Hlavní strana » Rozhovory » Odpovědi na otázky MFDnes…

Odpovědi na otázky MFDnes ohledně Josefa Tošovského

Rozhovory, 20. 2. 2007

1. otázka: Kdy a jak jste se seznámili?

Odpověď: Josefa Tošovského jsem vídal v SBČS v průběhu 80. let, v žádném případě čas nemohu upřesnit. Pracoval v devizovém úseku banky, který byl i uvnitř budovy banky intenzivně střežen a přístup do něj nebyl jednoduchý. Osobně jsme se příliš neznali, vídal jsem ho na různých odborných jednáních v bance. Když začaly bankovní reformy v druhé polovině 80.let, asi jsme se setkávali vícekrát. Žádný konkrétní zážitek z toho nemám.

2. otázka: Proč jste ho navrhl na guvernéra tehdejší Státní banky československé?

Odpověď: Zásadní reforma našeho bankovního systému – to je rozdělení centrálního a komerčního bankovnictví a zahájení demonopolizace komerčního bankovnictví – byla připravena již v pěrestrojkovské době závěru 80. let. Podílela se na ní řada ekonomů, kteří se prosadili a stali známými až po listopadu 1989, včetně mne a včetně J. Tošovského (ale i I. Kočárníka, K. Kříže, H. Kysilky, J. Jonáše a dalších). Josef Tošovský byl znám jako politicky nevýrazný odborník, který na tyto otázky měl s námi v mnohém ohledu velmi blízké názory, což se ostatně projevilo i v počátcích 90. let. Role nehlasujících, ale na vládě přítomných J. Tošovského (v roli guvernéra centrální banky) a I. Šujana (jako předsedy statistického úřadu) byla v klíčových chvílích prosazování Scénáře ekonomické reformy pozitivní a velmi důležitá.
Vláda Ladislava Adamce, která tuto bankovní reformu připravila, mi na stole na Federálním ministerstvu financí nechala návrh zákonů, které bylo třeba na zasedání Federálního parlamentu dva dny po mém nástupu do funkce schválit. To se také 13. prosince 1989 stalo. Byla též připravena jména na obsazení hlavních funkcí v nových bankách. Tato jména pro mne byla nepřijatelná a v nepopsatelné rychlosti jsem musel z existujících bankéřů najít jména jiná. Přišel jsem i na J. Tošovského a za zmínku stojí snad i to, že nebyl mezi jmény, navrženými předcházejícím režimem.

3. otázka: Nenapadlo Vás tehdy, že vzhledem ke svému působení v Londýně a vysokému postu v SBCS musel být k předlistopadovému režimu hodně loajální?

Odpověď: J. Tošovský ke komunistickému režimu přiměřeně loajální byl, ale vypadalo to tak, že si striktně drží svou odbornost. Striktně odborně se konec konců choval i v první polovině 90. let. O druhé polovině 90. let bych už to říci nemohl. Nic jiného jsem o něm nevěděl, institut lustrací tehdy samozřejmě neexistoval. To, že bez problémů „prošel“ v dalších obdobích lustracemi, jsem nijak nezkoumal a ani to nebylo v mé pravomoci. Tím se zabýval tehdejší prezident republiky a tehdejší ministr vnitra. V předlistopadovém režimu byl J. Tošovský „pouze“ poradcem předsedy SBČS, formálně žádný vysoký post neměl. Já vím, že role poradce byla a je významná, ale nebyla to vedoucí funkce. Spíše jsem si myslel, že předseda SBČS Stejskal potřeboval odborníka a že od něj žádnou mimořádnou politickou angažovanost nevyžadoval. To byla ale pouze moje domněnka.

Václav Klaus, 20. 2. 2007