Hlavní strana » Projevy a vystoupení » Teze vystoupení prezidenta…

Teze vystoupení prezidenta republiky na Velitelském shromáždění Armády České republiky

Projevy a vystoupení, 1. 11. 2005

· Dovolte mi, na Vašem velitelském shromáždění v této své funkci již potřetí, říci pár stručných slov. Jsem velmi rád, že jsem opět zde a že mám – i v průběhu celého roku – řadu příležitostí setkávat se s Vámi. Zejména v poslední době jich bylo opravdu hodně.

· Předpokládám, že všichni vycházíme z toho, že Armáda České republiky v této chvíli prochází zásadní transformací, možná největší, jakou naše ozbrojené síly kdy nebo alespoň v moderní době absolvovaly. Právě nyní se proto rozhoduje o mnohém.

· Je také klíčové, že můžeme vycházet z toho, že je – z bezpečnostního hlediska –zahraničně-politické postavení naší země pravděpodobně nejlepší v historii. Se všemi sousedy nás spojují spojenecké vazby a nejsme ohrožováni žádným státem či koalicí států, jako tomu bývalo téměř vždy v minulosti. Jsme naopak součástí nejsilnější obranné aliance, která kdy na světě existovala.

· Zahraničně-politické priority České republiky v oblasti obrany a bezpečnosti jsou jasné. Je to na prvním místě zájem na existenci silné a akceschopné Severoatlantické aliance jako základního garanta míru, bezpečnosti a stability ve světě, na našem kontinentě i pro naši zemi a jako garanta existence pevné transatlantické vazby a spojenectví s USA. Pokusy o vytváření evropské bezpečnostní politiky proto nesmějí vést k oslabování či dublování NATO. Jako vážnou hrozbu chápeme ohrožení silami mezinárodního terorismu, podílíme se na boji proti němu a budeme v tom pokračovat. Bezpečnostní ohrožení v dnešním světě však nelze omezovat pouze na tento, tzv. mezinárodní terorismus. Existují i další rizika, kterým musí dnešní Evropa a v ní i naše země čelit. I to je třeba při transformaci naší armády brát v úvahu.

· Prováděná profesionalizace, redislokace, přezbrojení a podstatné zmenšení AČR má za cíl přizpůsobit naši armádu potřebám současného vedení bojových operací, oproti minulosti odlišnému charakteru vnějšího ohrožení i změněným potřebám plynoucím z našeho členství v NATO. Přes podstatné zmenšení ozbrojených sil je to – jak jsme, aspoň někteří, očekávali – proces mimořádně náročný a také mimořádně nákladný. Odpovědní představitelé resortu i velení AČR na všech úrovních proto musí mít na mysli maximální hospodárnost vynakládání prostředků.

· Už jsme mnohokrát řekli, že budoucnost AČR nelze vidět pouze jako poskytovatele specifických činností pro spojenecké síly NATO, případně jen jako účastníka zahraničních misí. Proměňující se charakter bezpečnostních hrozeb také jednoznačně prokázal, že moderní armády nemohou uspět pouze výlučným spoléháním se na nejmodernější bojovou techniku. Jak pro Alianci, tak pro obranu našeho území musíme budovat síly schopné skutečného zásahu a plné bojové činnosti.

· Došlo ještě k jedné důležité změně. Profesionalizací přestala být AČR vzorkem společnosti. To byla v jistém smyslu výhoda, ale i nevýhoda. Nyní je třeba zajistit, aby se v nových podmínkách armáda nestala kastou, charakterem svého fungování a svými zájmy odříznutou od zbytku společnosti, od jejích priorit a potřeb. Neříkám, že to právě dnes naléhavě hrozí, ale je třeba na to dávat dobrý pozor.

· Služba v armádě znovu získala ztracenou prestiž a nyní je možné vybírat z početných řad zájemců o práci v ozbrojených silách. Velitelský sbor AČR odpovídá za to, že výsledkem musí být vysoká profesionalita, kompetentnost na všech stupních a hospodárnost. Pouze v tom případě může AČR splnit úkoly, které jsou na ní kladeny, pouze v tomto případě nebudou ohromné prostředky každoročně vynakládané ze státního rozpočtu na obranu vyplýtvány.

· Považuji také za nezbytné, aby příslušníci Armády České republiky byli i při respektování nepolitického charakteru armády aktivními občany. Aby chápali svou povinnost, na níž přísahají – bránit svobodu a demokracii v naší zemi. To musí být základním prvkem výchovy příslušníků našich ozbrojených sil.

· I když jsem 28. října na slavnostní přísaze na Pražském hradě řekl, že jsme ušli pouze první část cesty k moderní a funkční armádě, dovolte mi abych ocenil dobré výsledky, kterých bylo dosaženo, a to nejen na viditelných případech zahraničních misí v Kosovu, Iráku či Afghanistánu, ale především na mediálně méně atraktivních domácích vojenských základnách, posádkách i velitelských štábech. Věřím, že ocenění, která se českým ozbrojeným silám dostávají při spojeneckých cvičeních či při působení v zahraničí nejsou pouze zdvořilostní. Všem příslušníkům AČR, kteří se o tyto úspěchy zasloužili, chci poděkovat.

Václav Klaus, Velitelské shromáždění Armády České republiky, Hlavní sál Ministerstva obrany, Praha, 1.11.2005