---

Hlavní strana » Rozhovory » Rozhovor pro Deníky Bohemia o…

---

Rozhovor pro Deníky Bohemia o volbách 2002

Rozhovory, 25. 2. 2002

Pokud ODS vyhraje červnové volby do sněmovny, ale nepodaří se jí sestavit většinovou koaliční vládu, vybídne ČSSD k recipročnímu kroku? Požádá ji o toleranci své menšinové vlády? 

Teď utíkáte o několik tahů dopředu. Použiji příměr se šachovou hrou: Ptejte se mě na zahájení hry, ptejte se mě na první druhý tah bílého, ale neptejte se mě na dvacátý sedmý tah. 

Dobře, jaké je tedy zahájení hry? 

Dnes nastala situace, že libovolné kombinace budoucích koaličních vztahů mezi třemi politickými seskupeními v zemi - ODS, koalicí unionistů s lidovci a ČSSD - jsou možné. To slovo možné je průlomové, protože znamená jistou legitimizaci sociální demokracie, která se ještě ve volbách v roce 1998 zdála být stranou, jež vyvolávala obavy z návratu k minulému režimu. 

Vytvoření pravolevé vlády ODS s ČSSD nevylučujete. Před čtyřmi lety jste byl proti ní. Co změnilo váš postoj? 

Můj postoj změnily poslední čtyři roky. Myslím, že sociální demokracie - přes veškerý můj projevovaný nesouhlas s mnoha jejími postupy - se legitimizovala jako strana, která - prosím, aby toto slovo bylo dáno do uvozovek - "není šílená", která je normální stranou, jež nás nevrátila před listopad roku 1989. 

A co případná spolupráce ve vládě s koalicí unionistů a lidovců.

Pokud jde o možnost společného vládnutí, mám rozpaky z nesoudržnosti tohoto seskupení. A sleduji-li, jak hlasuje se sociálními demokraty, mám také pochyby o jeho pravicovosti. 

Nevylučujete tedy možnost, že ODS začne vyjednávat o vládě s ČSSD, ne s koalicí Unie svobody a lidové strany, která je jí programově blíže? 

To mi podsouváte něco, co jsem neřekl. Striktně odlišuji slovo možnost od slova přednost, preference. My jsme opakovaně řekli, a je to i v závěru našeho kongresu, že preferujeme koaliční seskupení se stranami, které jsou nám programově blízké. Nevidím důvod, abych šel milimetr dál za tento výrok. 

Dovedete si představit, že budete v příští vládě společně s Janem Rumlem, Ivanem Pilipem nebo Josefem Zieleniecem? Budete ochoten usmířit se s těmi, kteří se proti vám postavili v konfliktu kolem financování ODS v roce 1997? 

Žijeme v jisté politické realitě. Máme dvě politická seskupení, která jsou našimi rivaly i případnými partnery. Tím jsem vám odpověděl. Byla by děsivá nezodpovědnost člověka Václava Klause, kdyby preferoval své osobní libůstky či nelibůstky nad vyřešením problémů české politiky. 

Kdysi jste řekl, že opoziční smlouvou nedržíte sociální demokracii u vlády, ale na uzdě. Za vlády ČSSD se ale prohloubil rozpočtový schodek, byť se politici z lidového domu v tolerančním patentu ODS zavázali, že jej zvyšovat nebudou.

 Myslím, že nemáte pravdu. Pro pochopení je komplikací změna rozpočtových pravidel, která vedla k jiné definici toho, co se počítá do státního rozpočtu. Podepsali jsme toleranční patent, v němž jsme za podmínku kladli snižování deficitu státního rozpočtu, a to v jeho původní definici, která platila v době podepisování tolerančního patentu. Kladli jsme podmínku, aby byl deficit snížen v prvním roce na 35 miliard, ve druhém na 20 miliard a ve třetím na deset miliard. To se stalo. Opakuji ale, že se započetlo hospodaření transformačních organizací do rozpočtu a čísla se změnila.  

Jste dosud přesvědčen, že tolerance menšinové sociálně demokratické vlády bylo lepším řešením než vytvoření široké pravolevé vlády obou stran? 

Myslím, že v roce 1998 nebyl prostor pro velkou koalici. Ani politické strany, ani veřejnost nespěla do fáze, kdy to bylo možné.

Výsledky uplynulých čtyř let v České republice by mohly být daleko lepší, kdyby KDU-ČSL a v menším počtu případů i Unie svobody svým hlasování ve sněmovně nepodpořily desítky a stovky zákonů, které já pokládám za velmi špatné a nidky bych pro ně ruku nezvedl. Tyto dvě strany tolerovaly vládnutí sociální demokracie ve větším počtu případů než Občanská demokratická strana. 

Jste dosud přesvědčen, že tolerance menšinové sociálnědemokratické vlády byla lepším řešením povolební situace než vytvoření široké pravolevé vlády obou stran? 

Myslím, že v roce 1998 nebyl žádný prostor pro velkou koalici. Ani politické strany, ani veřejnost nedospěla ještě do fáze, kdy to bylo možné.

Výsledky uplynulých čtyř let v České republice by mohly být daleko lepší, kdyby KDU-ČSL a v menším počtu případů i Unie svobody svým hlasování ve sněmovně nepodpořily desítky a stovky zákonů, které já pokládám za velmi špatné a nikdy bych pro ně ruku nezvedl. Tyto dvě strany tolerovaly vládnutí sociální demokracie ve větším počtu případů než Občanská demokratická strana. 

