhovory » Rozhovor prezidenta republiky…

Rozhovor prezidenta republiky pro MF Dnes o komunálních a senátních volbách

Rozhovory, 20. 10. 2010

MF Dnes: Pane prezidente, jak komentujete výsledky voleb? Jaký hlavní závěr jste v nich vyčetl? 

VK: Komunální volby do velkých měst, malých měst i nejmenších obcí a jedna třetina senátních voleb nemají jednoznačný výsledek. Jsem trochu překvapen, když – podle některých médií a podle některých  komentátorů – jednoznačný výsledek mají. Hlavní zprávou je velký úbytek hlasů pro ODS, zejména v Praze, přitom je zřejmé, že ODS zvítězila téměř ve všech pražských městských částech. Pro mne je  celkovým vítězem politická strana (či seskupení), které získalo od voličů největší počet hlasů, nikoli mandátů. Tímto vítězem proto nejsou nezávislí nebo různá podobně se jmenující seskupení, ale ČSSD, která získala prvně v komunálních volbách největší počet hlasů – 19,7%. Vítězem v minulých dvaceti letech byla ODS, která nyní získala jen 18,8%  hlasů voličů. KSČM dostala 9,6% a TOP 09
9,5 %. 

ODS, kterou jste před devatenácti lety zakládal, dopadla ve městech historicky nejhůře, přičemž na současný výsledek v řadě měst padla z historicky nejvyšších čísel z voleb 2006, jichž ODS dosáhla v době Mirka Topolánka? Čím si tento propad po předchozím růstu vysvětlujete? 

Rok 2006 byl extrémní výchylkou směrem nahoru, zopakovat tato čísla bylo nemožné. ODS samozřejmě doplatila na nešťastné Topolánkovo předsednictví a na prorůstání lobbystických struktur do této politické strany (v tomto neblahém trendu ODS nebyla sama). Současně je pro spravedlnost třeba říci, že ODS jako dominantní vládní strana v posledních čtyřech letech a jako nejsilnější strana v dnešní vládě platí daň za vládnutí. Od toho byla ČSSD v době ekonomické krize osvobozena. 

Současný předseda ODS Petr Nečas mluví v souvislosti se ztrátou pozic ODS ve městech, včetně Prahy, o nutném navrácení důvěryhodnosti politikům ODS. Jak se to podle Vás dá zařídit? 

Dá se to zařídit jedině tak, že se strana vrátí ke svým ideovým základům a že zapomene na populismus na straně jedné (pro mne to symbolizují neuvěřitelná hesla pražské ODS v letošních volbách) a na své vztahy s byznysem (vždy jsem říkal, že ODS má být pro trh, nikoli pro byznys). Je to tedy – podle mne – stejně tak o důvěryhodnosti strany, jako jejích představitelů. Strana si vybírá své kandidáty, nikoli opačně. 

V pátek při volbách jste řekl: „Jde mi strašně moc o to, aby šanci dostali seriozní politici. Aby to nebyly rychle vykvašené okurky, nad nimiž se na billboardu sklání některý významný celostátní politik.“ Kdo je pro Vás onou rychlokvaškou? Bohuslav Svoboda za ODS? Zdeněk Tůma za TOP 09? Nebo politici Věcí veřejných? 

Rychlokvaškou není ten, kdo má v politice za sebou nějaký výsledek, kdo v ní už něco dokázal, komu jde o politiku a nikoli o moc. To musí léta prokazovat, to nemůže být jeho náhodný životní zvrat, to nemůže být odchod směrem k politice, když se nezdaří nějaký jiný životní projekt. Jména si tam dosaďte sami. 

V 60 ze 132 měst nad deset tisíc obyvatel zvítězila ČSSD. Je podle Vás lepší, že větší města volí spíš zavedenou stranu, než kdyby tam voliči dávali hlas novopečeným stranám? 

Politická struktura sice není jednou pro vždy daná a určitě se musí v čase měnit. Zavedená strana však má jistou názorovou kotvu a nemůže se od ní příliš odchýlit, nová strana je vždy sázkou do loterie.

Před druhým kolem senátních voleb se snaží ČSSD přesvědčit voliče, že je nutné, aby tato opoziční strana měla většinu v Senátu a druhá komora parlamentu mohla konečně hrát roli pojistky demokracie a korigovat vládní reformy. Dávalo by to podle Vás Senátu nový smysl?

Není to úplně nová situace. To, že v Senátu byla jiná politická většina než ve vládě, tady už bylo. Za úplně mylné však považuji debatovat dnes o Senátu jako o „pojistce demokracie“. To je minulostní klišé, o tom má smysl hovořit jen za předpokladu, že je demokracie zpochybňována, že je příliš křehká a zranitelná, že je tedy demokracie v zemi nesamozřejmá. To není případ České republiky a proto bychom tento líbivý a pohodlný výrok o pojistce demokracie neměli používat. Není to důstojné. Demokracii máme a dnes potřebujeme - na její bázi – efektivní vládnutí. V tom může obsazení Senátu pomáhat nebo naopak reformní snahy brzdit. To je realita. O tom budou lidé v druhém kole voleb rozhodovat.

Redakčně upravená verze rozhovoru publikována v MF Dnes dne 20. října 2010