Hlavní strana » Projevy a vystoupení » Teze vystoupení v PS kolem…

Teze vystoupení v PS kolem státního rozpočtu

Projevy a vystoupení, 7. 11. 2002

1.      Předem říkám, že nemám žádné zásadní nové prohlášení ohledně návrhu státního rozpočtu na rok 2003, které by měnilo dosavadní známé stanovisko ODS. Mohu pouze zopakovat, že rozpočet s tímto deficitem a s tímto rozsahem a strukturou výdajů ODS v žádném případě nepodpoří.

2.    Předložený návrh rozpočtu je výrazem toho, že se vláda odmítla s rozpočtem utkat, že zcela pasivně přijala status quo, že se neodvážila udělat tolik potřebné škrty, že tímto návrhem dokonce zvyšuje přerozdělovací procesy prováděné prostřednictvím státního rozpočtu, že dále oslabuje svobodu rozhodování jednotlivých občanů.

To, co říkám, ale není nic nového, nic objevného, to je pouhá rekapitulace dávno známých tezí (viz má nová brožurka CEPu) a je to – konec konců – něco, co svým včerejším oznámením učinila nejvýznamnější světová ratingová agentura.

3.      Přidám pouze dvě poznámky:

-         návrh státního rozpočtu je založen na velmi nerealistickém odhadu tempa růstu HDP jak v roce 2002, tak v roce 2003. Tím si vláda vytváří falešné rozpočtové východisko a odchylka absolutních hodnot HDP pro rok 2003 může být v realitě od prognózy velmi výrazná. Odhad deficitu však – jak známo – vychází z těchto absolutních hodnot a proto se dá předpokládat, že bude relativní hodnota deficitu vyšší než ta, která je zmiňována v předložených dokumentech;

-         vláda přiznává, že ve své srpnové a zářijové propagandě viditelně nadsadila odhad povodňových škod. Toto přiznání více než jasně demonstruje absurdnost nedávno navrhovaných povodňových daňových úprav, které tato sněmovna – naštěstí – neschválila. Upozorňuji ty, kteří návrh pozorně nestudovali, že vláda nás informuje, že v roce 2002 budou finanční prostředky na povodňové škody, poskytnuté ze státního rozpočtu, činit pouze 0,6% výdajů rozpočtu a v roce 2003 jen 0,4% výdajů. To snad dnes ukazuje každému, kdo to nevěděl v září, že byly daňové povodňové hrátky hrou o něco úplně jiného, že byly hrou o zvýšení daňového zatížení občanů.

4.      Abych nezůstával u kritiky, pokusím se přijít s něčím pozitivním. Poslední 4 roky a zejména dnešní návrh rozpočtu ukazují, že je třeba legislativní cestou stanovit jisté meze, limity, hranice pro chování vlády ohledně rozpočtu. Nejsme jediní, kdo si tyto cíle klade. V řadě zemí existují zákony o finanční zodpovědnosti, jinde pakt stability apod.

Já jsem – spolu s kolegy M. Kocourkem a Vl. Tlustým – připravil jednu verzi tohoto zákona, kterou jsme nazvali „Ústavní zákon o rozpočtové kázni“, jehož paragrafové znění v těchto dnech předložíme sněmovně.

Jeho základní myšlenou je nová úprava vztahů vlády a parlamentu, formulace zásad rozpočtové kázně, návrh na pravidelné každoroční vytváření nového dokumentu, nazvaného „Zpráva o rozpočtové strategii vlády“, která bude mít pětiletý charakter, odlišení tří tzv. rozpočtových režimů (lišících se velikostí rozpočtového deficitu), vymezení specifik schvalování rozpočtu v jednotlivých režimech (lišících se velikostí kvóra potřebného ke schválení rozpočtu), změněné podmínky schvalování státního závěrečního účtu, atd.

5.      Jádrem návrhu je zvyšování kvóra potřebného pro schválení rozpočtu při vyšší hodnotě deficitu – od nadpoloviční většiny přítomných poslanců přes nadpoloviční většinu všech poslanců až k třípětinové většině všech poslanců. Myšlenka je to prostá a její logika a zdůvodnění jsou jistě více než srozumitelné. Čím více vláda zadlužuje stát a budoucí daňové poplatníky, tím větší míru podpory musí nalézt ve sněmovně. Z původní, daleko košatější verze návrhu tohoto zákona jsme vědomě ubrali celou řadu věcí, které by mohly být označovány za ideologické, a proto jsme vyškrtli další podmínky týkající se např. podmínek tempa růstu výdajů rozpočtu vůči růstu HDP apod. Věřím, že tuto naši myšlenku sněmovna – na rozdíl od tohoto návrhu rozpočtu – podpoří.

Václav Klaus, 7.11.2002