Hlavní strana » Rozhovory » Rozhovor pro MF Dnes o…

Rozhovor pro MF Dnes o prezidentském úřadu

Rozhovory, 28. 2. 2002

Za rok bude na Hradě sedět jiný prezident, který nahradí Václava Havla. Kdo to podle vás bude?

To opravdu netuším a v této chvíli se touto otázkou ani nezabývám.

Chcete to být vy?

Já jsem mnohokrát odpověděl, že za klíčovou ambici považuji spolu s ODS a spolu s občany naší země vyhrát parlamentní volby a pokusit se zásadním způsobem přispět k sestavení zcela jiné vlády, než jaká je ta dnešní, a obrátit celou řadu tendencí, které byly zavedeny za minulé čtyřleté období. To je ambice číslo jedna, jakýkoli další dotaz, co dál, je pro mne v této chvíli nezajímavý. Chcete-li dovětek - nehodlám se odstěhovat ani na portugalské pobřeží, ani na Českomoravskou vrchovinu, v politice hodlám zůstat, a tím jasně říkám, že jsem připraven v ní fungovat v různých postech. To je vše, co řeknu o svých ambicích.

Řekne ODS jméno svého prezidentského kandidáta během kampaně před červnovými volbami do sněmovny?

Určitě ne. Ani by ji to ve snu nenapadlo a musela by se zbláznit, kdyby to udělala.

Proč zbláznit? Proč by voliči neměli mít šanci vědět, koho hodláte udělat prezidentem?

Nikdy nás to nenapadlo.

Ale v předchozích kampaních, v letech 1992 i 1996, jste jméno svého kandidáta veřejně říkali. Tehdy jste podporovali Václava Havla.

Možná, ale z toho vůbec nic neplyne.

Možná že přece jen plyne. Třeba to, že tentokrát nepovažujete za důležité, aby se voliči předem dozvěděli, kdo by mohl Václava Havla nahradit. Volby do sněmovny budou přece pro volbu nového prezidenta klíčové.

Nejenom. Máme také Senát, do jehož třetiny se bude volit na podzim, máme nějaký výsledek voleb, a ten teprve otvírá začátek smysluplných úvah na toto téma. Já se usmívám tomu, že někteří lidé chtějí kandidovat sebe sama už dnes, když naprosto netuší, jak dopadnou parlamentní volby do obou komor. My nemáme prezidentský systém, my nemáme přímou volbu prezidenta, z tohoto hlediska myslím, že je úplně absurdní, aby někdo vyhlašoval své vlastní kandidatury. To je protimluv.

Takže jestli tomu dobře rozumíme, budou o novém prezidentovi rozhodovat zákulisní jednání po volbách, třeba při sestavování nové vlády. Je to tak?

Vy jste už to pootočil a ukázal, jak se díváte na svět. Vy už jste použil slovo "zákulisní" evidentně s pejorativním významem. To, že politici jednají, že vyjednávají, že hledají dohodu tu o daňovém systému, tu o Benešových dekretech, tu o volbě prezidenta, je jediný a hlavní úkol politiků. A despekt, diskreditace a karikatura těchto jednání je něco, co je snad největší tragédií polistopadového období. To je občanům pořád vštěpováno a vytvoření této psychózy v zemi je tou největší tragédií, která se v postkomunistické éře v naší zemi vůbec stala.

Tak tedy se vší úctou k povolebním jednáním: bude post prezidenta podle vašeho názoru jedním z důležitých bodů, o kterých se bude debatovat při vytváření nové vlády?

Nepochybně důležitý post naší země to je a bude, i když už to nikdy nebude tak důležitý post jako v éře vlády prezidenta Havla. Nicméně téma to bude, ale troufám si říci, že to bude podstatně okrajovější téma, než je nepřetržitě předhazováno, postulováno, nabízeno. Myslím, že tu roli, která je očekávána, to mít nebude. V žádném případě to nebude mít takovou roli ze strany ODS, z naší strany, mé vlastní. Já jsem ten, který daleko více hraje tenis na otevřeném hřišti a chce vyhrát na hřišti, a nikoliv dohodou v šatně. Rozhodně nebudeme to téma hrát tak silně jako zřejmě ostatní strany.

ODS dlouho navrhuje omezit prezidentské pravomoci, ať už se to týká milostí, jmenování členů bankovní rady nebo postupu prezidenta po volbách. Když teď slyšíme vaše argumenty, nebylo by lepší prezidentskou funkci vůbec zrušit? Potřebujeme vůbec prezidenta?

To je zase zbytečně ostrá otázka. Naše návrhy na pár omezení pravomocí prezidenta jsou okrajové, nepodstatné, dramaticky zveličované našimi politickými nepřáteli. O samotném systému prezidentské funkce a roli prezidenta jsme nikdy ani vteřinu žádné pochybnosti nevyslovovali a návrhy neměli. Mluvíme-li někdy o kontrasignacích k tomu či onomu, tak to je něco úplně jiného. Já myslím, že žádný rozumný člověk nemůže považovat za racionální, aby prezident republiky jmenoval viceguvernéra České národní banky způsobem, že o tom neztratí jediné slovo ani s předsedou vlády, ani s ministrem financí, když už cudně vynechám předsedu Poslanecké sněmovny. To je přece absurdní věc. Jestli má prezident poslechnout jejich doporučení, je věc druhá, ale že s nimi není ochoten strávit ani minutu debaty na toto téma, je absurdní. Stejně absurdní je jmenování ústavního soudce, pokud o tom nevede nikdo dialog s vládou, a zejména s ministrem spravedlnosti. To je důkaz naprosté absurdity. Jestli je to dáno jenom osobními charakteristikami současného prezidenta nebo systémovou vadou v naší ústavě, to je na rozvážení. Ale nevěřím, že by byl jeden jediný člověk v téhle zemi, který by to považoval za správné a racionální.

Vy byste takové konzultace vedl?

Já bych to považoval za naprosto samozřejmé. Než jste přišli, seděli jsme tady asi se třemi lidmi a s grafikem nad grafickým uspořádáním jednoho z témat naší volební kampaně. A já během té doby volal mobilem asi deseti nepřítomným lidem, co by na to řekli. A ten člověk, který není z ODS, je profesionál ve světě grafiky, říkal: "To je neuvěřitelné. O vás jdou fámy, že diktátorsky rozhodujete a že se nikoho neptáte, a já jsem ještě neviděl nikoho jiného, kdo by tolik hledal konsenzus a tolik telefonoval různým lidem, kteří jsou třeba s dětmi na horách o jarních prázdninách, jestli máme zvolit tohle nebo ono!" Já myslím, že to je jedna z největších nespravedlností, která se vůči mé osobě vůbec děje, že je tento názor šířen.

Říkal jste, že už prezident nikdy nebude takový, jako byl Václav Havel, a že už nikdy nebude taková jeho moc. Čím se podle vás bude příští prezident lišit od Václava Havla a čím by se podle vás lišit měl?

Bude se lišit primárně tím, že nebude vynesen do své funkce pádem komunismu a zrozením demokracie v naší zemi. To je neopakovatelný jev, který už nemůže nikdy nastat. Každý další prezident už bude více normálním prezidentem v řadě a tu prestiž, váhu, aureolu, která byla spojena s koncem komunismu a způsobem, jak se dostal do čela, už nikdy nebude mít. A je to tak asi správně.

Robert Čásenský, Jindřich Šídlo, MF Dnes, 28.2.2002