Hlavní strana » Rozhovory » Rozhovor VK pro Lidové noviny

Rozhovor VK pro Lidové noviny

Rozhovory, 17. 7. 2002

"Signál o mém nekandidování na post předsedy stínové vlády nepochybně sděluje něco o hledání změn uvnitř ODS i z mé strany," řekl doslova Klaus. Na otázku LN, zda by mohl kandidovat na prezidenta, odpověděl Klaus, že se to "určitě stát může". Současně však mluvil o svém dalším plánu: stane se členem stálé sněmovní delegace do Evropského parlamentu.

Poslanec Václav Klaus má novou kancelář. Je mnohem menší než ta, v níž seděl uplynulé čtyři roky jako šéf sněmovny. Ale je světlá a visí v ní Klausovy fotografie. Právě v této kanceláři poskytl předseda ODS rozhovor LN.

LN: Poprvé poskytujete rozhovor v malé kanceláři řadového poslance. Nemáte z toho - ve srovnání s vaší bývalou velkou kanceláří šéfa Poslanecké sněmovny - trochu stísněný pocit?
Kancelář naštěstí není tak malá a stísněný pocit nemám: s výjimkou srovnání s kanceláří předsedy vlády a předsedy sněmovny je to docela slušná, hezká kancelář.

LN: Váš dlouholetý "starý známý nepřítel" Miloš Zeman je pryč. Nestýská se vám po něm trochu?
To není otázka stýskání, ale samozřejmě - procházím procesem, který by se dal nazvat hledáním jakéhosi nového modu vivendi, neboli nového modelu života. A musím říci, že v tuto chvíli jsem teprve v procesu hledání: přiznávám tedy, že ho ještě nemám nalezený.

LN: V analýze volebního výsledku zpracovaného uvnitř ODS se kritizuje fakt, že vaše strana před volbami odmítala jasně vyloučit povolební spolupráci s ČSSD. Přitom jste to byl především vy, kdo takovou možnost nechtěl vyloučit. Myslíte si teď, že to byla chyba?
Nevím, jestli to byla chyba. My jsme si dobře vědomi toho, že se všechny politické strany proti nám vymezovaly extrémně ostře, určitě ostřeji než my vůči nim. A že obě dvě seskupení, ČSSD i - jak to nazvat - Koalice jednoznačně říkaly, že s námi ne. Bouchnout z naší strany do stolu stejným způsobem by znamenalo: lidi nevolte nás, my stejně s nikým nemluvíme. Proto byla naše jistá nejednoznačnost logická. Jestli nám pomohla, nebo nepomohla, je věc druhá. Stejně si však nedovedu představit ani modelový hypotetický příklad, jak by se to dalo udělat jinak.

LN: Kritizujete dnes Unii svobody, že podpisem dohody s ČSSD zradila svůj program. Kdybyste vy jednal se socialisty o velké koalici, myslíte, že byste vyjednal lepší podmínky?
Otázka velké koalice je úplně mimo a debata o této věci je zcela hypotetická. Mám ale srovnání, srovnání dnešní koaliční dohody ČSSD, KDU-ČSL a Unie svobody s opoziční smlouvou a tolerančním patentem. My jsme jednali v paritním zastoupení jedna ku jedné: toleranční patent byl jasným signálem, že sociální demokracie by chtěla doleva, my bychom chtěli doprava a dohoda byla, že se zůstane na místě. To samozřejmě není dlouhodobý projekt žití, ale jako krátkodobé řešení to bylo správné, zatímco dnešní dohoda o vládě je jednoznačným ziskem ČSSD proti lidovcům a unionistům, ziskem devadesát devět ku jedné.

LN: Říkáte tedy, že byste - za hypotetické situace jednání o koalici s ČSSD - dojednal lepší podmínky?
Stoprocentně. Protože jiné podmínky bych v žádném případě nedojednal a nepodepsal.

LN: Autoři zmiňované analýzy volebního výsledku ODS považují za nevhodné vaše poslední předvolební heslo - Zastavte socialisty, národ volí Klause. Někteří příznivci a členové ODS prý dokonce druhou část hesla odstřihovali. Bylo ono heslo nevhodné?
Za prvé bych trval na tom, že by bylo dobré diskutovat o této zprávě v celku a ne v jedné vytržené větě. Troufám si tvrdit - a to také bylo jednoznačné vyznění diskuse na výkonné radě - že tato hodnotící zpráva uměla díky jistému odstupu od voleb odlišit faktory dlouhodobé a krátkodobé, podstatné i náhodné, obecné i zcela konkrétní. A jednoznačně řekla, že dominovaly faktory obecného dlouhodobého systémového typu. Tím se vůbec nezříkám debaty o jednotlivostech, nicméně je třeba posadit je na místo, kam patří. Myslím, že každé heslo, každý volební krok je velmi riskantní a může se ukázat jako pozitivní i jako negativní. Ono heslo bylo zvolené v samém závěru, kdy útok proti nám ze všech stran dramaticky zesílil a kdy také preference začaly sklouzávat viditelně dolů. Zvolení toho či onoho hesla v té době byl pokus vytahovat z klobouku něco kouzelného, něco, co mohlo, nebo nemuselo zapůsobit. Dramatičtěji bych to nehodnotil.

