---

Hlavní strana » Rozhovory » Za mě bude méně…

---

Za mě bude méně prezidentských fanfár

Rozhovory, 9. 1. 2003

Funkci bych byl schopen vykonávat s dostatečnou pokorou, říká kandidát na prezidenta Václav Klaus

Václav Klaus se obává, že mu cestu na Hrad zablokuje dohoda lidovců a ČSSD. Bude-li se volba opakovat, půjde do ní znovu, ať bude nepřímá, nebo přímá.

Už tři týdny nejste předsedou ODS, chovají se k vám členové vaší strany jinak?

Ne, ani členové ODS, ani lidé.

Jak se díváte na ODS teď, když už nejste jejím předsedou?

Myslím, že ODS funguje. Myslím, že nový předseda (Mirek Topolánek - pozn. red.) se svými mediálními výstupy docela zřetelně etabluje a podle mého názoru neudělal žádnou chybu.

Ještě se vám Topolánek zdá prázdný a falešný? (Tato slova Klaus použil v SMS zprávě, kterou při prosincovém kongresu ODS na jeho mobilním telefonu vyfotografoval reportér deníku Blesk.)

V mé, zločinným způsobem odfotografované esemesce jsem řekl, že projev Topolánka byl prázdný a falešný. Ne sám Topolánek. Bylo to esemeskování mému synovi do Pece pod Sněžkou.

Proč byste měl být příštím prezidentem právě vy?

Tak, nemyslím, že jsem osoba výlučná. Nicméně jsem přesvědčen o tom, že vím, co tato funkce obnáší, a jsem si jist, že bych ji s dostatečnou pokorou byl schopen vykonávat.

Co ta funkce podle vás obnáší?

Trvám na tom, že bych se pokusil tuto funkci zcivilnit, daleko víc ji přiblížit lidem. Byl jsem na koncertu k desátému výročí Akademie věd v Rudolfinu a měl jsem mimořádně hezký akustický zážitek, protože jsem poprvé za třináct let seděl v normální deváté řadě, nikoliv v postranní lóži pro papaláše, jak byste asi řekli vy. A právě tam jsem si připomněl jeden neskutečný zážitek. Tím byl zahajovací koncert Pražského jara - a se mnou seděl v čestné lóži tehdejší rakouský kancléř Franz Vranitzky. Do vedlejší přišel prezident Václav Havel. Neuvěřitelnou dobu jeho putování Rudolfinem zněly fanfáry z Libuše, bylo to neskutečně přetažené a rakouský kancléř mi pošeptal: „To jsem nevěděl, že ještě máte monarchii.“ Včera jsem si tuhle větu připomněl a řekl jsem si, že by bylo mojí povinností, aby bylo méně prezidentských fanfár.

Jak jinak chcete, kromě fanfár, funkci prezidenta zcivilnět?

Myslím, že prezident musí komunikovat více s lidmi. Rektor vysoké školy ekonomické mi například říkal: „Přijdete po patnáctém (15. ledna se volí prezident) na své časté přednášky pro studenty?“ Odpověděl jsem: „To bych se musel zbláznit, kdybych nepřišel.“

Jak si představujete roli první dámy, vaší ženy?

I ona by měla hrát roli civilní. Ji by určitě nenapadlo vyžadovat nějaké specifické zákony týkající se první dámy.

Souhlasíte s názorem, že s odchodem Václava Havla ztratí naše země jakousi obchodní značku?

Ano, ale do jisté míry je možné, aby se nový prezident dostatečně prezentoval ve světě. Že už to nebude naprosto neopakovatelná role Václava Havla, je naprosto jasné. Ve světě byla poptávka po hrdinném bojovníkovi proti komunismu, který se najednou stane šéfem nějakého státu. Do této mediálně politické poptávky se Václav Havel trefil a tuto specifickou roli zvládl velmi umně.

Není za vaší snahou stát se prezidentem také snaha vyrovnat se Václavu Havlovi, se kterým soupeříte?

V pozici soupeřů jsme určitě byli, ale že by mě napadlo bojovat touto cestou s Václavem Havlem, to určitě ne. To mě do této vaší otázky ještě nenapadlo.

Několikrát jste říkal, že prezident má příliš mnoho pravomocí. Mluvil jste například o milostech. Chtěl byste nějaké pravomoci zrušit?

Milosti a vyznamenání jsou vršíčkem ledovce, který by neměl být v jádru debaty o roli prezidenta. To je věc okrajová, jakkoliv hýbá veřejností a jakkoliv byla nadužívána. Spíše jde o reálné působení prezidenta na atmosféru v zemi. A ta není o tom, jestli smí dát více milostí nebo vyznamenání. V prvním patře je vytváření pozitivní atmosféry, pokus podporovat sebevědomí, elán, hrdost. V tom bych se chtěl významně odlišit.

Jak toho chcete docílit?

Je třeba obrátit gard, znaménko, výraz tváře. To v naší zemi velmi chybělo.

Řekl jste, že prezident nemá s parlamentem bojovat tím, že bude vetovat zákony. Proč?

Nemůže to být institut pravidelně používaný, kterým by se prezident pokoušel měnit charakter zákonů, to není úkolem prezidenta v neprezidentském systému. Naše ústava důsledně vychází z konceptu neprezidentského a naprosto dominantní role parlamentu a vlády.

ODS ovšem prosazuje přímou volbu prezidenta, není to v protikladu s omezováním jeho pravomocí?

Já nejsem žádným fanatickým podporovatelem přímé volby. To volání po přímé volbě spíše odráží patovou situaci na naší politické scéně, kde už celá desetiletí nevznikla možnost evidentně silné většinové vlády. A tak při rozdělení sil 101:99 hrozí, že podobným způsobem bude zvolen prezident, a tomu se podle mého názoru oprávněně snaží politici vyhnout.

Dne 6. prosince jste říkal, že vaše šance jsou větší než 6. listopadu, než 6. října a než 6. září. Jsou dnes vaše šance ještě větší?

Jestli předtím byl lineární vzestup nahoru, pak se nyní tato linearita změnila v křivku, která už nemá tak jednoznačný postup směrem nahoru. Ukazuje se možnost velmi cílevědomé dohody lidovců a socialistů na blokaci mé osoby.

Jak daleko jste ochoten zajít při snaze být zvolen? Může nastat situace, kdy byste to vzdal?

Bude-li se opakovat volba, tak mám právo, abych se dalšího kola zúčastnil. Může dojít k politické dohodě u kulatého stolu, že se už další nepřímé volby nebudou konat a že dojde k pokusu o změnu systému volby. To si dovedu představit.

Myslíte si, že 15. ledna bude vůbec zvolen prezident?

Nevím. Kdybych to věděl, tak bych byl věštec. Kdybych si myslel, že nebude, pak bych měl pocit, že se toho nemám účastnit. Beru první volbu jako stoprocentně vážnou volbu a nepřidávám k ní ani číslovku první. Je to volba a dokážu si představit, že prezident zvolen bude.

Premiér Špidla říká, že ODS chce hned po první volbě zavést přímou volbu. V té byste měl poměrně vysoké šance, alespoň podle průzkumů veřejného mínění.

Není to téma, které bych já chtěl rozehrávat.

Máte už představu, koho byste si vzal sebou na Hrad?

Určitě neřeknu žádné jméno, ale nemám pocit, že bych chtěl zanevřít na své dosavadní blízké spolupracovníky.

Johanna Grohová, Jan Kubita, MF Dnes, 9.1.2003