Hlavní strana » Rozhovory » Odpovědi na otázky týdeníku…

Odpovědi na otázky týdeníku Profit zajímající podnikatele

Rozhovory, 29. 4. 2002

1.     Na semináři s podnikateli v Hospodářské komoře (úterý 9. 4.) jste prohlásil, že v naší zemi panuje zásadně nepříznivé klima pro podnikatele. Uvedl jste, že „karikování úspěchu se stalo jádrem politiky“. Proč podnikatelům nevychází vstříc legislativa, úřady, veřejné mínění? Nestala se chyba už někde v počátku 90. let?

Chyba? Na počátku 90. let samo legální podnikání teprve vzniklo! Do té doby bylo trestným činem! Jsem přesvědčen, že snad nikde na světě tak rychle a důsledně nevznikalo prostředí, které umožnilo podnikání, jako u nás. Je nutno nezapomínat, z čeho jsme vycházeli. Drobní živnostníci existovali snad ve všech komunistických zemích, jen u nás ne. Začínali jsme opravdu od nuly. Tisíce věcí jsme určitě mohli dělat lépe, což je při tak velkých změnách více než jisté. Ale na nějakou chybu s velkým CH na počátku transformace nevěřím. Největším problémem je, že jsme nedošli dost daleko v liberalizaci ekonomického prostředí. Od roku 1997 se tento proces místo pokračování zastavil a začal se obracet zpět směrem k regulacím, příkazům, zákazům. A veřejné mínění? Byli jsme naprosto rovnostářskou společností. Ta začala po roce 1989 praskat ve švech. Musela za prvních pár let vstřebat věci, které jinde trvaly celé generace. To se muselo nějak projevit. Právě proto bylo tak nutné, aby politici přispěli k tomu, aby se úspěch stal věcí oceňovanou a nikoli předmětem závisti. Jenže Zemanovi socialisté dělali pravý opak, protože za to získávali víc volebních bodů. A výsledek je tu: podnikatel je v mnohých očích synonymem pro podvodníka.

2.     Příští vláda, pokud v ní bude mít rozhodující slovo ODS, by podle Vašeho názoru měla zrušit některá odvětvová ministerstva. Která a proč?

Nejsme v období plánovaného hospodářství, kdy byl skoro každý obor řízen samostatným odvětvovým ministerstvem. Třeba v SSSR měli i ministerstvo leteckého nebo dřevozpracujícího průmyslu. Chápu-li stát jako instituci k pečování jen o základní systémové věci, pak tomu musí odpovídat i struktura ústředních orgánů státní správy. Co mne se týče, postačila by mi tato ministerstva: obrany, zahraničí, vnitra, financí, spravedlnosti, veřejných služeb (školství a zdravotnictví) a hospodářství (infrastruktura, zemědělství, doprava, průmysl, obchod, cestovní ruch). Proti této představě ale stojí nejen snaha řídit vše a mít na to úřad, ale i "potřeby" koaličních stran. Proto nevím, jak to dopadne. Mohli jsme mít většinový volební systém a proto jednobarevnou vládu, ale nemáme. Proto budeme mít složité koalice.

3.     Váš kritický postoj ke zvýhodňování zahraničních investorů je znám. Čím chcete přímé zahraniční investice nahradit?

Já je nechci nahrazovat, já je nechci blokovat či odstraňovat. Jen je nechci prosazovat protekcí. Jakékoli zvýhodňování působí v ekonomice špatně. Křiví ceny, deformuje alokaci zdrojů, vytváří do budoucna hrozbu nevyvážené nabídky a poptávky, krachy, nezaměstnanost, nároky na dotace apod. Chci, aby všichni investovali za rovných podmínek. Zvýhodňování jednoho je znevýhodňováním druhého, to je přece zcela banální.

4.      Co se sílící korunou? Má stát vyslyšet nářky exportérů a podporovat ČNB v jejích pokusech o změnu kursu? Na semináři jste tyto pokusy nazval „nejsnadnějším tunelem“. Můžete  vysvětlit,  co tím myslíte?

