Hlavní strana » Rozhovory » Rozhovor pro časopis "Mladý…

Rozhovor pro časopis "Mladý svět" o mezilidské komunikaci, bohatství, EU a odchodu do důchodu

Rozhovory, 26. 3. 2002

Jak se projevuje vaše špatná nálada?

Moji kolegové by to možná viděli jinak, ale já se nedomnívám, že mám veledobré nebo velešpatné nálady. Tvářím se nemilosrdně na věci, které považuji za špatné a laskavě na věci, které si pochvalu zaslouží. Myslím, že to nesouvisí s náladou.

Nejste tedy náladový?

To by spíš měli posoudit jiní, ale myslím si, že ani ne.

V diskusních fórech na vaší internetové stránce padají na vaši adresu docela drsné urážky. Vadí vám to?

To jsou lidé, kteří by se to nikdy neodvážili člověku říci do očí a právě internet jim umožňuje tento pokleslý způsob komunikace. Ke každému mému příspěvku, kterých je pět až deset týdně, je okamžitě otevírána diskuse. A většina lidí tam píše pod pseudonymy, pod fiktivními jmény, zatímco já hraji s otevřenými kartami. To je nerovnovážné a to je zvláštnost internetu.

Proč to nevymažete?

Nijak si tím nepomůžu. Ti lidé to tam budou psát znova.

Na internetu jste zveřejnil prohlášení v souvislosti s vaší manželkou Livií. V něm mimo jiné uvádíte, že nikdy nebyla členkou KSČ, NSDAP ani jiné politické strany, není členkou Al-Kajdá, Světlé stezky, Přímé akce, Rudých brigád, ETA, IRA ani Frakce Rudé armády. A také upozorňujete, že vaše informace jsou staré již 24 hodin, a proto nemůžete vyloučit změnu. Stále platí, nic se na tom nezměnilo?

Nezměnilo. Byla to nadsázka, nevěděl jsem, jak už mám na podobné otázky reagovat. Tuhle odpověď si přečetlo více jak dva tisíce náhodných čtenářů mé webové stránky www.klaus.cz, tak se ukazuje, že to bylo docela úspěšné.

Leckdo by od vás asi takový druh humoru nečekal...

Myslím, že je to tím, že se některým lidem podařilo zaškatulkovat mě do stereotypních schémat, až tomu uvěřili a pořád mě tak prezentují. Spousta poslanců ve sněmovně ke svému šoku objevila, že mé řízení schůzí je vcelku zábavná věc, a mnozí se na to těší a nenechají si to ujít, protože do toho vnáším úplně jiné prvky než kdokoli jiný. Takže si myslím, že to se mnou tak beznadějné není.

S některými politickými protivníky si tykáte. Je to výhoda, či nevýhoda?

Jsem netykající si člověk. V politice je hrozně málo lidí, s nimiž si tykám. Tykám si se Zemanem a Rychetským... Netykám si -nemýlím-li se - jinak s žádným ze sto devadesáti osmi poslanců včetně místopředsedů. Jsem extrémem v netykání si. Zdědil jsem pár tykání z éry prvních polistopadových revolučních dnů. A díky tomu si tykám s lidmi, jako jsou Václav Havel, Petr Pithart či Jan Ruml.

Bude pro vás Vladimír Špidla stejně plnohodnotným soupeřem jako Miloš Zeman?

Špidla není osobnost typu Zemana, a ani být nemůže, protože ta je neopakovatelná, jeho výroky jako porovnávání Haidera či Arafata s Hitlerem jistě vejdou do dějin a budou citovány. Z druhého hlediska bych řekl, že Špidla je podceňován. Je daleko složitější bytost, než za jakou je vydáván.

Jaká je vaše představa o tomto státu, jak by měl vypadat? Vladimír Špidla v minulém rozhovoru pro MS řekl, že chce sociální stát, jako je Finsko. Chtěl byste být ve vládě, která by chtěla takový stát budovat?

Sociální stát ve špidlovském pojetí bych určitě nechtěl. A místo Finska bych si vybral spíš angloamerický model - určitě ne severskoskandinávský. Na druhé straně odmítám to, aby si socialisté všech dob a barev pleti uzurpovali slovo sociálno a sociální. To slovo není žádnou výsadou levice a je chybou, že jim tohle slovo pravice přenechala. Debata je o tom, zda má být slovo sociální před podstatným jménem jako určující, nebo jestli má být za jménem jako dovětek. Jde o to, zda to má být sociální stát, nebo stát se sociální politikou. Spor je o to, zda je to základ nebo jen doplněk, a jen pomoc těm skutečně sociálně potřebným.V tom je spor levice a pravice.

Občas použijete slovo "bohatí", naposledy v souvislosti s dětskými přídavky. Kdo je pro vás bohatý člověk?

Slovo chudí a bohatí jsem použil s vědomím strašlivého zjednodušení a akademický člověk ve mně se zastyděl, že taková slova v politickém žargonu používám.Ta slova byla reakcí na levičácké výkřiky ještě před zveřejněním našeho materiálu o rovné dani, že ODS chce zvýhodnit bohaté. Proto jsem ten termín přijal. Není to věčná lidská kategorie a člověk se může snadno ocitnout na různé úrovni. V poslední době jsem toto slovo použil především v polemice s panem Špidlou ohledně jeho plošných dětských přídavků. Pro tento účel jsem ty bohaté definoval takto: úroveň jejich přídavků na měsíc je méně, než kolik utratí za jednu večeři ve své oblíbené restauraci.