ODS před čtyřmi roky vehementně mobilizovala. Varovala před návratem ke starým pořádkům. Letos ale začíná volební kampaň bez varování. A řekl bych, že ne nijak pravicově. Na plakátech ujišťuje o tom, že nenechá starší spoluobčany na holičkách, že to se vstupem do Evropské unie myslí vážně. Co vlastně bude hlavním volebním poselstvím pravicové ODS? Rovná daň pro všechny?

Pane redaktore, teď musím po zemanovsku prohlásit, že jste se asi musel zbláznit, protože jinak byste tuto otázku nemohl položit. To je takový opak pravdy, taková vědomá lež, takové matení čtenářů, že jsem se s něčím podobným už dlouho nesetkal.

Za prvé: ODS byla první, kdo zahájil kampaň s jednotlivými věcnými tématy. Za druhé: naše interpretace Evropské unie je ostrá, naše jistota pro stáří je extrémně pravicový koncept. Levicový volič, který by chtěl žít v socialistickém státě, jej nepřijme. A návrh rovné daně je radikální koncept, který v této zemi ještě nebyl vysloven. 

Zpět k vašim plakátům. Je na nich také teze, že ODS trvá na tom, aby Česko mělo v Evropské unii právo veta v klíčových otázkách státní suverenity. Které to jsou otázky? 

Tímto my říkáme, že si nepřejeme, aby se Evropská unie přesunula od jednomyslného k většinovému hlasování. To je začátek konce elementární svobody jednotlivých zemí. ODS by si přála aby se Evropská unie neposunula už téměř v ničem k většinovém hlasování. ODS chce, aby zůstal český stát, nechce, abychom se stali pouze nějakým kmenem Čechů obývajícím toto území. 

Opakuji otázku: V čem chcete mít právo veta? 

ODS například zásadně nesouhlasí se vznikem společné evropské armády. Nechceme, aby naše jednotky byly součástí něčeho, o čem rozhoduje někdo jiný, a ne česká vláda, český parlament. ODS je také proti vytvoření jednotného daňového systému v Evropě. 

ODS jde do voleb jako jediná z hlavních stran, která nemá nového předsedu. Jste v čele občanských demokratů déle než jedenáct let. Necítíte únavu z politiky? Nemáte, obdobně jako Miloš Zeman, nutkání vystoupit z kolotoče různých zasedání, stranických schůzí a tiskových konferencí? 

Únavu z politiky ani životní únavu necítím. Navíc jsem motivován svými protivníky, jejich už dvanáct let trvajícím bezuzdným šílením proti Václavu Klausovi. To mě motivuje, abych v politice setrvával. Nemohu připustit, abych tomuto šílení dal zelenou.

Dovedete si ještě představit život bez politiky? Přemýšlel jste o tom, co byste dělal, kdybyste nebyl v politice? 

Dobře vím, že politika je vrtkavé kolo štěstí, že v ní člověk jeden den je a druhý den není. V každém případě předpokládám kariéru pedagogickou. Jsem profesorem pražské VŠE, ale i profesorem univerzity v australském Adelaide, jsem spolupracovníkem jednoho amerického ústavu, kde jen čekají, až se má latentní spolupráce přemění na spolupráci aktivní. A mohu zavtipkovat: Na University of Adelaide mám i místo na parkování auta.

Nápadů a různých nabídek mám nekonečné množství. Zůstávám ale v politice, aby bylo všem jasné. 

Loni jste uvedl, že pokud ODS nevyhraje volby, vzdáte se předsednictví strany? Platí to stále. 

Řekl jsem toto: Pokud Občanská demokratická strana nevyhraje volby, vyvodím z toho zásadní osobní závěry. A to platí. 

Prezidentství Václava Havla se uzavře příští rok na jaře. Pokud nebudete premiérem a bude-li mít ODS vlivné postavení, budete se ucházet o úřad hlavy státu? 

Ptáte se opět na tah, který je o mnoho kroků napřed. Mou ambicí je vyhrát ve volbách a zásadním způsobem ovlivnit vytváření budoucí vlády. Všechny další otázky mohou přijít na pořad až později. 

Kandidaturu na prezidenta ale nevylučujete? 

Že bych si zakazoval určité posty? To určitě ne. 

Prezidenta Václava Havla jste již několikrát zařadil mezi své hlavní protivníky? Platí to stále? 

Určitě. Myslím, že každý jeho krok za posledních dvanáct let, zvláště v poslední době, to jen stvrzuje a vynucuje si mé reakce.

Vzpomínáte si, kdy jste naposledy jednal s Václavem Havlem a o čem? 

Je to tak dávno, že už si na to ani nevzpomenu. Myslím, že jsme vzájemné slovo neztratili už mnoho měsíců, tři čtvrtě roku. 

Jste vůdce opoziční strany. Mezi vaše hlavní protivníky tedy patří i šéf vlády Miloš Zeman. Jaký je to protivník? 

Neuvěřitelně silný, nejsilnější, kterého mám. Myslím, že další politici hrají o ligu níž než Miloš Zeman. 

Po volbách nejspíš bude váš klíčový protivník, případně partner, Vladimír Špidla. V čem se liší od Zemana? 

Každý z nich má jiný pohled na svět, jiné priority, jiný styl chování. Dialog s Vladimírem Špidlou bude proto jiný. Pan Špidla je spíše klasický sociální demokrat, zatímco Miloš Zeman je ne příliš sociálně uvažujícím člověkem, levicovým intelektuálem, který chce společnost řídit, kontrolovat shora. 

Čím se bude lišit dialog Klaus - Zeman od dialogu Klaus - Špidla? Jakou ligu hraje Vladimír Špidla? 

Nevidím důvod, abych charakterizoval nějakého dalšího politika podrobněji. 

Pavel Jégl, Deníky Bohemia, 23.2.2002