Hlavní strana » Rozhovory » Rozhovor pro deník Právo o…

Rozhovor pro deník Právo o volební kampani a "špidlovském" socialismu

Rozhovory, 12. 6. 2002

Podle výzkumů bude volební souboj velmi těsný. Poslední údaje pak dávají větší šanci ČSSD než ODS. Pokusíte se výsledek zvrátit zase nějakou mobilisací jako před čtyřmi lety?

Vidím i jiné průzkumy než tyto vámi citované. Průzkumy se měnily každý den překotně a já si nemyslím, že se tak překotně mění nálady voličů. Spíše očekávám, že tyto výsledky výzkumů mají jisté efekty, jisté záměry jejich tvůrců. Nenechám se nějakým zásadním způsobem uklamat a deprimovat. Bohužel vytvářejí jisté klima, a tím ovlivňují voliče. ODS má připraveno několik dalších věcí. Myslím, že jste již zaregistrovali unikátní pokus, a sice telefonní oslovení voličů, něco, co se v České republice ještě nikdy nestalo. Samozřejmě máme připraveny inzeráty, plakáty, letáky na poslední chvíli.

Ptal jsem se, zda se budete vymezovat proti soupeřům podobně ostře jako v mobilisaci proti levici v roce 1998?

Pro nás je špidlovský socialismus děsivou tragédií. Je to náš hlavní protivník, hlavní nepřítel, byl vždycky, je vždycky a bude vždycky. Myslím, že to říkáme dostatečně jasně. Něco jiného je, že neděláme takové personální hříčky jako některé jiné politické strany a někteří jiní politikové. Jestliže nejmenujeme častěji pana Špidlu, ale jmenujeme socialismus a socialisty, tak to je myslím nejenom otázka férovým způsobem vedené volební kampaně. Mrzí mě, že někteří stejný princip nedodržují. Místo aby bojovali s programy, bojují se jménem Václav Klaus, a to se mi zdá až žertovné. Jestli kvůli mému jménu opravdu nemohou spát, jestli s mým jménem na rtech usínají, jestli s mým jménem na rtech vstávají, tak je to známka tragické chudoby politických názorů a programového zakotvení těchto lidí.

Neobáváte se, že po vyjádřeních šéfa ČSSD Vladimíra Špidly - ale i slovech představitelů Koalice - je reálné, že s ODS nebude nikdo chtít jít do vlády?

Když slyším prázdnotu argumentů a fanatické argumenty socialismu 19. nebo první poloviny 20. století, které předvádí pan Špidla, nedovedu si představit, že by s ním mohl jít někdo do jakékoli koalice. To se mi zdá naprosto děsivé. Já jsem strašně rád, že ty televizní debaty proběhly, protože nahotu těchto dávno vyčpělých socialistických postojů ukázaly každému tak zřetelně a tak výrazně, že by se nám to žádnou sebegeniálnější kampaní nemohlo povést.

V čem konkrétně tuto nahotu podle vás předvedl?

On jen omílá svá pseudosociální hesla o solidaritě, která je pseudosolidaritou, o bezplatné lékařské péči, která je saframentsky drahá. O bezplatném školství, které je nesmírně drahé, a všichni o tom víme, a tak dále a tak dále. To je tak vyčpělý arzenál marxistického typu! Děsím se, že vůbec někdo může ještě v roce 2002 něco takového vytahovat. Jakkoliv pánové Blair, Schröder a podobní jsou ideovými spojenci ČSSD, tak musím říci, že to jsou věty, které oni by nikdy nevyslovili a které také ve svých zemích ve volebních kampaních určitě neříkají.

Z toho předpokládám, že asi pro vás není možné jít do vlády s ČSSD.

Před chvílí jste řekl, že se dostatečně nevymezujeme. Když vám jasně říkám, jaké jsou naše postoje, tak se vám zase nelíbí, že bychom uvažovali o nějakých variantách povolebního uspořádání. Já této hříčce bohužel nerozumím, asi mé IQ na to není dostatečné. Já si myslím, že by bylo ideální, kdyby voliči rozhodli takovým jasným způsobem, aby bylo možné vytvořit povolební koalici, která by měla nenulový nebo ne velmi malý nejvyšší společný jmenovatel programové shody. Čím vyšší tento nejvyšší společný jmenovatel programové shody bude, tím lépe pro tuto zemi. V tomto smyslu mohu jen doufat, že to voliči dobře vědí a tuto šanci politikům dají.

