Kalendář
19. – 22. 5. 2025Nejnovější
- Václav Klaus pro Deník: Válka jako metoda řešení sporů mezi státy je nepřijatelná
- Türkiye as a Pillar of Stability in the Troubled Waters of the Current Era
- Václav Klaus za Jiřím Bartoškou
- Ivo Strejček: Co se to děje v Německu?
- Václav Klaus se připojil k iniciativě „Nein zum Krieg“ a „Ja zum Frieden"
Nejčtenější
- Václav Klaus za Jiřím Bartoškou
- Václav Klaus v Salonu Echa: Šermovat dnes Hitlerem je blokáda rozumné diskuse
- Václav Klaus se připojil k iniciativě „Nein zum Krieg“ a „Ja zum Frieden"
- Poznámky Václava Klause na křtu knihy „Od Beneše po Ukrajinu: 80 let od konce 2. světové války“
- Václav Klaus pro Protiproud: Nedovolme přepisování dějin
Hlavní strana » Články a eseje
S výroky Jana Stráského zásadně nesouhlasím
Články a eseje, 3. 4. 2013
Když jsem si přečetl rozhovor Jana Stráského v Hospodářských novinách (pátek 8. března t. r.), měl jsem pocit, že jeho názory musely být nějakým zásahem zvnějšku pozměněny, protože se mi nezdálo možné, že by něco takového řekl či napsal on sám. V politice sice skončil už před 15 lety, většinu té doby trávil na Šumavě, jeho politické názory jsem – s výjimkou jeho racionálních postojů ke kůrovcové krizi – příliš nesledoval, ale přesto mne jeho výroky překvapily, či spíše šokovaly.
Příspěvek prezidenta do časopisu Kontexty k rozhovoru s Milanem Uhde
Články a eseje, 10. 3. 2013
Milana Uhdeho mám rád. Mám ho rád za jeho umělecké dílo, které vznikalo za dobu posledního složitého a dlouhého více než půlstoletí, za způsob, jak se vyrovnával – nikoli na odiv dávaným disidentstvím – s těžkou dobou 70. a 80. let, za odvahu, hraničící s naivitou, se kterou se jako jeden z mála po roce 1989 pustil do politiky na pravé straně politického spektra i za jeho zajímavé návraty k minulosti se svým „Druhým čtením“.
Nepřehlédnutelný příspěvek do debaty o současném světě – pokus o recenzi
Články a eseje, 16. 2. 2013
Setkání s Rogerem Kimballem na dálku, resp. s jeho měsíčníkem The New Criterion, které se událo někdy před dvěma lety, bylo pro mne zjevením (a nechápal jsem, jak jsem mohl tento časopis, vycházející už od roku 1982, objevit až tak pozdě). Neméně jsem se těšil ze setkání osobního, ke kterému došlo, když mne uváděl jako řečníka na konferenci tohoto časopisu v září 2011 v New Yorku,...
S odchodem Jiřiny Jiráskové skončila jedna éra
Články a eseje, 17. 1. 2013
Všichni kolem mne říkají, že Jiřina Jirásková byla velká herečka a mimořádně silná osobnost. S tím plně souhlasím a mohl bych to rozvíjet a svou vlastní zkušeností doplňovat. Jako Vinohraďák, stejně jako paní Jiřina, jsem byl už jako dítě a student častým návštěvníkem Divadla na Vinohradech a Jiřinu Jiráskovou jsem tam viděl v mnoha rolích. Vždy také uměla veřejně říci, co si myslí, a já nikdy nezapomenu na její velký rozhovor v Divadelních novinách v roce 1968, kdy mluvila o růžích, které – i když uschnou – tak svou krásu neztratí.
Úryvek z připravované knihy prezidenta republiky My, Evropa a svět
Články a eseje, 19. 12. 2012
Člověk, který se po pádu komunismu v zemi, kterou má rád a se kterou se identifikuje, v mém případě v České republice, původně vlastně v Československu, aktivně podílel na radikálních politických a ekonomických reformách, které měly za následek rozsáhlou a hlubokou, mimo veškerou pochybnost pozitivní systémovou změnu, dnes – s odstupem pouhých dvou desetiletí – musí velmi nerad konstatovat, že je svět, ve kterém teď žije, daleko socialističtější, ne-li komunističtější, tedy v každém případě nesvobodnější, než si tehdy, v prvotním nadšení a elánu, představoval.