LN: Souhlasíte s analýzou, že ODS bojovala na příliš mnoha frontách - s KSČM, s ČSSD, s Koalicí a Hradem?
Tak s ODS bylo bojováno na mnoha frontách a ODS se na všech těchto frontách pokoušela své postoje obhajovat. A jestli si tyto souboje vybrala ODS, nebo jestli byly ODS vnuceny, už je věc jiná. Řekl bych, že jsem přesně stejně kritizován za to, že jsme "bojovali na příliš mnoha frontách", jako jsem kritizován za to, že jsme se neohrazovali dostatečně proti nejrůznějším útokům. Řekl bych, je to "fifty-fifty".

LN: V analýze se ale přímo říká -zkušenosti z historie ukazují, že na více frontách nelze úspěšně bojovat. Vyvodíte z toho aspoň nějaké poučení do budoucnosti?
Nevím. Vyvodíme z toho poučení do té míry, že jsme si tuto věc takto silně a explicitně uvědomili. Že by to ale znamenalo nějakou naši větší smířlivost v tomto směru, si nejsem jist. Od roku 1991 jsme - s dostatečným mandátem občanů - sahali svou existencí, svými postoji a svými náhledy na zoubek mnoha vlivným zájmových skupinám v naší zemi i kolem ní. Šlo skutečně o mnoho protivníků: že jsme nad všemi nevyhráli, je naprosto jasné.

LN: Proč jste nevyvodili konkrétní odpovědnost konkrétních lidí za konkrétní věci, které jsou ve vaší stranické analýze kritizovány?
Nevím, jestli nepodsouváte analýze vyznění, které jí podsunout chcete. Analýza řekla celou řadu faktorů a jedním z nich je také debata o tom, zda závěr kampaně přinesl nové hlasy, nebo nepřinesl. Myslím, že to čtete silněji, než je to tam napsáno.

LN: A proč jste ve vašem projevu minulý týden hovořil sám o sobě ve třetí osobě a proč jste prostě neřekl: já jsem udělal chyby? Které konkrétní chyby jste vlastně udělal?
Podívejte, já jsem svou formulaci pohledů na volební kampaň jasně naznačil ve svém projevu minulou středu. Cokoli další bych te_ říkal, je extenzí. Opakuji, že k tomu nic dalšího neřeknu. To, že jsem analyticky uvažující člověk a že řadím věci podle důležitosti, je myslím poměrně známo. Musel bych te_ tyto věci zkratkovitě říkat znova.

LN: Čím si vysvětlujete, že největší propad ODS oproti minulým volbám - v procentních bodech - byl v Praze, kde jste kandidoval vy?
Jde o dva pohledy na věc: jestli byl v Praze největší propad, nebo jestli v Praze byl daleko nejlepší volební výsledek. Výsledek v Praze zcela odpovídá místní situaci, v Praze nebyla sociální demokracie silná - kvůli tomu, že tam v minulosti vůbec nepronikla. A je naprosto logické, že se to v posledních čtyřech letech změnilo, protože ČSSD získala nové a jiné pozice, než měla v minulosti. Srovnání s rokem 1998 jsem označil ve svém projevu za srovnání dvou nesrovnatelných okamžikům. Tehdy jsme, a zejména já, získali jistý - jak já říkám - "volební bonus" za postsarajevské období, bonus, který nebyl opakovatelný. Navíc v Praze došlo před těmito volbami k obrovským pohybům mimo Václava Klause a ODS, k obrovskému oslabení naší pozice. Kolik připočíst primátorským soubojům, kolik teatrálnímu gestu pana Kasla pár dní před volbami, kolik různým kauzám pražských zastupitelů, nikdo z nás neposoudí. Ale trvám na tom, že ten propad s mou osobou neměl vůbec vůbec žádnou souvislost.

LN: Řekl jste také, že výsledek voleb nebyl pro ODS debaklem. Co by podle vás byl skutečný debakl?
Debakl by byl nebýt zřetelně druhou stranou, debaklem by bylo poztrácet pozici na pravici, kterou jsme si naopak spíše ještě posílili. Debakl to v žádném případě nebyl, byla to prohra.

LN Výkonná rada včera rozpustila dosavadní stínovou vládu ODS a má být jmenována nová stínová vláda. Budete usilovat o místo v této stínové vládě?
Za prvé: otázkou je, nakolik mohou být stínové vlády úspěšné, ale pro mě je neúspěchem to, že minulá stínová vláda nevytvořila výrazné osobnosti definující se na politické scéně. V této souvislosti neudělala stínová vláda - troufl bych si říci - nic. Už jsem ji v podstatě chtěl zrušit dávno. Za druhé - říkám naprosto jasně, že do stínové vlády nebo dokonce na jejího předsedu kandidovat v žádném případě nebudu.

