Hlavní strana » Projevy a vystoupení » Projev k 50. výročí založení…

Projev k 50. výročí založení VŠE

Projevy a vystoupení, 13. 8. 2003

Paní rektorko, paní ministryně, vážení učitelé i studenti, vážení hosté,

rád jsem přijal pozvání na dnešní oslavu, kterou do jisté míry považuji i za oslavu svou. Nedlouho po vzniku VŠE jsem do této školy nastoupil jako student, několikrát jsem zde krátce i vyučoval, dlouhá léta jsem vedl a oponoval diplomové práce, v minulém desetiletí jsem se stal profesorem a nakonec i čestným doktorem školy. VŠE byla a je součástí mého života.

Dnes je jí 50 let, což v životě vysoké školy není tak mnoho. Nevznikala však zcela ve vzduchoprázdnu a měla na co navazovat. Pro české ekonomy je významná tím, že jejím založením (jakkoli to bylo v době rané komunistické éry) získala ekonomie, do té doby vyučovaná na právnických a technických fakultách, svou vlastní akademickou půdu.

Dnešní den je příležitostí k zavzpomínání a k zamyšlení.

Ekonomické vzdělávání u nás bylo po dlouhou dobu zaměřeno na výchovu vyšších úředníků státní správy. Učitelé kamerálních věd zcela logicky tíhli k  historicko-správním metodám a ekonomii spojovali se správní vědou. Ke změně došlo teprve koncem 19. století po rozdělení Karlovy-Ferdinandovy university na německou a českou část. Byl to tehdy zejména Albín Bráf, kdo českou ekonomickou vědu systematizoval a kdo vychoval řadu významných českých ekonomů. Na ně v meziválečném období navázali zejména Alois Rašín, Karel Engliš a Josef Macek. Potom byl vývoj české ekonomické vědy přerušen německou okupací a po únoru 1948 nastala čtyřicetiletá doba ne ekonomie, ale marxistické politické ekonomie s jejími dogmaty o centrálním plánování, státním vlastnictví, vykořisťování a zbídačování proletariátu. Cílem bylo vychovávat úředníky státních podniků a aparátu centrálního řízení.

Přesto i tehdy docházelo k rozvoji ekonomického myšlení, což ukázaly i diskuse a spory o podobu ekonomické reformy ve druhé polovině 60. let. Mezi českými ekonomy byl značný myšlenkový a vědecký potenciál. Toto krátké oživení ekonomického myšlení však bylo po srpnu 1968 násilně přerušeno a naše ekonomie se znovu ponořila do stojatých vod stagnace. Přesto ekonomické reformy, připravované v roce 1990, čerpaly z myšlenek ekonomů, z  nichž mnozí získali své vzdělání právě na Vysoké škole ekonomické. K zásadním změnám ve výuce došlo na počátku 90. let. V té době vyrostla nová generace ekonomů, jejichž vzdělání je srovnatelné se světem a nejlepší z nich by byli schopni obstát na nejprestižnějších světových universitách. Do češtiny byla přeložena řada kvalitních ekonomických knih a objevilo se množství nových českých ekonomických publikací. My starší, kteří jsme se ke skutečné ekonomii obtížně a dlouze propracovávali z těžko přístupné a často zakázané literatury, můžeme dnešním studentům podmínky, za nichž ekonomii studují, jen závidět.

Vysoká škola ekonomická je největší a nejstarší vysokou ekonomickou školou u nás, což ji staví do pozice jakési „vlajkové lodi“ ekonomického vzdělávání v naší zemi. Získala si postavení uznávané vzdělávací a výzkumné instituce. Dosažené výsledky je dobré připomenout a ocenit. Nicméně, vždycky jsem měl pocit, že v klíčových chvílích společenských změn v  naší zemi – tedy v šedesátých letech, v závěru let osmdesátých, ale i v  letech devadesátých, hlas VŠE nezněl dostatečně hlasitě. Týká se to i dnešních, velmi rozporných ekonomických diskusí.

Vysoká poptávka zaměstnavatelů po graduovaných ekonomech činí ekonomické vzdělání relativně atraktivní, což mnohé studenty poněkud „rozmazluje“. Za nezdravý trend považuji narůstající počty studentů, kteří paralelně studují jinou vysokou školu nebo jsou zaměstnáni na plný úvazek, což si jako bývalý pilný žák nedovedu představit. Neučme studenty memorovat encyklopedická fakta, vzorečky a vládní vyhlášky. Učme je ekonomicky myslet, zasvěceně polemizovat, řešit problémy a tvořit si vlastní zdravý názor na svět. Nevychovávejme úzce specializované a pro potřeby praxe „na míru šité“ odborníky bez širšího společenskovědního rozhledu a bez schopnosti tvořivého myšlení. Vzdělávání musí mít skutečně universitní charakter. VŠE tento úkol jistě zvládne.

Přeji jí dalších úspěšných 50 let.

Václav Klaus, Vysoká škola ekonomická, Praha, 16.9.2003