Zápisky z Laosu č. 3 – pokračování summitu
Články a eseje, 7. 11. 2012
Laos je malá a ekonomicky málo vyspělá země, ale obří summit zvládá. Někdo to tady správně nazval „malá OSN“. Země, které se tu sešly, představují dvě třetiny světového obchodu. Jsou mezi nimi tři ze čtyř nejlidnatějších zemí světa (Čína, Indie, Indonésie) a další tři patří do první desítky (Pákistán, Japonsko, Bangladéš). Včera při galavečeři jsme mohli dvě hodiny sledovat bohatý kulturní program, který byl navýsost laoský.
Zápisky z cesty do Laosu č. 2 – zahajovací den summitu
Články a eseje, 6. 11. 2012
Laos vypadá vlídně a přátelsky. Ke kávě dostanete cukr s anglickým nápisem: „Dnes je šťastný den pro ty, kteří zůstávají optimisty.“ Skoro přemýšlím, jestli je v naší zemi – na rozdíl od Laosu – ještě vůbec možné zůstat optimisty, i když povinností to je. Já to jako povinnost cítím. Vůbec netušíme, kolik lidí tu má bezprostřední vztah k naší zemi. Průvodce po buddhistickém klášteře nás zcela nečekaně osloví pozdravem „dobrý den“ a řekne, že byl rok na „předvysokoškolském“ jazykovém kurzu v Poděbradech.
Zápisky z cesty do Laosu – č. 1
Články a eseje, 5. 11. 2012
Letos jedu už počtvrté na Východ. Myslím tím do Orientu, nikoli do východní Evropy. V lednu jsem byl v Saudské Arábii, v únoru v Turecku, v červenci v Malajsii a Indonésii a teď jsem v Laosu. Je to moje nejvýznamnější cestovní „expanze“ mimo Evropu, která naznačuje, kam nás to táhne, kam má smysl jezdit, kde probíhá rychlý ekonomický růst (např. v Laosu v posledních pěti letech – krize, nekrize – ročně o 8%), kde se rodí ekonomické centrum 21. století.
Zápisky ze Sicílie č. 2 – Erice
Články a eseje, 21. 8. 2012
Sicílie – jako jeden ze čtyř italských autonomních regionů – má 5 miliónů obyvatel, tedy zhruba polovinu České republiky. HDP na hlavu zde dosahuje jen o něco více než polovinu úrovně střední a severní Itálie. Míra nezaměstnanosti se blíží k 20%, zaměstnaná je jen jedna žena ze tří. Do věku 24 let nemá práci více než 50% mladých lidí. Je to ale země krásná – svou přírodou, mořem, starobylými městy, stovky či tisíce let starou architekturou. Městečko Erice má v zimě několik stovek obyvatel, v létě několik tisíc.
Zápisky z cesty na Sicílii – č. 1
Články a eseje, 20. 8. 2012
První dojem z Itálie, při mezipřistání v Římě, je hnědá barva. Zatímco v polovině srpna je pro naši zemi stále charakteristická zelená (eventuálně mírně nažloutlá), zde už je to barva hnědá. Po přistání v Palermu je to všechno ještě úplně jinak – písek, holé skály. Už jsem na to poněkud zapomněl. Na Sicílii jsem byl jen jednou, před 46 lety, když jsem v roce 1966 půl roku studoval v Neapoli. Tehdy jsem jel z Neapole do Catánie autostopem, dnes jsem do Palerma přiletěl a z letiště mne odvezl konvoj pancéřovaných aut italské ochranky.
- hlavní stránka
- životopis
- tisková sdělení
- fotogalerie
- Články a eseje
- Ekonomické texty
- Projevy a vystoupení
- Rozhovory
- Dokumenty
- Co Klaus neřekl
- Excerpta z četby
- Jinýma očima
- Komentáře IVK
- zajímavé odkazy
- English Pages
- Deutsche Seiten
- Pagine Italiane
- Pages Françaises
- Русский Сайт
- Polskie Strony
- kalendář
- knihy
- RSS
Copyright © 2010, Václav Klaus. Všechna práva vyhrazena. Bez předchozího písemného souhlasu není dovoleno další publikování, distribuce nebo tisk materiálů zveřejněných na tomto serveru.