LN: Řekl jste o minulé stínové vládě, že byla mimořádně nevýrazná - s výjimkou dvou, tří jejích členů. O koho jde?
Ve svém resortu se jako stínoví ministři profilovali zřetelně Jan Zahradil v zahraničněpolitické problematice a Martin Říman v oblasti dopravy i jako obecný politik (to je důkaz, že se lze profilovat i bez poslaneckého či senátorského postu). V roli stínového ministra obrany zřetelně vystupoval i Petr Nečas. To je pro mě ta první trojice. Zřetelnou osobou v rozpočtové sféře byl Vlastimil Tlustý, ale řekl bych více jako předseda rozpočtového výboru než jako stínový ministr.

LN: Souvisí vaše předchozí odpově_ s tím, kdo by mohl po vašem odchodu stanout v čele ODS?
Myslím, že bezprostředně nesouvisí, ale nepochybně si je do těchto souvislostí dát můžete.

LN: Když se v klubu ODS hovořilo o kandidátech na místopředsedy sněmovny za vaši stranu, přál jste si prý Jana Zahradila, ale nakonec zvítězil Ivan Langer. Měl jste z toho radost?
Nevím, kde berete své zaručené zdroje. O tom, jaké máme tajné volby v klubu - myslím - není třeba diskutovat. Řeknu jen jednu jedinou větu: Přál bych si, aby došlo k obměně, a proto jsem tehdy doporučoval Jana Zahradila a nikoliv Ivana Langera.

LN: Mohl by vás ve funkci předsedy ODS nahradit někdo z nynějších místopředsedů?
Otázku lídra nemám vyjasněnou ani uvnitř sebe samého, ani uvnitř ODS. Signál o mém nekandidování na post předsedy stínové vlády ale nepochybně sděluje něco o hledání jistých změn uvnitř ODS i z mé strany.

LN: Takže stále ještě nemáte jasno, zda budete znovu kandidovat na funkci předsedy ODS?
Ano.

LN: Myslíte si, že by mohl být předsedou ODS moravskoslezský hejtman Tošenovský?
Předsedou ODS bude nepochybně ten, kdo získá důvěru členů ODS: neměl by to být ten, na kterého je ukázáno prstem jednoduchým způsobem - tak jako bych to te_ mohl učinit já. Pan hejtman je populární osoba, určitě by takovou funkci vykonávat uměl. Jestli je ale výrazně definovanou osobou s "ODSovským myšlenkovým schématem", o tom já přesvědčen nejsem.

LN: Když jste nabídl po volbách svou funkci, říkal jste, že vám doma radí, abyste toho nechal, váš syn vám prý dokonce posílá v tomto smyslu SMS. Radí vám totéž doma i teď?
Můj starší syn má v tomhle vyhraněnější názor než zbytek rodiny: myslím tím manželku a mladšího syna. Mám pocit, že u tohoto názoru setrvává.

LN: Říkal jste, že nehodláte kandidovat na funkci šéfa sněmovny a pak jste najednou mnohé překvapil a kandidoval. Řekl jste také, že nebudete kandidovat na funkci prezidenta. Nemůže se stát, že změníte názor i tentokrát a na prezidenta nakonec kandidovat budete?
Určitě se to stát může. Ale v případě předsedy sněmovny jsem byl popostrčen ke změně názoru zřetelnými stanovisky našeho poslaneckého klubu a zejména argumentem, že je třeba nebýt v jakési trucující opozici.

LN: Co vlastně hodláte ve sněmovně dělat? Funkci místopředsedy jste označil za neadekvátní, není pro vás neadekvátní funkce člena mandátového a imunitního výboru?
Mým členstvím v mandátovém a imunitním výboru, který byl volen jako první, vznikla trochu zjednodušená optika. Za prvé - mandátový a imunitní výbor řešící ve sněmovně jisté choulostivé situace má jistou věkovou a zkušenostní strukturu. Proto myslím - a myslím to velmi vážně - že tam patří spíše šedesátiletý než dvacetiletý.  Druhá věc: stanu se členem organizačního výboru sněmovny, což je orgán jednající o tom, co, kdy a jak se ve sněmovně projednává, schvaluje se tam program či zahraniční cesty. Mimochodem jde o výbor, který zasedá možná častěji než kterýkoliv jiný.  A třetí věc: protože rozhodujícím bodem našich zahraničních styků je Evropská unie, stanu se členem delegace sněmovny do Evropského parlamentu. Domnívám se, že i toto je velmi výrazné zastoupení: jestli tam někdo má na těchto jednáních zřetelně vystupovat, tak mám pocit, že to mohu být já. Sečtu-li tyto tři role, tak si nemyslím, že je na místě karikovat - tak, jak se to v celé řadě našich médií objevilo - že jsem se schoval pouze do mandátového a imunitního výboru.

Michal Musil, Petr Kolář, Lidové noviny, Praha, 17.6.2002