Hlavní strana » Dokumenty » Odpověď na Otevřený dopis…

Odpověď na Otevřený dopis Akademického senátu 1. lékařské fakulty UK

Dokumenty, 4. 5. 2001

        Odpověď na Otevřený dopis Akademického senátu
                                 1. lékařské fakulty UK

                                         V Praze dne 4. května 2001

 Vážení členové Akademického senátu,

obdržel jsem Váš otevřený dopis, který jste nazvali „TITANIC aneb K perspektivám vysokého školství v ČR“. Dovolte mi, abych se k němu vyjádřil trochu podrobněji.

Souhlasím s názorem, že by na našich vysokých školách neměla existovat „dvojí kategorie“ studentů, kdy jedni studují zdarma a druzí si studium v rámci systému „celoživotního vzdělávání“ platí. Já pro tento model financování nehlasoval. Považuji ho za neracionální a za diskriminační. To, že tento názor zvítězil, je podle mého nejhlubšího přesvědčení důsledkem některých utkvělých představ a díky nim i špatně koncipovaného vysokoškolského zákona, který brání vybírat školné od všech studentů.

Jsem přesvědčen, že jediným řešením, které povede nejen k odstranění tohoto jevu, ale které zavede do systému racionalitu a které umožní vysokým školám vyřešit velkou část jejich finančních problémů, je zavedení školného (na vysokých školách). To umožní skutečným zájemcům o studium studovat, a to na té škole či fakultě, o kterou mají opravdu zájem. Současný způsob financování vysokých škol, jak jistě víte, systémově uchovává numerus clausus a znemožňuje vysokým školám přijmout tolik studentů, kolik jich o studium projeví zájem.

Dnešní systém vede také často k tomu, že mnozí studenti, kteří se nedostanou na fakultu, o níž mají zájem, studují fakulty a obory, o které opravdový zájem nemají. Dochází tak k mrhání prostředků daňových poplatníků. Tyto jevy Vám, vysokoškolským pedagogům, nepochybně musí být známé a udivuje mne, že se o nich nezmiňujete a nezamýšlíte se nad nimi. Stejně tak mne vždy udivovalo a udivuje i teď, s jakým odporem se u vysokoškolských pedagogů a akademických funkcionářů setkávaly a setkávají návrhy na zavedení školného na vysokých školách. Právě Vy jistě nejlépe chápete neefektivnost a nespravedlnost současného způsobu přijímání a odmítání zájemců o studium na Vašich fakultách a oborech.

Vyjadřujete obavu, aby se majetkové poměry studentů a jejich rodičů nestaly handicapem v přístupu ke vzdělání. Souhlasím s Vámi. Změna financování vysokých škol formou zavedení školného musí být doprovázena propracovaným systémem studentských půjček nebo jiným systémem, který umožní studovat studentům o vzdělání usilujícím, avšak momentálně nemajetným. Považuji však za nezbytné, a to nejen z hlediska ekonomického, ale především z hlediska mravního, aby člověk do svého vlastního vzdělání investoval vlastní prostředky a aby nežádal od jiných lidí, aby mu jeho vzdělání financovali. Jen to povede k vytvoření normálních, finančně i lidsky zdravých poměrů na našich vysokých školách.

Udivuje mne též, že se sami nezamýšlíte nad možnými reformními opatřeními uvnitř systému vysokého školství a že se omezujete na pouhý požadavek většího množství peněz od státu. Snad je to proto, že je Váš „TITANIC“ výzvou, která má pouze upozornit na problémy. Tyto problémy jsou poměrně dobře známy a vím, že nejsou jen v nedostatku peněz. Ostatně, požadujete peníze fakticky nikoli od „státu“, ale od daňových poplatníků. Adresujete-li tedy svůj otevřený dopis „odpovědným orgánům ČR i veřejnosti“, chybí v něm otázka vůči veřejnosti, zda by byla ochotna v zájmu vysokého školství platit vyšší daně. Navíc, nic jako „zájem vysokého školství“ neexistuje. To je pouhá fráze, zděděná z komunistického režimu.

Přeměna vysokých škol ve veřejnoprávní instituce nesledovala, jak píšete, „…promrhávání Vašeho tvůrčího potenciálu sháněním sponzorů“, nýbrž měla vysokým školám umožnit, aby mohly efektivněji nakládat se svým majetkem. Prošli jste se někdy Prahou a zamysleli se nad tím, zda opravdu všechny ty ústavy, archivy a další instituty a instituce, nesoucí ve svém názvu UK, jsou potřebné a zda jejich sídla nezbytně musí být v centrálních nebo v historických částech Prahy? Vypracoval někdo z Vás seriózní analýzu, zda jsou opravdu efektivně využívány všechny prostory, všechny lidské a materiální kapacity Vašich fakult a zařízení? Z Vašeho „TITANICU“ se mi zdá, že je u Vás všechno v pořádku a že by veškeré problémy vysokých škol měl řešit někdo třetí. Obávám se, že to tak není.

Chtěl bych Vás ubezpečit, že mne problémy vysokého školství leží na srdci stejně jako Vám a jen doufám, že je budeme mít příležitost řešit společně, bez zoufalých výkřiků, ale spíše s rozmyslem a vzájemnou důvěrou.

S pozdravem 

                                           Václav Klaus