Václav Klaus za Jaroslavem Kuberou

Tisková sdělení, 20. 1. 2020

Jaroslav Kubera byl stálicí naší politické scény. Už si ji bez něho ani nedovedu představit. Byl netuctovým politikem, byl svůj, říkal nahlas názory své a ne názory někoho jiného, a proto ho lidi – jak v Teplicích, kde pětkrát primátoroval, tak v celé České republice – měli rádi. Nepodléhal žádným politickým módám, a proto byl vždy autentický. Na nic si nehrál.  Bude nám v české politice chybět.

Vystoupení Václava Klause v pořadu Výzva na TV Seznam

Rozhovory, 17. 1. 2020

Jaký bude politický rok 2020 podle bývalé hlavy státu?

No, tak já nevím. Já nečekám žádné absolutní průlomy nebo revoluci, to opravdu ne. I když určité volby budou, ale nebudou to, myslím, ty volby úplně zásadní. Tak myslím, že nevyvolají naprostý chaos. Včera jsem přijal nového tureckého velvyslance a ptal jsem se ho, co je politický život v Turecku v letošním roce. A on mně odpověděl velmi chytře. Nemáme žádné volby. Takže já parafrázuji jeho odpověď.

Václav Klaus: Potrefená husa se ozvala

Články a eseje, 10. 1. 2020

Replika Michala Žantovského z 18. prosince na můj článek, který byl otištěn v Lidových novinách o čtyři dny dříve a který kritizoval politické a ideové postoje skupiny lidí kolem čtvrtletníku Aspen Review, je pro tuto skupinu lidí naprosto typická. Není v ní ani slovo o podstatě mé kritiky, je to pouze neomalený osobní útok.

Stanovisko IVK k atentátu v Bagdádu

Dokumenty, 9. 1. 2020

Nešlo zřejmě primárně o politickou iniciativu prezidenta Trumpa, spíše šlo o výraz chuti vojenské části ministerstva obrany a zahraničních věcí USA „si zaválčit“ a hrát aktivnější úlohu i ve vnitřní politice.

Odpověď Václava Klause na dotaz Blesk.cz o zeleném vysílání německé WDR 2

Rozhovory, 30. 12. 2019

Pane prezidente, nedávno jste ostře kritizoval zelenou politiku, která v Německu nabývá na síle. Co říkáte tomu, že malé děti v písni na veřejnoprávní televizi WDR 2 zpívaly o tom, že jejich babička je staré prase, když jezdí v SUV k lékaři a jí pořád kotlety, protože maso ve slevě skoro nic nestojí?

Svoboda se omezuje nejen v Číně (Václav Klaus v MF Dnes o německé zelené politice)

Články a eseje, 28. 12. 2019

Když jsem byl letos po mnoha letech opět v Číně, za nepříjemnou novinku jsem považoval zcela nepřijatelný systém tzv. social scoring (sociálního či společenského hodnocení), který je založen na sledování chování každého člověka (patří do něho např. i systém pouličních kamer, které Vám snižují hodnocení, když přecházíte ulici na červenou či mimo přechod pro pěší).

Václav Klaus: O budoucnosti naší země a Evropy si nedělám žádné iluze

Projevy a vystoupení, 18. 12. 2019

Velmi si vážím toho, že mám příležitost promluvit na tomto adventním ranním setkání už skoro po dvacáté. Doba a témata se měnily a vyvíjely, já s nimi, ale mé názory zůstávají – alespoň doufám – stejné. Nesdílím často opakovaný bonmot presidenta Zemana, že jen hlupák nemění své názory. Tak jednoduše nesmí člověk eventuální proměnu svých názorů obhajovat. Pevnost a stálost názorů je věcí pozitivní.

Pocit bezmoci si nikdo nesmí privatizovat

Články a eseje, 14. 12. 2019

Pocit bezmoci (či bezmocnosti) je s výjimkou několika výjimečným historických okamžiků převažujícím stavem lidského údělu (abych si vypůjčil už slavný obrat W. Somerseta Maughama). Čím je společnost nesvobodnější, tím je tento pocit silnější. Havlův známý esej o moci bezmocných odrážel pocit bezmoci člověka v komunistické společnosti (což byl oprávněný deskriptivní soud) a zároveň ve svém názvu obsahoval optimistický normativní soud o tom, že masa bezmocných až zas tak bezmocná není.

Jiří Weigl k volbám ve Velké Británii: Pravda vítězí

Komentáře IVK, 13. 12. 2019

Tři roky od brexitového referenda v Británii u nás šířila mainstreamová média konspirační teorie, že rozhodnutí většiny Britů odejít z EU je výsledkem ruské hybridní války proti Západu, která má podobu šíření různých lží a polopravd (fake news) a rozeštváváním britské veřejnosti. Britové prý byli zmanipulováni, obelháni a oklamáni, jednali bez dostatečného rozmyslu v jakémsi pomatení smyslů, a proto si dnes jejich většina chce toto rozhodnutí zopakovat.

Jak Česká televize v německém duchu přepisuje historii

Články a eseje, 6. 12. 2019

Již delší dobu si všímám, že v sobotu odpoledne (ale možná i někdy jindy) běží na ČT24 velmi zvláštní pořad, který se vším – obsahem, osobami, tématy, názorem, formou – naprosto liší od všech dalších pořadů České televize. Je to vidět na první pohled. Dlouho mi to vrtalo hlavou, až jsem v pravém horním rohu obrazovky objevil, že to je – bez jakýchkoli poznámek či dovysvětlení – přebíraný pořad od německé DW, Deutsche Welle, což je německé vysílání pro zahraničí. Neboli je to organizace německého státu.