Myslíte si, že vaším volebním programem přilákáte i nezaměstnané? Je to nezanedbatelných deset procent lidí, tedy voličů...

Definujme si nezaměstnané, to není jednolitá skupina lidí. Mezi nimi jsou lidé, kteří opravdu nechtějí pracovat, a o těch nevím, čím je možné je přilákat. Když nechtějí ani pracovat, tak proč by chtěli volit a navíc právě ODS, která jim říká starej se o sebe? A pak jsou ti, kteří by chtěli pracovat, ale nemají šanci, protože mají nejrůznější handicapy - kvalifikační, věkový, zdravotní... Těmto lidem nejde o milodary ve formě podpory, ale o práci, a to by měli hledat spíše u Klause než u Špidly. Nemohu nezmínit jednu banalitu. Když jsem končil vládu, nezaměstnanost byla 4,7 procenta. Poslední číslo za leden, kdy Zeman končí vládu, je 9,4 %. Nechci to lacině zneužívat, ale uvést to musím.

Vždyť je velký příliv investorů do země, tak proč to číslo stouplo?

To je jeden z největších mediálních podvodů, které se ČSSD podařily. Vlády, které vedly tuto zemi do roku 1998, přivedly do republiky mnohonásobně více investorů než Zemanova vláda. Je to geniální virtuální realita vytvořená šikovnou propagací.

Myslíte si, že vstup do EU bude pro budoucí vládu riskantní?

Ty prvotní efekty nejsou většinou výhodné, což pocítili obyvatelé zemí, které vstoupili před námi. Například z průzkumu v Rakousku vyplynulo, že tam příznivců EU významně ubylo. Ale abych nestrašil... lidé u nás v dobrém či špatném přeceňují moment formálního vstupu. Ten den se nestane vůbec nic. Bude to den jako každý jiný. Buď bude pršet, nebo svítit sluníčko, buď se pohádáte doma s manželkou, nebo seřežete děti... pár politiků si jen s někým potřese rukou. Přirovnal bych to ke dvojici, která spolu žije, dělá spolu všechno možné i nemožné a v den "D" si řekne, my se tedy vezmeme. V jejich životě se nic zásadního v tu chvíli nezmění. A nezmění se ani mzdy v České republice, ač v to někteří lidé doufají.

Jaké jsou podle vás nevýhody vstupu do EU?

Snažím se trpělivě vysvětlovat, že je nutné striktně oddělit otázku "Vstoupit, či nevstoupit do EU" od otázky "Jak se vám líbí mechanismy, politika, způsoby jednání v EU". Ty otázky jsou každá v jiném patře. Myslím si, že vstoupit máme, ale kladu si otázku jak. To, co mě trápí, není otázka vstupu.

Jaké jsou ale ty konkrétní nevýhody? Co se vstupem do EU dá ztratit?

Naše země tím ztrácí rozhodování o sobě sama, svou suverenitu, a to je věc se záporným znaménkem. Vzhledem k naší slabé ekonomické síle - oboustranné nevinné otevření se, tedy z naší strany nevinné, bude něčím, na čem my vydělávat rozhodně vydělávat nebudeme. Ten efekt pro nás nebude z tohoto hlediska plusový. Všechny debaty o tom, jak k nám budou z EU putovat peníze jsou přehnané. Je otázkou zda budou putovat, kolik jich bude a kdy budou. A hlavní otázka je, jestli tyto peníze budou nevýhody z otevření se EU dorovnávat, vyrovnávat či převyšovat. V tomto ohledu jsem skeptický a tady si lidé u nás špatně uvědomují různé souvislosti.

Jsou vaše vztahy s prezidentem před volbami napjatější, jste víc ve střehu?

Mé vztahy s prezidentem republiky jsou nulové. Doby, kdy jsem ho jako předseda vlády navštěvoval jednou týdně, abych ho informoval, co se děje ve vládě jsou dávno pryč. On tyto schůzky jednostranně přerušil. Naše vztahy jsou zmrtveny tak, že jsem s ním nemluvil tři čtvrtě roku, což je absurdita, která v moderním demokratickém systému nemá ve světě obdoby.

Může se stát, že přesto, že vyhrajete volby, nebudete mít s kým uplést koalici?

Může, ale pořád se domnívám, že všechny spojnice mezi stranami jsou možné. Říkám-li možné, tak to slovo odlišuji od slova, co je preferované, co je horší či lepší. Už tím, že říkám, že je to možné, to je určitý průlom proti minulosti, a nechť si z toho každý vybere, co uzná za vhodné.

Kdy se začnete věnovat roli dědečka, respektive chystáte se do penze?

Do důchodu se nechystám! Na roli dědečka nepomýšlím. Znám spoustu unavených dvacetiletých a mnoho životaplných šedesáti- sedmdesátiletých. Nespojoval bych to s věkem. V neděli odpoledne jsem dostal na chalupě úkol uspat obě vnoučátka. Vynutila si pohádku a já ji začal sebevědomě vyprávět a najednou jsem zjistil, že nevím jak dál.

A vy jste neměl nějakou svoji oblíbenou?

Když se dívám na vaše mládí, tak vy jste k tomu daleko blíž. A na podobné otázky já už dávno dávám stylizované, neautentické odpovědi. To bych se musel zeptat své maminky.

David Soukup, Mladý svět,  13/2002