Na loňském kongresu ODS jste řekl: "Kdybychom neuspěli, tak skutečně nemám v čele ODS co pohledávat." Na doplňující otázku jste jako úspěch označil převzetí vlády. Vyplývá z toho, že nebude-li ODS ve vládě, tak z toho vyvodíte osobní zodpovědnost?

To jsou otázky, do kterých mě nepřetržitě tlačíte a vnucujete mi je. Otázku úspěchu a neúspěchu my posoudíme sami po volbách. Nenechám se dotlačit k tomu, abych ji tímto způsobem avizoval dopředu, i když se mě na to vy sám osobně ptáte aspoň podesáté.

Vy jste to avizoval právě na kongresu v Ostravě.

Já jsem odpověděl.

Jak to bylo na často diskutované schůzce představitelů ODS a lidovců? Jejich předseda Cyril Svoboda řekl, že skončila krachem, Vlastimil Tlustý, který vás doprovázel, tvrdí, že možnost povolební spolupráce je otevřená.

Slovo krach jsem do této chvíle neslyšel. To myslím říkáte vy jako první, to myslím neřekl ani pan Svoboda. Definitivně, konečným způsobem prohlašuji, že ta schůzka byla zorganizována na jeho popud. Říkám to s třemi vykřičníky a prohlašuji, že už o tom neřeknu ani jeden jediný další doplňující soud. Za druhé prohlašuji zcela jasně, že schůzka proběhla ve zcela přívětivém, přátelském duchu a že nikdo z této schůzky s žádným takovým pocitem neodjížděl, není-li pan Cyril Svoboda herec hodný vystupovat v roli Hamleta v Národním divadle. Za třetí vyjádřil jsem evidentní, zřetelné, jasné stanovisko, že pro ODS je ideální hledat spolupráci na nesocialistické straně politického spektra. Pan Cyril Svoboda si to před mýma očima zapsal. Zdůraznil jsem, že tuto větu říkám často do médií, ale že cítím potřebu mu to říci osobně do očí. Podtrženo sečteno, jestli by bylo možné tuto schůzku označit krachem, tak pak musím vyslovit jednu hypotézu. Pak pan Svoboda asi chtěl, abych řekl vůči němu a vůči straně lidové nějaké nesmiřitelné negativní věty, které by mu definitivně umožnily, aby naskočil na spolupráci s českými socialisty. V závorce říkám komunisty. Protože tuto informaci ode mě nedostal, pak si dovedu představit, že mohl považovat tuto schůzku za krach. Ale myslím, že to je něco úplně opačného, než co se šířilo minulý týden v českých médiích.

Váš místopředseda Jan Zahradil na adresu lidové strany několikrát prohlásil, že by s ní byla problematičtější spolupráce v souvislosti s národními zájmy. Poukazoval na členství KDU-ČSL v Evropské lidové straně. Souhlasíte s ním?

Začal jsem tento hovor před chvílí se slovy: Vzhledem k tomu, že jsme odsouzeni ke koaličnímu vládnutí, naší povinností je hledat co největší průnik programů. Samozřejmě průniky programů jsou v drtivé většině nenulové - ale někdy jsou malé, někdy jsou větší. Nepochybně se stranou lidovou máme nenulový programový průnik. A teď jde jen a jedině o to, jestli tento průnik by byl natolik dostatečný, aby umožnil existenci společné vlády.

Otázka zněla, zda souhlasíte s názorem kolegy Zahradila.

Nepodsouval bych, a myslím, že to nedělá ani kolega Zahradil, straně lidové opovrhování českými národními zájmy. To jsem neřekl a myslím, že to neřekl ani pan Zahradil. Ale dobře vím, že významná loajalita strany lidové vůči křesťanskodemokratickému proudu v dnešní Evropě právě v otázce českých národních zájmů, poválečného uspořádání, Benešových dekretů a podobně určitým problémem je. Tento proud je výrazně prezentován rakouskou lidovou stranou, německou CSU, eventuálně německou CDU. Zdá se mi, že tato naše strana je těmito svými kolegy tlačena do určitých postojů. Teď, abych jim nekřivdil, tyto postoje by možná sami ani nemuseli zastávat a mít je v sobě zakódovány.  

Lukáš Bek, Právo, 12.6.2002