Boj proti údajně drahé koruně stojí spoustu peněz vyhozených bez jakékoli veřejné kontroly. Tyto zásahy samozřejmě nejsou zájmově neutrální. Někomu vyhovují, někomu ne. Proto jsem proti, aby k nim sahala ČNB vždy, když na ni někdo zatlačí. Smiřme se s tím, že kursový vývoj má svou vnitřní logiku. Centrální banka smí na korunu sahat ne proto, je-li pro některé exportéry drahá (a proto zároveň pro importéry a spotřebitele levná), ale jedině proto, je-li vytvořena spekulativní bublinou.

5.     Vaše případná vláda by se zasadila o debyrokratizaci, tedy o revizi zákonů, které ztěžují podnikání. Jaké zákony máte na mysli především?

Je jich mnoho a nemá smysl je tady vypočítávat. Týkají se zejména přístupu k podnikání, povolování živností, různých ochran zákazníka, pravomocí kontrolních orgánů, ale možná nejvíce zákoníku práce, který je brutálním vpádem státu do svobodné smlouvy mezi poskytovatelem pracovní síly a zaměstnavatelem. Problémem nejsou zákony jako celky, ale jejich jednotlivá „regulační opatření“. Je jich u nás více než 100 000.

6.     Bude ekonomický růst podle Vašeho názoru pokračovat i v příštích letech?

Vývoj v naší zemi je díky naší mimořádné otevřenosti velmi závislý nejen na nás samotných, ale i na vnějším světě, proto nelze abstrahovat od vlivů, které navíc neumíme předvídat. Růstový potenciál v naší zemi je slušný, ale upozornil bych na jeho tři hlavní rizika: na vysoké zadlužení veřejného sektoru, na špatný daňový systém a na zmíněnou vysokou míru regulace. Bez řešení těchto tří věcí nebude náš růst zdravý a dlouhodobý.

7.     Které chyby Zemanova kabinetu považujete za  nejzávažnější? A naopak – s kterými kroky byste souhlasil?

To je otázka na velkou studii. Zemanův kabinet je socialistický. Příliš přerozděluje, reguluje, plánuje, zakazuje a přikazuje. Jeho hrátky s minimální mzdou, dětskými přídavky, sociálními pojišťovnami, majetkovými přiznáními - to vše musím razantně odmítnout. Musím ale přiznat, že se socialisté postupně naučili stát administrovat a že zvládli standardní chod státních orgánů. Bohužel za cenu obrovského nárůstu úředníků.

8.     Jak by si Vaše případná vláda poradila s rostoucím státním dluhem?

S ním si neporadí jedna vláda. Jeho řešení potrvá dvě až tři volební období, ale je třeba začít hned. Především je třeba výrazně snížit podíl veřejných výdajů na HDP, brzdit okruh veřejných statků a služeb poskytovaných ze státního rozpočtu, omezit mandatorní výdaje, postupně snižovat rozpočtové schodky až k přebytkům, projasnit daňovou soustavu atd. Kroků je třeba udělat tisíc a jedna a budou bolet. Jsou ale nevyhnutelné.

9.      Které kroky směrem k podnikatelům by příští vláda měla udělat nejdříve?

Na to odpovídají jednotlivé dokumenty našeho volebního programu. Ale ptáte-li se "nejdříve" ve smyslu horizontu měsíců, pak především chceme rychle navázat zpřetrhaný dialog se zaměstnavateli a ve spolupráci s nimi vytvořit něco jako Katalog zbytečných omezení. Už něco takového v prvním stadiu máme a chceme v tom pokračovat. Ale především okamžitě skoncujeme s rétorikou neustále očerňující živnostníky a podnikatele tak, že se cítí málem jako druh určený k vymření. Také připomínám, že ne ke všemu je třeba měnit legislativu. Po volbách nastolíme kurs, aby se úřady začaly chovat k podnikatelům vlídně a profesionálně. Mezi tyto úřady počítám i soudy.

Václav Klaus, Profit, 29.4.2002