Hlavní strana » Projevy a vystoupení » Pozdrav prezidenta republiky…

Pozdrav prezidenta republiky delegátům XVII. kongresu ODS

Projevy a vystoupení, 18. 11. 2006

Pane předsedo, vážení delegáti, vážení hosté,

stalo se již jistou tradicí, že – jako zakladatel, dlouhodobý předseda a nyní předseda čestný – i v roli prezidenta republiky adresuji jednáním Vašich kongresů pozdrav a několik, doufám, že neambiciózních a nikoho nezneklidňujících slov.

Prezident republiky má fungovat jako svorník politického života  naší parlamentní demokracie. Některými politickými a mediálními kruhy sice bývám podezírán a viněn z opaku, ale snažím se tak chovat a věřím, že právě Vy to tak cítíte.

Přesto se nemohu na naše domácí politické soupeření, na tento praktický projev naší svobody, kterou jsme opětovně nabyli téměř přesně před sedmnácti lety, dívat z pozice nezúčastněného pozorovatele nebo jen neutrálního či moralistního komentátora. Nic takového není možné, není žádoucí a stejně by to bylo jen předstíráním.

Základem každého smysluplného politického postoje je a být musí jasné ideové zakotvení, protože jedině to umožňuje, aby se člověk ve spleti krátkodobých či úzce skupinových zájmů dokázal orientovat a aby viděl dále než na horizont právě probíhajícího dne. Takový postoj se v současnosti – u nás, ale i v celém západním světě – bohužel stává výrazně menšinovým. Je považován za staromódní přežitek, který řadu soudobých aktérů politických zápasů o mocenský vliv jen brzdí a zdržuje.

Moje celoživotní zkušenost říká, že je tomu právě naopak, že je žití bez jasného ideového kompasu omylem. Snaha zalíbit se voličům zleva doprava za cenu ideové vyprázdněnosti – v ODS to před lety kdosi propagoval jako tzv. „široké rozkročení“ – vede ke stírání rozdílů mezi politickými stranami. V předvolebních zápasech je pak tento postoj kompenzován silnější a drsnější rétorikou, hloubením těžko překročitelných příkopů a bariér vůči ostatním a personifikací politického souboje. Obvykle je výsledkem kontraproduktivní polarita celé společnosti. V takové atmosféře je každý kompromis pokládán za zbabělost a rozumnost je postavena do role zrádce.

Zjednodušené černobílé vidění má své oprávnění, jde-li o okamžik revoluční přeměny jednoho společenského uspořádání v jiné. V běžném životě vede k tomu, že politika začíná připomínat střetnutí nesmiřitelných fanoušků fotbalových klubů. Důsledkem jsou i mimořádně těsné výsledky volebních klání a – následně – nemožnost sestavit fungováníschopné vládní sestavy. Myslím, že ani Vám něco takového nemůže vyhovovat.

Jsem nesmírně rád, že je v očích významné části české demokratické veřejnosti Vaše strana opět hlavní nadějí v nikdy nekončícím střetu o svobodu proti jejímu omezování, v úsilí o suverenitu občana proti státnímu dirigismu a zmrtvujícímu paternalismu, v boji proti málo viditelným, ale o to nebezpečnějším pokusům mocenských složek státu pronikat do soukromí občanů.

Spolu s Vámi jsem rád, že výsledky letošních parlamentních, senátních, komunálních a také krajských pražských voleb učinily z ODS nejsilnější subjekt na naší politické scéně. Chci Vám k tomu upřímně poblahopřát.

Jsem přesvědčen i o tom, že Vás tyto úspěchy zavazují k  odpovědnosti proměnit volbami vyjádřené preference voličů v konkrétní povolební uspořádání, jakkoli je to velmi obtížné.

Jako prezident republiky ctím výsledky voleb. I proto jsem v minulém volebním období neváhal opakovaně svěřit právo k sestavení vlády tehdy nejsilnější parlamentní straně, i když byla v hluboké krizi a i když by si asi mnozí z Vás přáli, abych postupoval jinak. Podle stejné logiky jsem nyní dal stejnou možnost vítězi parlamentních voleb, i když jeho první pokus o sestavení vlády selhal. Tentokrát jsem kvůli tomu kritizován z opačného pólu politického spektra, ale tak to asi být musí.

Je na jednání Vašeho kongresu, abyste se rozhodli, jakou cestou půjdete. Nepochybuji, že si uvědomujete, že Vaše dnešní jednání v mnohém ovlivní další směřování naší země. Nepochybuji, že se rozhodnete správně.

Přeji Vašemu důležitému jednání úspěch.

Václav Klaus, Veletržní palác, Praha, 18.11. 2006